COP28: Státy se vzdají uhlí. USA a Česko se připojily k alianci, zavřou uhelné elektrárny

Francouzský prezident Emmanuel Macron na klimatické konferenci vyzval vyspělé země, aby do roku 2030 ukončily využívání uhlí. Investování do tohoto zdroje energie Macron označil za absurdní. 

Podle francouzského prezidenta by nejvyspělejší země světa měly převzít vedení a zavázat se, že do konce tohoto desetiletí postupně ukončí využívání uhlí. Tento krok by měl být vzorem i pro rozvíjející se ekonomiky, které by se také měly postupně distancovat od uhlí.

Macron vyjádřil přesvědčení, že rozvojové země by měly ekonomicky dohnat ostatní, toho by nemělo být dosahováno prostřednictvím využívání fosilních paliv. Podporu pro postupné odstupování od uhlí by měly rozvojovým zemím poskytnout bohatší státy.

Prezident zdůraznil důležitost konzistence a odmítl poskytování dotací pro nové uhelné elektrárny. Podle Macrona momentálně neexistují žádné stimuly pro soukromé investory, aby směřovali své investice do obnovitelných zdrojů energie místo do uhelných elektráren. Taktéž vyzval k nastavení odlišných úrokových sazeb pro zelené a fosilní zdroje energie.

USA se na konferenci připojily k Powering Past Coal Alliance tím, že se zavázaly zavřít všechny své uhelné elektrárny, což je podle serveru The Guardian krok "obrovská zpráva", která vyvíjí tlak na největšího světového spalovače uhlí, Čínu.

Uhlí je nejšpinavější fosilní palivo, které tvoří asi 40 % emisí fosilních paliv, a jeho postupné vyřazování je zásadní pro boj s klimatickou krizí. USA mají třetí největší skupinu uhelných elektráren na světě.

Zdá se, že konečným termínem stanoveným USA pro ukončení uhlí je rok 2035, pět let po datu roku 2030, které je považováno za kompatibilní s udržením globálního vytápění pod 1,5 °C.

K alianci se připojilo také Česko. Bojovníci za změnu klimatu ocenili rozhodnutí České republiky vstoupit do Aliance Powering Past Coal, mimo níž už tak stojí jen hrstka evropských zemí včetně Polska a Bulharska.

Alexandru Mustață, aktivista organizace Beyond Fossil Fuels, řekl, že "Česká republika stála vedle Německa a Polska jako jeden ze tří velkých uhelných opozdilců v EU. Dnešní oznámení ukazuje, že stejně jako většina evropských národů se dívá do budoucnosti za hranicemi uhlí, která je bezpečnější, ekonomičtější a především: udržitelnější."

Česko se zavázalo skončit s uhlím do roku 2033, ale investuje do obnovitelných zdrojů energie pomaleji než mnoho jejích sousedů. Aby se planeta zahřívala o 1,5 °C, vyzvala Mezinárodní energetická agentura bohaté země, aby do roku 2030 přestaly spalovat uhlí na výrobu elektřiny a aby zbytek světa do roku 2040 následoval.

Premiér Petr Fiala ve svém projevu uvedl, že klimatická změna je jednou z největších globálních výzev naší doby a i když se rizika týkají každého, některé regiony čelí větším nebezpečím než jiné. 

Vyslovil se pro využívání jaderné energie, která je spolehlivá i čistá. "Měli bychom využívat její výhody. Jednou z cest je rozvoj nové generace modulárních reaktorů," řekl v reakci na deklaraci za ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050, v rámci níž dvacet dva zemí vyzvalo ke ztrojnásobení jaderné energie. 

John Kerry, vyslanec USA pro klima, uvedl, že nelze tvrdit, že "to bude naprosto rozsáhlá alternativa ke všem ostatním zdrojům energie. Ale víme to, protože věda a realita faktů a důkazů nám říkají, že bez jaderné energie se nemůžete dostat k čisté nule do roku 2050." 

Kromě Česka a USA se k alianci připojilo i Kosovo, státy naopak znervozňuje pozice Austrálie. Bill Hare z Climate Analytics podotkl, že Austrálie je "stále velmi náročná na uhlí a stále schvaluje nové doly na vývoz uhlí. V podstatě používá obranu drogových dealerů a říká, že uhlí požadují jiné země. Rozšiřování těžby uhlí je zcela v rozporu s tím, co říká světová vědecká komunita a Mezinárodní energetická agentura." 

Evan Gach z Kiko Network, nevládní organizace v Japonsku, neskrýval zklamání, že se k alianci nepřipojilo Japonsko. "Asi to není překvapení. Japonsko má více než 170 stávajících uhelných elektráren a neexistuje žádný plán, jak je postupně vyřadit. Japonsko se zavázalo prodloužit životnost fosilních paliv tak dlouho, dokud z toho budou moci těžit."

Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), přirovnal fosilní paliva k tabáku. "Během návštěvy Tuvalu v roce 2019 jsem měl tu čest setkat se s pozoruhodným mladým chlapcem jménem Falu. Podělil se se mnou o rozhovory, které vedl se svými přáteli o potenciálním krachu Tuvalu a nejisté budoucnosti. Někteří z jeho přátel uvažovali o odchodu v případě, že by k tomu došlo. Byli konkrétní: hledali útočiště na Fidži. Zatímco jiní vyjadřují svou ochotu zůstat, takto hovoří děti ve věku 10 nebo 11 let," řekl.

"Faluova slova mě hluboce zasáhla a posloužila jako drásavá připomínka výzev, kterým děti v Pacifiku čelí. Obávají se o přežití svého ostrovního domova kvůli emisím produkovaným vzdálenými národy. Tato realita jim visí na ramenou. Řešení změny klimatu vyžaduje řešení úlohy fosilních paliv, stejně jako nemůžeme řešit rakovinu plic, aniž bychom se zabývali dopadem tabáku," uvedl.

Účastníci klimatické konference COP28 v Dubaji se už v pátek v prvním návrhu dohodli na krocích v oblasti ochrany klimatu. Žádají omezení nebo úplné vyřazení používání fosilních paliv. V jednáních se již projevily názorové rozdíly, neboť návrh Británie a Singapuru zahrnující jejich postupné vyřazení či omezení vyvolává spory. Světoví lídři na konferenci podepsali deklaraci o transformaci potravinových systémů, vůbec první rezoluci, která přímo řeší vztah mezi tím, co jíme, a měnícím se klimatem, uvedl The Guardian.

Šéf sekretariátu OSN pro změnu klimatu Simon Stiell delegáty v Dubaji vyzval, aby "naznačili konečný pokles" fosilních paliv, která jsou hlavní příčinou globálního oteplování. Sultán Ahmad al-Džábir, který summitu předsedá, požadoval, aby fosilní paliva byla zahrnuta v jakékoli závěrečné dohodě. 

Ne všechny země se ale k omezení fosilních paliv staví kladně. Indický premiér Narendra Modi  už před summitem trval na tom, že uhlí zůstane hlavním zdrojem energie Indie v nadcházejících letech. "Uhlí je a zůstane důležitou součástí energetických potřeb Indie," potvrdil Vinay Mohan Kwatra, indický ministr zahraničí, novinářům před Modiho cestou do Dubaje.

Prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva řekl, že jeho země jde příkladem. "Upravili jsme naše klimatické cíle, které jsou nyní ambicióznější než cíle mnoha rozvinutých zemí. Drasticky jsme snížili odlesňování v Amazonii a do roku 2030 jej snížíme na nulu," řekl.

"Planeta má plné zuby nenaplněných dohod o klimatu. Vlády nemohou uniknout své odpovědnosti. Žádná země nevyřeší své problémy sama. Všichni jsme povinni jednat společně za našimi hranicemi," dodal.

