Kde vzala čínská armáda své nejmodernější zbraně? Expert má jasno

NÁZOR - Čínská lidová republika, která v roce 1949 vznikla na základě války a revoluce, dlouho postrádala ekonomické kapacity k soupeření se Spojenými státy či Sovětským svazem ve výrobě pokročilých vojenských technologií, konstatuje Robert Farley v komentáři pro server National Interest. Bezpečnostní analytik, který přednáší na University of Kentucky dodává, že zacelit tuto mezeru částečně pomohla Moskva v padesátých letech a Washington s Evropou v letech sedmdesátých a osmdesátých.

Nejprve Moskva...

Takzvaná kulturní revoluce ovšem v Číně pozastavila technologický a vědecký výzkum, což vedlo k výraznému zaostávání země, tudíž se Peking dlouho ubíral cestou domácích vylepšení skrze průmyslovou špionáž, vysvětluje odborník. Podotýká, že Čína se naučila krást zbrojní technologie od Ruska a Spojených států.

V průběhu let se čínští špióni zdokonalili a zvýšili flexibilitu své práce, upozorňuje analytik. Uvádí příklad pěti zbraní, které Čína ukradla a částečně, případně zcela okopírovala.

V roce 1961, kdy vrcholilo napětí mezi Pekingem a Moskvou, Sověti poskytli Číně podklady pro svou novou stíhačku MiG-21, čímž se snažili naznačit, že spolupráce mezi komunistickými mocnostmi není vyloučená, připomíná Farley. Nastiňuje, že pobídka ovšem nezafungovala, napětí se dále zvyšovalo a na konci dekády vygradovalo téměř ve válku.

Na základě uvedených podkladů nakonec Číňané sestrojili stroj J-7, který je kopií MiGu-21, poukazuje expert. Dodává, že exportní verze označená jako F-7 nakonec přímo soupeřila se sovětským originálem na zbrojních trzích a v 70. letech a v době čínsko-amerického sblížení, Peking prodal J-7 Američanům, kteří jej využili při bojovém výcviku svých pilotů proti sovětským MiGům.

Pád Sovětského svazu na počátku 90. let doprovázelo oteplení vztahů Moskvy a Pekingu, tudíž Rusko již nemělo pádný důvod odpírat Číně své nejpokročilejší vojenské technologie, uvádí Farley. Za důležitý faktor označuje to, že sovětský zbrojní průmysl zoufale potřeboval zákazníky a ruská armáda si nové zbraně nemohla dovolit.

"Na druhou stranu, Čínská lidová republika potřebovala nové zdroje technologicky vyspělého vojenského vybavení poté, co Evropa a Spojené státy (na ni) uvalily zbrojní embarga v důsledku masakru na Náměstí Nebeského klidu," píše analytik. Doplňuje, že v 90. letech tak došlo k uzavření mnoha velkých zbrojních kontraktů mezi Moskvou a Pekingem, přičemž ten nejdůležitější se týkal prodeje a udělení licence a technologické dokumentace k víceúčelovému stíhači Su-27 Flanker.

Čína tím získala jeden z nejnebezpečnějších letounů pro budování vzdušné nadvlády a zároveň hodila záchranný kruh ruskému leteckému průmyslu, shrnuje Farley. Podotýká, že éra dobrosrdečnosti nakonec skončila a ačkoliv nejsou známy detaily, Rusko tvrdí, že Číňané licenční podmínky rychle porušili a na své Flankery označované jako J-11 začali montovat vlastní avioniku.    

Číňané rovněž zahájili vývoj námořní varianty, což smlouva zakazovala, připomíná odborník. Dodává, že toto přivlastnění si ruské technologie ochladilo vztahy mezi oběma zeměmi a přimělo Moskvu k opatrnějšímu přístupu při prodeji svých zbrojních klenotů čínské armádě.

...poté Washington

Dlouho předtím, než dokumenty zveřejněné Edwardem Snowdenem odhalily masivní čínskou průmyslovou špionáž, američtí analytici podezírali Čínu z krádeže dat spojených s letounem F-35, uvádí expert. Konstatuje, že realita se ukázala v podobě čínského letounu s technologií stealth J-31, který vypadá prakticky jako dvoumotorová varianta F-35B, pouze bez schopnosti vertikálního vzletu a přistání.

"J-31 pravděpodobně postrádá mnoho pokročilé avioniky, která má potenciál činit z F-35 ničivý letoun," přiznává Farley. Soudí však, že J-31 může být nakonec provozován i na letadlových lodích a soupeřit s americkým strojem na exportních trzích.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Ještě v roce 2010 Čína enormně zaostávala za Spojenými státy v technologii bezpilotních letounů, ale od té doby je dohání a nyní vyrábí drony, které jsou na mezinárodních zbrojních trzích schopné soupeřit s těmi americkými, upozorňuje analytik. Táže se proto, jak se podařilo Číňanům ztrátu tak rychle dohnat.

Podle amerických zpravodajců získali technologii čínští hackeři z různých zdrojů, včetně počítačů americké vlády a soukromých společností spojených s výrobou dronů, odpovídá expert. Podotýká, že nové čínské stroje silně připomínají americké letouny vzhledem i výkony a Čína na jejich vývoj potřebovala pozoruhodně málo času.

Po vietnamské válce Spojené státy silně investovaly do boje v noci, což vedlo k vývoji pokročilých technologií pro noční vidění, včetně vybavení, které umožňuje vojákům, obrněným vozidlům a letounům vést boj ve tmě, uvádí Farley. Vysvětluje, že tato technologie poskytla Spojeným státům enormní výhodu v mnoha konfliktech 80. let.  

Čína se snaží tuto výhodu eliminovat a vyvinula značné špionážní úsilí k zisku a okopírování příslušných amerických technologií, upozorňuje analytik. Konstatuje, že jde nejen o kybernetické krádeže, ale také o operace ve starém stylu, kdy čínští obchodníci ilegálně nakupují kontrolované technologie přímo od amerických firem.

"Spojené státy jsou stále agresivnější při zpomalování či zastavování čínských snah o průmyslovou špionáž," deklaruje expert. Nastiňuje, že sice došlo k obvinění konkrétních čínských důstojníků, veřejnému odsouzení čínské špionáže a cílených represí vůči některým čínským firmám, ale s ohledem na rozsáhlé obchodní kontakty obou zemí je transfer technologií prakticky nemožné ukončit.

Čína navíc buduje velkou, inovativní technologickou ekonomiku, tudíž čínské technologie dohánějí ty americké a v některých ohledech již předběhly ty ruské, míní Farley. Očekává proto, že Čína se nakonec může sama stát terčem zahraniční špionáže.     

Související

Ponorka typu 094 (v kódu NATO třída Jin) je třída jaderných raketonosných ponorek Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády. Jedná se o druhou generaci čínských raketonosných ponorek nahrazující starší typ 092 (v kódu NATO třída Xia), postavený kvůli technickým problémům pouze v jediném exempláři. Do roku 2020 bylo do služby přijato šest ponorek této třídy. Celkový plánovaný počet není znám.

Čína staví jadernou ponorku nové generace

Čína zahajila výrobu nové generace ponorek s jaderným pohonem, což bude pro USA a jejich spojence poprvé představovat výzvu, protože vývoj ponorek je obtížné sledovat. Informuje agentura Reuters.

Více souvisejících

Čínská armáda zbraně špionáž Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 8 minutami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy