Vědci tvrdí, že se jim podařilo odhalit, jak znečištěné ovzduší vede ke vzniku rakoviny

Podle předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martiny Koziar Vašákové má čistota ovzduší na vznik rakoviny plic vliv, zásadní je ale kouření.

"Znečištěné ovzduší zcela jistě zvyšuje riziko plicních nemocí včetně rakoviny plic. Nicméně kouření má dominantní roli," sdělila Koziar Vašáková ČTK.

Tým z londýnského Institutu Francise Cricka prokázal, že znečištění ovzduší nezpůsobuje poškození buněk, ale spíše probuzení starých poškozených buněk. Jeden z předních světových odborníků profesor Charles Swanton uvedl, že tento objev znamená novou éru. Nyní podle něj možná bude i možné vyvinout léky, které zastaví vznik rakoviny. A výsledky výzkumu by mohly vysvětlit, jak na tělo působí stovky rakovinotvorných látek.

Klasický pohled na rakovinu začíná u zdravé buňky. Ta získává stále více mutací ve svém genetickém kódu neboli DNA, až dosáhne kritického bodu. Pak se z ní stane rakovina a nekontrolovatelně roste. S touto představou jsou však spojené některé problémy. Například to, že se rakovinné mutace vyskytují ve zdánlivě zdravé tkáni. Nebo to, že mnoho látek, o kterých je známo, že způsobují rakovinu - včetně znečištěného ovzduší - lidskou DNA nepoškozuje.

Vědci nyní poskytli důkazy podporující jinou myšlenku. Podle ní je v DNA lidské buňky už přítomno poškození - vzniklé během růstu a stárnutí. Ale je třeba nějaký spouštěč, kvůli kterému se tato poškozená buňka změní na rakovinnou.

K tomuto objevu vědci dospěli při zkoumání příčin, proč rakovinou plic onemocní i nekuřáci. Drtivá většina případů rakoviny plic je způsobena kouřením, ale přesto jeden z deseti případů ve Velké Británii je způsoben znečištěným ovzduším.

Vědci z Institutu Francise Cricka se zaměřili na formu znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi PM2,5, které jsou mnohem menší než průměr lidského vlasu.

Na základě řady podrobných pokusů na lidech a zvířatech vědci prokázali, že:

- v místech s vyšší úrovní znečištění ovzduší se vyskytovalo více případů rakoviny plic, které nebyly způsobeny kouřením

- vdechování částic PM2,5 vede k uvolňování chemického alarmu - interleukinu 1 beta - v plicích; ten způsobuje zánět a aktivuje buňky v plicích, aby pomohly opravit případné poškození

- přibližně jedna z 600.000 buněk v plicích padesátiletého člověka ale už obsahuje potenciálně rakovinné mutace. Ty se získávají s věkem, ale vypadají zcela zdravě, dokud se neaktivují chemickým alarmem a nestanou se rakovinotvornými

Zásadní pak je, že se výzkumníkům podařilo zastavit vznik rakoviny u myší vystavených znečištěnému ovzduší pomocí léku, který blokuje zmíněný chemický alarm. Výsledky jsou podle BBC News dvojnásobným průlomem, a to jak pro pochopení dopadu znečištění ovzduší, tak pro základy toho, jak vzniká rakovina.

Členka výzkumného týmu Institutu Francise Cricka doktorka Emilia Limová uvedla, že lidé, kteří nikdy nekouřili, ale onemocněli rakovinou plic, často netušili proč. "Dát jim nějaké vodítko, jak to může fungovat, je opravdu velmi důležité," uvedla. Dodala, že 99 procent lidí na světě žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Výsledky ale také ukázaly, že samotné mutace ke vzniku rakoviny vždy nestačí. Může být zapotřebí další prvek.

Podle profesora Swantona jde o nejzajímavější zjištění, s nímž se jeho laboratoř setkala, protože "vlastně přehodnocuje naše chápání toho, jak jsou nádory iniciovány". Podle něj to povede k "nové éře" molekulární prevence rakoviny. A jako úplná fantazie už se nezdá ani myšlenka, že jednou možná bude lidstvo užívat pilulky blokující rakovinu, pokud bude někdo žít v oblasti se silně znečištěným ovzduším.