Pro omezení emisí se vyslovila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Globální emise musí dosáhnout vrcholu do roku 2025, musíme postupně vyřadit fosilní paliva a musíme snížit emise metanu," uvedla. Dodala, že trhy s uhlíkem a jejich zdanění jsou důležité pro globální dekarbonizaci. 

Tom Mitchell, výkonný ředitel Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj, uvedl, že za emise skleníkových plynů jsou zodpovědné potravinové systémy. "Od kácení lesů a mýcení půdy pro krmení zvířat až po emise samotného dobytka. Je ohromující, že tak dlouho nebyla žádná povinnost zahrnout toto odvětví do plánů snižování emisí," řekl.

Patty Fong z Globální aliance pro budoucnost potravin podotkla, že deklarace nestanoví, jak budou vlády řešit emise z potravin, a nezmiňují se o fosilních palivech, přestože na potravinové systémy připadá nejméně 15 % fosilních paliv spálených každý rok, což odpovídá emisím všech zemí EU a Ruska dohromady. 

"Celosvětově tvoří potravinové systémy asi jednu třetinu všech emisí skleníkových plynů, přičemž drtivá většina pochází z průmyslového zemědělství, zejména hospodářských zvířat a hnojiv. Klimatická krize již ovlivňuje zemědělství a potravinovou bezpečnost, protože extrémní povětrnostní jevy, jako jsou záplavy, sucha, vlny veder a lesní požáry – a pomalu nastupující dopady, jako je zvyšování hladiny moří a dezertifikace – podporují vysoké ceny a nedostatek potravin v zemích po celém světě," uvedla Nina Lakhaniová, reportérka serveru Guardian.

Server také upozornil na novou studii, která zdůrazňuje rostoucí závažnost klimatické nouze způsobené fosilními palivy. Studie zveřejněná v časopise Advances in Atmospheric Sciences předpovídá příchod jevu El Niño během zimy na severní polokouli, což v nadcházejících měsících způsobí další rekordní teploty.

Studie poznamenává, že velké části Asie a většina částí Ameriky pravděpodobně zažije výjimečně teplou zimu, a existuje 95% šance, že globální průměrná povrchová teplota vytvoří v zimě nový historický teplotní rekord.  

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle nedávné zprávy Světové meteorologická organizace (WMO) stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle agentury jsou děti ohroženější než dospělí kvůli tomu, že se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. Navíc jsou v nevýhodě, protože jsou blíže k zemi a vystaveny tak většímu znečištění, jsou fyzicky aktivnější a tráví více času venku.

To má za následek častější výskyt astmatu, alergií a obtíží s dýcháním. Proto EEA doporučuje zaměřit preventivní opatření na prostředí okolo vzdělávacích zařízení.

Nejhůře jsou na tom obyvatelé údolí řeky Pád v Itálii, oblasti poblíž uhelných elektráren a mnoho velkých měst. Zpráva poskytla údaje z 27 členských zemí EU, Švýcarska, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Turecka, ale nezahrnuje situaci například v Británii a na Ukrajině, takže situace v Evropě může být ještě horší.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je spojován s problémy s dýcháním.

Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňkých lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.

Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.

Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.

Tento vývoj teploty a úbytek ledu ukazují na naléhavou potřebu dalších opatření a snahy o omezení globálního oteplování. Evropa a celý svět čelí výzvám spojeným s klimatickou změnou, a proto je nezbytné podporovat udržitelné způsoby výroby energie a snižování emisí skleníkových plynů. Pouze tímto způsobem můžeme přispět k ochraně našeho klimatu pro budoucí generace.

Zpráva vypracovaná WMO ve spolupráci se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus přináší obraz současné situace v Evropě. Kontinent čelí rostoucím teplotám, nedostatku srážek, zvýšenému výskytu požárů a nevídanému tání ledovců. WMO označuje Evropu za nejrychleji se oteplující kontinent na světě. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a rozsáhlými lesními požáry.

