Europoslanci přijali nové opatření: Od roku 2028 budou všechny nové budovy bezemisní

Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov má za cíl snížit emise, vytvořit nová pracovní místa, omezit energetickou závislost na ruských fosilních palivech i snížit účty za energie. Kritikové však návrh odmítají jako nepřijatelný pro malé podniky a rodiny. Budovy jsou v unijním bloku podle Evropské komise (EK) zodpovědné za 40 procent spotřeby energie a za 36 procent emisí skleníkových plynů.

Pokud se členské státy zastoupené v Radě EU s parlamentem na aktuálním znění dohodou, budou muset mít všechny nové budovy od roku 2028 nulové emise a být vybaveny solárními technologiemi, pokud to bude technicky proveditelné a ekonomicky vhodné. Ve znění návrhu jsou již nyní výjimky, například pro historické budovy.

Obytné budovy by podle návrhu měly do roku 2030 dosáhnout minimálně třídy energetické náročnosti E a do roku 2033 pak třídy D, a to na stupnici od A do G, přičemž G označuje 15 % energeticky nejnáročnějších budov daného členského státu. I tato část opatření počítá s jistými výjimkami a posunutými lhůtami.

Podle kritiků zákon nebere dostatečný ohled na menší podniky a rodiny. "Mnohé rodiny mají třeba jen jediný nemovitý majetek a tahle zelená politika by pro ně znamenala investice desítek tisíc eur do renovací...jsme jednoznačně proti tomuto evropskému šílenství," prohlásila v pondělí Isabella Tovaglieriová z euroskeptické a nacionalistické frakce Identita a demokracie.

Mírnější byl ve své kritice český europoslanec Ondřej Kovařík, který uvítal, že směrnice by zefektivnila provoz administrativních budov větších podniků, což by podle něj vedlo ke snížení emisí. "Nepřijatelné však je, abychom stejná přísná pravidla aplikovali na rodinné bydlení. To by mohlo vést ke skokovému nárůstu nájmů a cen bydlení, což si v současné situaci nemůžeme dovolit," řekl Kovařík.

Jako "nereálná" označila opatření i česká místopředsedkyně EP Dita Charanzová. "(V opatření) chybí finanční řešení na podporu instalování solárních panelů a také chybí alternativní zdroje v případě zrušení topení fosilními palivy. Musíme si říct, co je skutečně reálné, abychom svými rozhodnutími finančně nezatížili občany," uvedla Charanzová v prohlášení.

Zpravodaj pro zákon, europoslanec Ciarán Cuffe z frakce Zelených, naopak v úvodním slovu k pondělní rozpravě o návrhu argumentoval, že dohoda "nám ušetří až 50 milionů krychlových metrů plynu ročně".