Británie vyzvala svět, aby se probral. Jinak Ukrajina s Ruskem prohraje

Ministr zahraničí Spojeného království David Cameron vyloučil vyslání jednotek NATO na Ukrajinu, aby tak Aliance nedala podle něj ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi cíl.  

Cameron, který je bývalým britským premiérem, ve svém projevu pro podcast Ukrainecast vysílaném stanicí BBC prohlásil, že pokud se spojenci nevzchopí, Ukrajina bude ve válce proti Rusku poražena. Během své návštěvy v USA chce naléhat na americký Kongres, aby zvýšil podporu Ukrajině.

Na otázku, zda si umí představit vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, Cameron odpověděl: "Ne, nemyslím si, že bychom měli dávat Putinovi takový cíl. NATO má mnoho možností, jak zlepšit koordinaci pomoci poskytované Ukrajině," dodal.

"NATO uvažuje o misi pro Ukrajinu, ne misi na Ukrajině," prohlásil. "Myslím, že bychom měli udělat maximum pro pomoc Ukrajině, to je postoj Spojeného království," dodal.

Otázku pomoci Ukrajině označil spíše za otázku politické vůle, trpělivosti a ochoty poskytnout zdroje.

Cameron se v Bruselu účastní setkání ministrů zahraničních věcí členských zemí NATO. Srovnal situaci s Ruskem s situací, které čelilo Spojené království a Francie v roce 1938 během Mnichovské konference.

"Naše nynější situace je stejně jednoduchá jako kdysi. Máme zde tyrana, který se silou snaží překreslovat hranice, a na výběr máme dvě možnosti - ustupování nebo konfrontaci," prohlásil britský ministr zahraničí.

Cameron dodal, že NATO by mělo prokázat svoji užitečnost mladým lidem, kteří nevyrůstali ve stínu hrozby studené války.

"Myslím, že musíme novou generaci přesvědčit o důležitosti NATO. Generaci, která vidí hrozbu pro Ukrajinu ze strany Ruska, ale myslím, že se musíme vrátit k podstatnějšímu argumentu - důležitost NATO spočívá v tom, že umožňuje zemím rozhodovat o své budoucnosti," prohlásil Cameron. 

Podle nedávné zprávy serveru Politico, který se odvolává na anonymní vysoce postavené ukrajinské vojenské představitele, existuje obava, že na Ukrajině může dojít k rozpadu frontové linie téměř kdekoliv, kam se ruští generálové rozhodnou zaútočit. 

Ukrajinská perspektiva na situaci je přitom ponurá. I přes očekávání 60 miliard amerických dolarů (asi 1,4 bilionu korun) americké pomoci, která je již několik měsíců očekávána, se obávají, že to nemusí být dostatečné.

Zdroje pro Politico varují, že je pravděpodobné, že Rusům se podaří proniknout přes frontovou linii a na některých zkolabuje. Zatím ale není možné přesně předpovědět, kde k tomuto průlomu dojde.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj nedávno varoval, že Ukrajinci budou možná nuceni ustupovat a že města na Ukrajině mohou padnout pod ruskou kontrolu, pokud americký Kongres nebrzké době neschválí očekávaný balíček pomoci.

Nicméně ani americká pomoc by podle ukrajinských vojenských představitelů nemusela stačit. Argumentují, že v současné době neexistuje technologie, která by mohla vyrovnat velké masy vojáků, které by pravděpodobně Rusko nasadilo.

Dodávky zbraní ze Západu přicházejí pozdě a nedostatečně. Ukrajinští představitelé se shodují, že nyní potřebují spíše drony a munici, než pokročilé technologie.

Několik spojenců pod vedením Česka se chystá poskytnout Ukrajině asi 1,5 milionu dělostřeleckých granátů. Ukrajinští představitelé odhadují, že by potřebovali čtyři miliony dělostřeleckých granátů a dva miliony dronů. 

Související

Více souvisejících

Velká Británie válka na Ukrajině David Cameron

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 2 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství

Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.

včera

Nepokoje v Mexiku

Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko

Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.

včera

Velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI

V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí

Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí poté, co tamní bezpečnostní složky v neděli potvrdily zabití Nemesia Oseguery Cervantese, známého pod přezdívkou „El Mencho“. Tento devětapadesátiletý boss stál v čele kartelu Jalisco nová generace (CJNG), který je v současnosti považován za nejmocnější a nejbrutálnější kriminální organizaci v zemi. Operace, která proběhla ve státě Jalisco, okamžitě vyvolala chaos v podobě hořících barikád, přestřelek a blokád dálnic v nejméně osmi mexických státech.

včera

Donald Trump

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Obavy z války strmě rostou

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Zatímco Írán připravuje protinávrh v rámci jednání o svém jaderném programu, americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje možnost omezených vojenských úderů. Tato prohlášení doprovází masivní posilování amerických námořních sil na Blízkém východě, což podle The Guardian vyvolává obavy z bezprostředně hrozícího válečného konfliktu.

včera

Igor Červený byl jmenován ministrem životního prostředí. (23.2.2026) Prohlédněte si galerii

Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Ministr kultury Klempíř ráno v Praze havaroval

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v pondělí ráno boural v Praze. Při nehodě se vůz se členem vlády srazil s jiným vozidlem. Klempíř, který jel do budovy ministerstva, se podle stranických kolegů po havárii necítil nejlépe. Nakonec se rozhodl podrobit se vyšetřením v nemocnici. 

včera

Rusko, ilustrační foto

„Drtí nás ceny potravin i účty za energie.“ Rusové stále více pociťují dopady války proti Ukrajině

Město Jelec, ležící asi 350 kilometrů jižně od Moskvy, vypadá v zimě na první pohled jako z ruské pohádky. Nad zamrzlou řekou se tyčí zlaté kopce pravoslavných chrámů a na ledu posedávají rybáři. Tento idylický obraz však rychle mizí při pohledu na všudypřítomné náborové billboardy. Ty slibují každému, kdo se upíše k boji na Ukrajině, jednorázovou částku v přepočtu kolem 450 tisíc korun. Vedle plakátu s vojákem mířícím samopalem stojí heslo: „Jsme tam, kde musíme být.“

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko poslalo na Ukrajinu dva dny před výročím stovky raket a dronů

Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku, nejde mu jen o Ukrajinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC vyjádřil pevné přesvědčení, že Vladimir Putin již fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle jeho slov se ruský vůdce nespokojí pouze s Ukrajinou, ale usiluje o vnucení jiného způsobu života celému světu a změnu hodnot, které si lidé sami zvolili. Jedinou možnou odpovědí na tuto hrozbu je podle Zelenského vyvinutí intenzivního vojenského a ekonomického tlaku, který by Moskvu donutil k ústupu.

včera

22. února 2026 21:44

Neobyčejný případ pro kriminalisty. Policie objasnila únos na Náchodsku

Kriminalisté objasnili mimořádně závažný případ násilné a majetkové trestné činnosti, který svou brutalitou i rozsahem přesahuje běžný rámec kriminality. Dva muži jsou podezřelí ze surového napadení, zbavení osobní svobody, vydírání a zároveň i majetkové a drogové kriminality. Zadržet je musela zásahová jednotka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy