Odhady, že se Afghánistánu zmocní Tálibán, má americký vyslanec za pesimistické

Podle něj na vojenském dobytí moci nemají zájem ani samotní povstalci, protože usilují o normalizaci mezinárodních vztahů. Obavy z návratu vlády Tálibánu dnes vyjádřili někteří členové zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů, před kterým Khalilzad vystoupil, uvedla agentura AP.

"Osobně jsem toho názoru, že domněnky, podle kterých se jejich (vládní afghánské) síly rozpadnou a Tálibánci v krátké době převezmou moc, jsou chybné," uvedl diplomat před zákonodárci. Podle něj samotní členové Tálibánu nemají důvod k násilnému svržení vlády, ale budou spíš jednat o novém politickém uspořádání v Afghánistánu. Odkázal se při tom na rozhovory, které vedl s vyjednavači povstalců. "Tvrdí, že chtějí nastavit normální vztahy," dodal. Cílem je například zrušení některých sankcí, které proti zemi zavedly Spojené státy či OSN.

Obavy z dopadů odchodu zahraničních vojsk z Afghánistánu vyjadřovalo během slyšení více poslanců. Republikánský poslanec Mike McCaul, který stažení vojsk oznámené demokratickým prezidentem Joem Bidenem kritizuje, považuje za téměř jisté, že Tálibán se zmocní vlády nad zemí a Afghánistán se vrátí do stavu před americkou invazí v roce 2001.

Khalilzad dnes před poslanci uvedl, že Tálibán výrazně nezasahuje do odchodu amerických vojsk. "Očekáváme, že tomu tak bude i nadále," dodal. Podle něj USA jednají s okolními zeměmi o umístění protiteroristických jednotek, jež by byly schopné rychle reagovat na možné hrozby z Afghánistánu.

Americká armáda dnes oznámila, že z Afghánistánu odcestovala zhruba pětina vojáků a vojenského materiálu. Armáda dosud předala afghánským bezpečnostním silám pět základen. Z Afghánistánu má podle plánů odejít 2500 amerických vojáků a dalších 7500 vojáků ze spojeneckých zemí, a to včetně ČR. USA chtějí operaci dokončit symbolicky k 11. září, kdy uplyne 20 let od teroristických útoků na dvojici mrakodrapů Světového obchodního centra a Pentagon, kvůli nimž invaze začala. Podstatná část vojáků i materiálu ale ze země zřejmě odcestuje dříve než v září.

Američtí poslanci také vyjádřili obavy o osud mnoha tisíc Afghánců, kteří spolupracovali s americkou armádou. Panují totiž obavy, že tito lidé budou po odvelení zahraničních vojáků vystaveni odvetám ze strany povstalců. Washington již před deseti lety spustil speciální program, díky kterému Afghánci, kteří byli vystaveni nebezpečí kvůli spolupráci s americkou armádou, mohou získat americké vízum. Dosud bylo poskytnuto na 26.500 těchto víz, poslanci ale již dříve poukázali na pomalé zpracování žádostí. Khalilzad uvedl, že ministerstvo zahraničí vydávání víz zrychlí. Podle něj je ale nutné najít v přístupu rovnováhu. "Nechceme totiž vyvolat paniku a tím způsobit odchod všech vzdělaných Afghánců," prohlásil.

Khalilzad je zkušeným diplomatem a v letech 2004 a 2005 působil v Kábulu jako americký velvyslanec. Speciálním vyslancem pro Afghánistán byl jmenovaný v roce 2018 předchozí administrativou Donalda Trumpa. Díky tomu se účastnil příprav jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem, jež začala vloni v Kataru. Ve funkci jej potvrdila stávající demokratická administrativa.