Izraelci půjdou opět k volbám, za dva roky už počtvrté

Čtvrté parlamentní volby od jara 2019, druhé za epidemie covidu-19 a desáté, v nichž vede premiér Benjamin Netanjahu svůj Likud do izraelského parlamentu. Izraelci budou v úterý znovu rozhodovat o složení parlamentu a o tom, kdo se postaví do čela jejich příští vlády. Pokud to bude opět Netanjahu, bude to pro něj už 12. rok po sobě.

Stejně jako v minulých případech, ani teď nemá pravicový Likud dostatek potenciálních partnerů, s nimiž bude schopen sestavit stabilní vládu s většinou ve 120členném Knesetu. V průzkumech si Likud vede nejlépe, stejně jako před předchozími volbami - může získat kolem čtvrtiny mandátů. Hned za ním ale končí centristé z Ješ Atidu (Budoucnost existuje) Jaira Lapida, kteří mohou mít až 20 mandátů, avšak spoluúčast ve vládě s Netanjahuem vylučují. Stejně nezvratně je rozhodnuta pravicová strana Nová naděje odpadlíka od Likudu Gideona Saara, která může mít deset mandátů.

Zřejmými spojenci Likudu jsou tak stejně jako dříve náboženské strany Šas (8 mandátů), Jednotný judaismu tóry (7) a Náboženská sionistická strana (4), což na většinu stačit nebude. A nemusí to stačit, ani kdyby se Netanjahuovi podařilo získat do koalice nacionalisty ze strany Jamina Naftaliho Bennetta (11). Strany, které koaliční spolupráci s Netanjahuem vyloučily, na tom nejsou co do koaličního potenciálu o mnoho lépe, protože bez Jaminy dají dohromady jenom 57 mandátů.

Chce-li Netanjahu dosáhnout odkladu svého soudního procesu, v němž je obviněn z korupce, nebo dokonce jeho zrušení, musí u moci zůstat, i kdyby to znamenalo spojit se s radikálními stranami prosazujícími například anexi palestinského Západního břehu Jordánu nebo tažení proti hnutí LGBT. Netanjahu sice tvrdí, že vyhnout se soudnímu řízení není jeho cíl, ale možní členové jeho příští koalice jsou ochotní se o to zasadit. Rozhodnout může volební účast, která se v minulých třech volbách neustále zvyšovala, avšak nyní může sehrát roli únava voličů a ekonomické dopady epidemie.

Analytici spočítali, že pokud se zjevně protinetanjahuovským stranám nepodaří dát dohromady aspoň 61 mandátů, bude to pro premiéra výhoda, které nesporně využije k sestavení další vlády. Pokud k urnám nepřijde dostatek pravicových voličů a Náboženská sionistická strana nepřekročí práh 3,25 procenta pro vstup do parlamentu, což jsou zhruba čtyři křesla, dostanou šanci centristé kolem Lapida. Tato možnost se za moc pravděpodobnou nepovažuje. O to víc je pravděpodobné, že se potvrdí správnost průzkumů, ani jednomu z táborů se většinu získat nepodaří a Izraelce v létě čekají další volby.

Netanjahu tentokrát vede pozitivnější kampaň než v minulosti, což je dáno koronavirem a nemožností pořádat velká shromáždění, ale také faktem, že nemá v levicovém táboře jednoznačného a silného protivníka, proti němuž by se vymezil. Místo toho má tři oponenty, i když slabší.

Nejvíc starostí mu podle izraelských novinářů dělá Lapid, takže v kampani nepřestává poukazovat na jeho slabiny, k nimž řadí jeho nezkušenost v ekonomických záležitostech. Bývalý televizní moderátor Lapid byl sice v jedné z Netanjahuových minulých vlád ministrem financí, ale předtím o sobě prohlásil, že o ekonomice neví nic. Netanjahu připomíná, že on sám dokázal zajistit chod ekonomiky i v době koronaviru. Lapid také podceňoval premiérovu schopnost obstarat vakcíny proti covidu-19 a říkal, že v lednu jich Izrael bude mít tak pět. Netanjahu nyní vítězoslavně dokládá, že je naočkována polovina občanů a vakcín jsou miliony.

Za protivníka se dá označit i Bennett, který se v kampani zaměřil na boj proti covidu-19 a ekonomiku. Stejně jako Lapid sice říká, že je třeba Netanjahua nahradit někým jiným, na rozdíl od Lapida ale koaliční spolupráci s ním nevyloučil. Pokud bude volební výsledek neprůkazný, může se stát Bennett rozhodujícím hráčem při sestavování vlády.

Do koaličních jednání může promluvit i někdejší ministr vnitra Saar, který po vystoupení z Likudu založil vlastní stranu a prosazuje tradiční a méně populistickou pravicovou politiku než Netanjahu. Jeho Nová naděje ale v průzkumech rychle padá a z někdejších 18 mandátů má nyní deset.

Odborníci se shodují, že bez Netanjahua může příští izraelská vláda vzniknout jedině v případě spolupráce Bennetta, Lapida a Saara, a to je velmi nepravděpodobné.

Související

Více souvisejících

Izrael Benjamin Netanjahu Benny Ganc

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 45 minutami

před 1 hodinou

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu

Každoročně státní svátky posouvají výplatní termíny důchodů. Letos poprvé se tak stane v květnu, v jehož úvodu jsou rovnou dva svátky. Kvůli jednomu z nich přijdou některým důchodcům peníze s jednodenním předstihem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy