Zakladatel serveru WikiLeaks, Julian Assange, se může odvolat proti vydání do Spojených států, rozhodl v pondělí Vrchní soud v Londýně. Informovala o tom agentura Reuters.
Spojené státy žádají o vydání Assange kvůli obviněním ze spiknutí po zveřejnění statisíců uniklých tajných dokumentů, které se týkají aktivit USA během válek v Afghánistánu a Iráku.
Soud koncem března rozhodl, že Assange nemůže být okamžitě vydán do USA a dal Spojeným státům tři týdny na poskytnutí záruk týkajících se jeho práv podle prvního dodatku americké ústavy. USA se také musely zaručit, že Assange nebude po vydání odsouzen k smrti.
V pondělním verdiktu Vrchní soudci uvedli, že záruky poskytnuté Washingtonem nebyly dostatečné. Assange tedy může pokračovat v odvolacím procesu. Soudci uznali, že má důvod napadnout příkaz vlády Spojeného království k jeho vydání do USA.
Pokud by soudci rozhodli ve prospěch vydání, Assangeovy právní možnosti v Británii by se vyčerpaly. Jeho právníci by se v takovém případě obrátili na Evropský soud pro lidská práva se žádostí o vydání nouzového příkazu k zablokování deportace.
Assange se brání vydání do USA více než deset let. Sedm let strávil na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně a posledních pět let v přísně střeženém britském vězení Belmarsh.
Velké mediální organizace, obhájci svobody tisku a australský parlament odsuzují stíhání Assangeho na základě amerického zákona o špionáži z roku 1917, který nikdy předtím nebyl použit za zveřejnění tajných informací.
V pondělí se stovky demonstrantů shromáždily před Vrchním soudem v Londýně na podporu Juliana Assange. Drželi transparenty a skandovali: "Osvoboďte Juliana Assangeho!" Na vlajkách s výzvou adresovanou americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi stálo: "Pusťte ho, Joe!"
Julian Assange je australský novinář, vydavatel a aktivista, který se proslavil jako zakladatel a hlavní tvář serveru WikiLeaks. Narodil se 3. července 1971 ve městě Townsville. Assange se stal celosvětově známým díky své práci na odhalování tajných vládních dokumentů a jiných důvěrných informací prostřednictvím WikiLeaks.
Assange se začal věnovat počítačům a hackingové komunitě již v mládí. V roce 2006 založil WikiLeaks, neziskovou organizaci, která se zaměřuje na zveřejňování utajovaných informací poskytnutých anonymními zdroji. Server rychle získal mezinárodní pozornost díky publikaci kontroverzních dokumentů týkajících se různých vlád a korporací.
Největší pozornost WikiLeaks získal v roce 2010, kdy zveřejnil obrovské množství tajných amerických vojenských a diplomatických dokumentů. Mezi nimi byla i videa a zprávy týkající se válek v Afghánistánu a Iráku, známé jako "Afghan War Diaries" a "Iraq War Logs". Nejznámějším z těchto úniků je video nazvané "Collateral Murder", které zachycuje útok amerického vrtulníku na civilisty v Bagdádu.
Publikace tajných dokumentů přivedla Assangeho do střetu se zákonem. V roce 2010 byl ve Švédsku obviněn ze sexuálních deliktů, což vedlo k vydání mezinárodního zatykače. Assange popírá všechna obvinění a tvrdí, že jsou politicky motivovaná.
V roce 2012 se uchýlil na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska a následně do USA. Na velvyslanectví zůstal až do roku 2019, kdy byl ekvádorskou vládou vydán britské policii.
Od svého zatčení v roce 2019 je Assange držen v přísně střeženém vězení Belmarsh v Londýně, kde čelí žádosti USA o vydání kvůli obviněním z porušení zákona o špionáži. Jeho případ vzbudil značnou mezinárodní pozornost a rozdělil veřejné mínění. Někteří ho považují za hrdinu svobody slova a investigativní žurnalistiky, zatímco jiní ho vidí jako hrozbu pro národní bezpečnost.
Související
Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange
Assange se po 14 letech vrátil do rodné Austrálie, přivítaly ho zástupy příznivců
Julian Assange , Velká Británie
Aktuálně se děje
včera
Nová proruská bulharská vláda zastaví veškeré dodávky zbraní na Ukrajinu
včera
Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál
včera
EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě
včera
Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla
včera
Tajnůstkářství, nedůvěra, testování loajality. Co se děje v Pentagonu pod vedením Hegsetha?
včera
Netanjahu v kleštích. Izraelci požadují masivní údery na Libanon, tím by naštval Trumpa
včera
Zelenskyj je přesvědčen, že NATO Ukrajinu potřebuje
včera
Izraelská armáda nařídila evakuaci pátého největšího města Libanonu
včera
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
včera
Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul
včera
Izrael bez obvinění už 500 dní vězní významného lékaře. Přemístil ho na samotku, kde si ani nelehne
včera
Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska
včera
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
včera
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
včera
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
včera
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
8. června 2026 22:01
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
8. června 2026 21:08
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
8. června 2026 20:19
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
8. června 2026 19:36
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.
Zdroj: Jan Hrabě