Itálie zvažuje, že by přestala používat uhlí na výrobu elektřiny už v roce 2024. Podle agentury Reuters to uvedl ministr životního prostředí Gilberto Pichetto Fratin.
Itálie přitom musela najít alternativu k plynu, který používala až do invaze Ruska na Ukrajinu. Loni tak zvýšila výrobu energie z uhlí na 7,5 procenta ze 4,6 procenta v roce 2021.
Přesto si stanovila záměr opustit uhlí do roku 2025, podle ministra by to ale mohlo jít ještě dříve. "Doufám, že se mi to podaří do roku 2024, pokud se ceny plynu udrží na současné úrovni," řekl Pichetto Fratin na akci pořádané deníkem La Repubblica.
Ministr tvrdí, že zemní plyn, který je považován za nejméně znečišťující fosilní palivo, by měl doprovázet italskou cestu energetické transformace až do roku 2050, zatímco země postupně zvyšuje svou kapacitu obnovitelné energie.
Ministr také uvedl, že bude na budoucích vládách, aby rozhodly, zda znovu nezavedou jadernou energii, kterou Itálie opustila v roce 1980 v důsledku černobylské katastrofy v bývalém Sovětském svazu.
Odkázal se přitom na analýzy, podle kterých obnovitelné zdroje nebudou stačit bez jaderné energie, a dodal, že současná administrativa povolila pouze výzkum a testy tohoto zdroje energie.
Výroba elektřiny z uhlí byla dlouho jedním z hlavních způsobů, jak uspokojit energetickou poptávku. Tento způsob výroby však čelí rostoucím výzvám v souvislosti se změnou klimatu a snahou o snižování emisí skleníkových plynů.
Tento typ výroby elektřiny je přitom stále běžnou praxí ve mnoha zemích po celém světě. Uhlí je bohatým zdrojem energie a je relativně levné ho těžit. Elektrárny spalující uhlí jsou schopny generovat velké množství elektřiny, což z nich činí atraktivní volbu pro zajištění energetické stability.
Přináší s sebou ale vážné environmentální a zdravotní problémy. Spalování uhlí v elektrárnách vytváří významné množství skleníkových plynů, především oxidu uhličitého (CO2), které přispívají ke změně klimatu. Kromě toho se uvolňují také další škodlivé látky, jako jsou síry, dusíky a částice, které mají negativní dopad na kvalitu ovzduší a lidské zdraví.
Související
V muniční továrně nedaleko Říma došlo k masivnímu výbuchu
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 1 hodinou
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 2 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 2 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 3 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 5 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.
Zdroj: Libor Novák