Rekordní vedra, která Evropané zažili v roce 2022, patřila mezi hlavní příčiny nadměrného počtu úmrtí spojených s extrémním počasím. Tato událost však není izolovaným incidentem, ale součástí trendu, který způsobuje častější a intenzivnější extrémní tepelné stresy v celém regionu. Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus pro klimatické změny, zdůrazňuje, že naše současné znalosti klimatického systému naznačují, že události tohoto druhu budou stále častější.

Podle databáze mimořádných událostí (EM-DAT) způsobila meteorologická, hydrologická a klimatická nebezpečí v Evropě v roce 2022 16 365 hlášených úmrtí a přímo postihla 156 000 lidí. Přibližně 67 procent těchto událostí bylo spojeno s povodněmi a bouřkami, které způsobily většinu ekonomických škod ve výši přibližně 2 miliard dolarů (téměř 44 miliard korun). Největší dopad na úmrtnost měly vlny veder, které byly údajně příčinou více než 16 000 nadměrných úmrtí.

Generální tajemník WMO, Petteri Taalas, zdůrazňuje, že v roce 2022 zažily některé země západní a jihozápadní Evropy, včetně Belgie, Francie, Německa, Irska, Itálie, Lucemburska, Portugalska, Španělska, Švýcarska a Spojeného království, nejteplejší rok v historii. Léto bylo nejteplejší zaznamenané a vysoké teploty zhoršily závažné a rozsáhlé sucho, které vyvolalo rozsáhlé lesní požáry, způsobivší druhou největší plochu spálených lesů v historii. Tisíce lidí zemřely kvůli extrémnímu vedru.

Situace není lepší ani letos, kdy Země zažila tři měsíce v historii. Uvedly to WMO a program Evropské unie Copernicus s tím, že globální povrchové teploty moří dosahují bezprecedentně vysokých hodnot a rozsah mořského ledu v Antarktidě je rekordně nízký.

"Naše planeta se dusí, prožila nejteplejší léto v historii. Klimatické poruchy začaly. Vědci již dlouho varují, co způsobí naše závislost na fosilních palivech. Nárůst teplot vyžaduje, abychom něco dělali. Lídři nyní musí zavelet ke klimatickým řešením. Stále se můžeme vyhnout nejhoršímu klimatickému chaosu, a nemáme co ztratit," řekl generální tajemník OSN António Guterres.

"Severní polokoule právě zažila léto plné extrémů – s opakovanými vlnami veder, které vyvolávaly ničivé požáry, poškozovaly zdraví, narušovaly každodenní životy a trvale zatěžovaly životní prostředí. Na jižní polokouli byl rozsah mořského ledu v Antarktidě doslova mimo mapy a globální teplota mořského povrchu byla opět na novém rekordu. Stojí za zmínku, že k tomu dochází dříve, než uvidíme plný dopad jevu El Niño, který se obvykle odehrává ve druhém roce po jeho rozvinutí,“" varuje generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Podle meteorologů existuje 98% pravděpodobnost, že alespoň jeden z příštích pěti let bude nejteplejším rokem v historii. Svět sice v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

"Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.

Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.

Náhlé horké počasí ale také ovlivňuje fyziologii lidského těla a některé studie prokázaly korelaci mezi vlnami veder a psychickými problémy. Odborníci však tvrdí, že nejčastějším negativním dopadem na zdraví vyvolaným horkem je propuknutí nemocí přenášených komáry, jako je malárie a horečka dengue.

Guterres podle televize CNBC nedávno vyzval k okamžitým radikálním krokům v boji proti rychle postupující klimatické změně. Rekordní teploty zaznamenané v červenci podle něj totiž ukazují, že Země už přechází z fáze globálního oteplování do "éry globálního varu".

Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .