Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Pavel uvedl, že pro Českou republiku je důležité být rovnocenným partnerem u stolu, kde se projednávají budoucí opatření eurozóny. Zmínil také praktické výhody pro občany, jako je jednodušší cestování a absence nutnosti měnit peníze při cestách do zemí eurozóny. Důrazně podotkl, že velká část firem, které obchodují s eurozónou, již nyní většinu transakcí provádí v eurech. "Ten krok (přijetí eura) bychom měli učinit vědomě, jiná budoucnost se nám stejně nejspíš nerýsuje," uvedl Pavel.

Podle Pavla se argumenty odborníků ohledně přijetí eura navzájem negují, protože existuje stejný počet pozitivních i negativních argumentů. Rozhodnutí o přijetí eura je tedy více politickým než technickým ekonomickým rozhodnutím.

Česko se zavázalo přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU, ale zatím nebyl stanoven žádný termín pro jeho zavedení. Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, ale nadále nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, a odborníci doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura.

Vláda se letos v únoru rozhodla nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II. Vyžádala si od Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Legislativní rady vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. Kabinet se k hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.

Diskuse o přijetí eura se zintenzivnila po Pavlově novoročním projevu, ve kterém uvedl, že je načase učinit kroky k přijetí společné evropské měny. Většina vládních stran zavedení eura podporuje, avšak nejsilnější ODS se k tomu staví zdrženlivě. Sněmovní opozice, tedy hnutí ANO a SPD, se zavedením eura nesouhlasí.

Další prosperita České republiky by měla být založena na znalostní ekonomice a tvorbě vysoké přidané hodnoty, řekl Pavel. Klíčem k tomu je podle něj zvýšení investic, především v infrastruktuře, energetice, vzdělávání, vědě a výzkumu a kvalitní regionální politice.

Pavel zdůraznil, že lidi v periferních oblastech trápí problémy jako špatná kvalita dopravní infrastruktury, nedostatek lékařů, nedostatečné připojení k internetu a nekvalitní vzdělávací systém. Tito lidé často hledají svou budoucnost v prosperujících centrech, což prohlubuje jejich frustraci a proměňuje jejich politické preference. Často se stávají snadnou kořistí populistů a dezinformátorů.

Za hlavní brzdu ekonomiky považuje Pavel nedostatečnou infrastrukturu. Česká republika podle něj nedokázala efektivně využít evropské fondy na budování silniční a dálniční sítě. Prioritou by měl být i rozvoj železniční sítě, která by mohla propojit úspěšné regiony s těmi zaostávajícími, čímž by se zefektivnil trh práce a bydlení.

Moderní ekonomika potřebuje i digitální dálnici. Nedostatečná síť vysokorychlostního internetu je podle Pavla překážkou, stejně jako potřeba investic do bezpečné energetické infrastruktury. "Budoucnost připravujeme pro mladou generaci, té bychom měli zajistit kvalitní vzdělání a přípravu na dynamický pracovní trh, který je čeká," dodal.

Deficit má Česko i ve výzkumu a vývoji. Pavel zdůraznil potřebu lepšího propojení akademického a firemního sektoru a rychlejšího přenosu výsledků výzkumu do praxe. Proměna ekonomiky je podle něj klíčovou výzvou, která vyžaduje politickou odvahu a podporu veřejnosti a firem. Soukromý sektor hraje v tomto ohledu zásadní roli.

Mezi konkrétní dlouhodobé cíle Druhé ekonomické transformace patří reforma vzdělání, chytrá migrace, atraktivita a přístupnost Česka pro zahraniční studenty, aplikovaný výzkum, podpora start-upů a kapitálového trhu. Tyto cíle směřují k podpoře české znalostní ekonomiky a k nahrazení současné subdodavatelské ekonomiky exportem produktů s vysokou přidanou hodnotou a silnou globální značkou.