Prezidenti Polska, Lotyšska a Litvy v pátek odmítli pózovat na tradiční úvodní fotografii světových lídrů na konferenci OSN o změně klimatu COP28 v Dubaji. Důvodem byla podle médií přítomnost běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
K hlavám vlád a států, které se sešly v Dubaji na konferenci, se připojil také Lukašenko, kterému Evropská unie vyčítá zásahy proti běloruské opozici a spojenectví s Ruskem.
Prezidenti Litvy, Lotyšska a Polska, kteří jsou skalní zastánci Ukrajiny v boji proti ruské agresi, se ale kvůli jeho přítomnosti na COP28 rozhodli bojkotovat tradiční společnou fotografii účastníků.
"Říká se tomu rodinná fotografie. Lukašenko nepatří do rodiny, které chceme být součástí," uvedl pro AFP litevský prezident Gitanas Nauséda.
Bylo by podle něj pokrytecké stát bok po boku lídra země, která umožnila vstup ruských jednotek na Ukrajinu přes své území, a přitom "diskutovat o budoucnosti světa a klimatické změně, jako by se nic nestalo."
Alexandr Lukašenko je běloruský politik, který je vůdcem Běloruska od roku 1994. Stal se prezidentem Běloruska v prvních přímých prezidentských volbách a od té doby byl opakovaně zvolen, i když procesy těchto voleb byly kritizovány mezinárodními pozorovateli a některými zeměmi pro svou nedemokratičnost a porušování lidských práv.
Lukašenko je znám svým autoritativním stylem vlády, omezením svobod médií a politických svobod, potlačováním opozičních hlasů a nedostatkem politické pluralismu v zemi. Jeho režim byl kritizován za porušování lidských práv a opakované nedemokratické postupy. Bělorusko pod jeho vedením udržuje blízké vztahy s Ruskem.
V roce 2020 vyvolala prezidentská volba v Bělorusku velké protesty, přičemž někteří lidé obvinili Lukašenka z manipulace s výsledky volby. Protesty vyvolaly tvrdou reakci ze strany vlády a situace v zemi zůstává politicky napjatá.
1. července 2026 15:30
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
Související
Extrémní počasí působí "apokalyptické" škody. Čas vypršel, na peníze už nemůžeme čekat, tvrdí zasažené státy
COP28: Téměř 200 států dosáhlo historické dohody. Svět se začne odklánět od fosilních paliv
klimatický summit COP28 , Alexandr Lukašenko
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
před 1 hodinou
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
před 2 hodinami
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
před 2 hodinami
Počasí opět zvýšilo riziko požárů. Hrozí především na Moravě
před 2 hodinami
Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump
před 3 hodinami
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
před 4 hodinami
Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod
před 5 hodinami
Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku
před 6 hodinami
Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá
před 7 hodinami
Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé
včera
Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data
včera
Podvodníci lákají na 240 tisíc korun. Vydávají se za nás, upozornila ČSSZ
včera
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste
včera
Desítky mrtvých a zraněných. Na dosud nejsilnější útok na Kyjev odpovíme, vzkázal Zelenskyj
včera
Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě
včera
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
včera
Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy
včera
Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího
včera
Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování
Vyšetřování Evropské komise potvrdilo, že z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, jejíž činnost zesílila zejména v roce 2015. Podrobnosti vyplývají z dokumentu Komise, který shrnuje závěry prověrky komisaře pro boj proti podvodům Piotra Serafina. Ten měl za úkol prověřit podezření, že maďarští zpravodajští důstojníci působící na tamním stálém zastoupení v polovině minulého desetiletí usilovali o nábor úředníků z unijních institucí. Maďarské tajné služby vyslaly mezi lety 2013 a 2016 na toto zastoupení několik svých pracovníků.
Zdroj: Libor Novák