Odveta za masakr v Kábulu: USA v Afghánistánu dronem zabily dva plánovače IS

Spojené státy dnes na východě Afghánistánu s pomocí bezpilotního letounu zabily dva údajné "plánovače" organizace Islámský stát-Chorásán a dalšího zranily. Oznámil to mluvčí Pentagonu John Kirby. Radikální islamistické hnutí Tálibán, které se v polovině srpna v Afghánistánu chopilo moci, letecký úder odsoudilo jako narušení afghánské suverenity. Informovala o tom agentura Reuters.

Útok dronu byl reakcí na sebevražedný atentát, při němž ve čtvrtek u bran kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Z vyjádření amerického činitele není zřejmé, zda se zabití členové IS přímo podíleli na plánování tohoto útoku.

"Oba byli plánovači a spolupracovníci organizace Islámský stát-Chorásán a to je dostatečný důvod (k jejich likvidaci) sám o sobě," uvedl Kirby s tím, že nemůže sdělit jména zabitých ani přesné postavení v rámci IS. Útok podle něj schválil prezident Joe Biden.

Vedení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) dříve uvedlo, že úder proti členům Islámského státu USA podnikly v provincii Nangarhár. "Bezpilotní letoun Reaper, který odstartoval z Blízkého východu, zasáhl radikála v autě, v němž seděl s dalším členem Islámského státu. Oba dva byli při úderu zabiti," prohlásil armádní mluvčí William Urban. "Nevíme o tom, že by si útok vyžádal nějaké civilní oběti," dodal.

Na mrtvé civilisty ale z Dželálábádu, metropole provincie Nangarhár, poukázal kmenový stařešina Málik Adib. Ten podle agentury Reuters prohlásil, že při náletu, který se uskutečnil kolem půlnoci, zahynuli tři lidé a čtyři utrpěli zranění. "Jsou mezi nimi ženy a děti," řekl a dodal, že Tálibán si ho přizval k vyšetřování incidentu. Obyvatelé Dželálábádu uvedli, že slyšeli kolem půlnoci několik explozí. Zda výbuchy způsobil americký letecký útok, ale není jasné.

Vysoký velitel Tálibánu řekl, že v souvislosti s atentátem na kábulském letišti bylo zadrženo několik členů Islámského státu. "Vyslýchá je naše rozvědka," dodal. Letecký úder nicméně Tálibán ústy svého mluvčího Zabiulláha Mudžáhida odsoudil jako "jasný útok na afghánské území".

Provincie Nangarhár, ležící východně od Kábulu, je považována za baštu skupiny Islámský stát-Chorásán. Předpokládá se, že se tam skrývá většina extremistů z řad této organizace, která je považována za nejnásilnější islamistickou skupinu v Afghánistánu a je nepřítelem Západu i hnutí Tálibán.

Agentura AP připomněla, že Spojené státy úder provedly necelých 48 hodin po sebevražedném atentátu v Kábulu, k němuž se přihlásila právě skupina Islámský stát-Chorásán. Americká vláda vydala v souvislosti se situací v Afghánistánu nové varování a vyzvala americké občany, aby se nezdržovali u bran kábulského letiště, protože hrozí další útoky. Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že nadále existují konkrétní, věrohodné hrozby proti letišti. "Jsme připraveni na další pokusy o útok," řekl Kirby.

Od poloviny srpna, kdy se moci v Afghánistánu ujalo hnutí Tálibán, se ze země snaží přes kábulské letiště dostat tisíce lidí. V uplynulých dvou týdnech bylo z Kábulu evakuováno více než 100.000 osob. Jsou mezi nimi převážně cizinci a jejich afghánští spolupracovníci. Spojené státy chtějí pokračovat v evakuacích do 31. srpna, ke kterému má skončit stahování amerických sil z Afghánistánu.

Vzdušný útok proti Islámskému státu je podle AP naplněním slibu amerického prezidenta Joea Bidena národu, že pachatelé atentátu na letiště se nebudou moci schovat. Zástupci Pentagonu v pátek novinářům potvrdili, že jsou připraveni na jakoukoli odvetnou akci, kterou prezident nařídí.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 2 hodinami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 8 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 8 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 12 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 13 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 16 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy