Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně

Švédský premiér Ulf Kristersson v pondělí uvedl, že je otevřený tomu, aby povolil rozmístění jaderných zbraní na území Švédska v době války. Uvedla to agentura AFP. Podobná prohlášení přišla před několika dny z Polska.

Švédský parlament bude v červnu hlasovat o schválení obranné dohody se Spojenými státy, která by USA umožnila skladování vojenského vybavení a zbraní ve Švédsku. V uplynulých týdnech se přitom ozývají hlasy volající po tom, aby Švédsko v dohodě uvedlo, že neumožní na svém území rozmístění jaderných zbraní.

Švédská vláda opakovaně uvedla, že to není nutné vzhledem k širší dohodě o jaderných zbraních a rozhodnutí parlamentu, které zakazuje jaderné zbraně ve Švédsku v době míru. Během války však může být podle Kristerssona všechno jinak.

"V době války je to úplně jiná záležitost. Všechno by záleželo na tom, co se stane," uvedl švédský premiér pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici Sveriges Radio. "V tom nejhorším případě musí být demokratické země v naší části světa nakonec schopny bránit se proti zemím, které nás mohou ohrožovat jadernými zbraněmi," dodal.

Polský prezident Andrzej Duda na konci dubna také deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

Duda v rozhovoru pro portál Fakt.pl, který vznikl během jeho nedávné návštěvy ve Spojených státech amerických, řekl, že program sdílení jaderných zbraní je už nějaký čas tématem polsko-amerických rozhovorů. 

"O tomto tématu jsem se bavil několikrát. Musím přiznat, že jsem vyjádřil naši připravenost. Rusko stále více militarizuje Kaliningrad a nedávno poslalo své jaderné zbraně do Běloruska. Pokud se naši spojenci rozhodnou poslat jaderné zbraně v rámci programu i na naše území, aby se posílilo východní křídlo NATO, tak jsme na to připraveni," uvedl polský prezident. 

Americké jaderné zbraně jsou momentálně v rámci programu umístěny ve čtyřech evropských zemích. Konkrétně jde o Belgii, Německo, Itálii a Holandsko. Sdílení jaderných zbraní je součástí politiky jaderného zastrašování, členským zemím aliance bez nich poskytuje jaderné hlavice.

Duda také v nedávném rozhovoru pro litevskou televizi vyzval ostatní členské státy NATO ke zvýšení produkce munice jako prostředku k odstrašení potenciálních ruských útoků. Podle jeho slov je nezbytné, aby Evropa spojila síly s USA a zvýšila výrobu munice, hlavně dělostřeleckých granátů, s cílem zajistit bezpečnost regionu. 

Polsko avizovalo připravenost umožnit rozmístění amerických jaderných zbraní na svém území i v červnu 2023, kdy tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že v reakci na rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku má Polsko zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní.

Související

Bolton, John

Jak zajistit mír v Asii? Vyzbrojte Jižní Koreu jadernými zbraněmi, navrhuje Bolton

Bývalý poradce USA pro národní bezpečnost John Bolton v úterý v Soulu prohlásil, že opětovné umístění amerických taktických jaderných zbraní do Jižní Koreje by mohlo posílit její schopnost odstrašování vůči severokorejským hrozbám, zvláště v době, kdy se prohlubují vztahy mezi Severní Koreou a Ruskem, uvedla agentura Jonhap. 

Více souvisejících

Jaderné zbraně Švédsko

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Petr Pavel

Ukrajina chce s Českem podepsat novou dohodu, prozradil Zelenskyj

Česko je mezi zeměmi, s nimiž Ukrajina plánuje podepsat nové dohody. Po návratu ze summitu NATO to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dohody chystá Kyjev také se Slovinskem a Irskem. Zelenskyj také potvrdil, že je na cestě další vojenská pomoc. 

včera

včera

Miroslav Kalousek

Odpudivá propaganda. Kalousek odsoudil reakci europoslance Turka na atentát

Naprostá většina reakcí z Česka i ze světa především odsoudila sobotní atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa a jakékoliv násilí v politice. Nový český europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé) šel dál, za což si vysloužil ostrou kritiku například ze strany exministra financí Miroslava Kalouska. 

včera

Barbora Krejčíková se setkala s princeznami Kate a Charlotte.

Kate předala trofej vítězi Wimbledonu. Mluvila i s českou šampionkou Krejčíkovou

Britská princezna Kate se v neděli dočkala ovací vestoje od publika při mužském finále tenisového Wimbledonu. Šlo o její teprve druhé veřejné vystoupení od konce března, kdy světu oznámila, že jí byla diagnostikována rakovina. S manželkou následníka trůnu se setkala i nová česká wimbledonská šampionka Barbora Krejčíková. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Atentát na Trumpa či Fica? Došly argumenty a přichází násilí. Expert pro EZ řekl, co bude dál

Svět se vzpamatovává z dalšího atentátu na důležitou politickou osobnost. Po slovenském premiérovi Robertu Ficovi schytal ránu ze střelné zbraně republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Je naživu a v pořádku. Podle bezpečnostního experta Tomáše Řepy z Univerzity obrany v Brně ale dva atentáty v rámci západních demokracií za poslední měsíce mohou znamenat „jedině to, že se společnost dále radikalizuje“.

včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Děkuji Bohu, ale nezačnu se bát. Donald Trump opět promluvil

Bývalý americký prezident Donald Trump se v neděli podruhé od atentátu veřejně vyjádřil k tomu, co se stalo. Republikánský prezidentský kandidát poděkoval Bohu a dal najevo, že ani nyní se nezačne bát. Trump se už za pár dní chystá znovu veřejně vystoupit.

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Na Krejčíkovou ve Wimbledonu navázala Siniaková. S Townsendovou vyhrála turnaj ve čtyřhře

Sobota byla ve Wimbledonu ryze českým dnem. Poté, co ve finále ženského singlu uspěla po Janě Novotné, Petře Kvitové a Markétě Vondroušové jako čtvrtá Češka v historii v éře samostatného státu Barbora Krejčíková, připsal si český tenis ještě ten samý den úspěch i v ženské čtyřhře. Finále turnaje totiž ovládl česko-americký pár Kateřina Siniaková-Taylor Tonwsendová poté, co dvakrát 7:6 porazil kanadsko-novozélandské duo Gabriela Dabrowská-Erin Routliffeová.

včera

včera

včera

Co bude dál? Trumpův kult posílí, míní analytici. Kampaň se změní, ale nikdo neví jak

Spojené státy americké zažily atentát na exprezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o návrat do Bílého domu. Co bude dál? Odpovědi na zásadní otázku se v analytických textech věnují přední světová média v čele s americkou CNN a britskou BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy