Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně

Švédský premiér Ulf Kristersson v pondělí uvedl, že je otevřený tomu, aby povolil rozmístění jaderných zbraní na území Švédska v době války. Uvedla to agentura AFP. Podobná prohlášení přišla před několika dny z Polska.

Švédský parlament bude v červnu hlasovat o schválení obranné dohody se Spojenými státy, která by USA umožnila skladování vojenského vybavení a zbraní ve Švédsku. V uplynulých týdnech se přitom ozývají hlasy volající po tom, aby Švédsko v dohodě uvedlo, že neumožní na svém území rozmístění jaderných zbraní.

Švédská vláda opakovaně uvedla, že to není nutné vzhledem k širší dohodě o jaderných zbraních a rozhodnutí parlamentu, které zakazuje jaderné zbraně ve Švédsku v době míru. Během války však může být podle Kristerssona všechno jinak.

"V době války je to úplně jiná záležitost. Všechno by záleželo na tom, co se stane," uvedl švédský premiér pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici Sveriges Radio. "V tom nejhorším případě musí být demokratické země v naší části světa nakonec schopny bránit se proti zemím, které nás mohou ohrožovat jadernými zbraněmi," dodal.

Polský prezident Andrzej Duda na konci dubna také deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

Duda v rozhovoru pro portál Fakt.pl, který vznikl během jeho nedávné návštěvy ve Spojených státech amerických, řekl, že program sdílení jaderných zbraní je už nějaký čas tématem polsko-amerických rozhovorů. 

"O tomto tématu jsem se bavil několikrát. Musím přiznat, že jsem vyjádřil naši připravenost. Rusko stále více militarizuje Kaliningrad a nedávno poslalo své jaderné zbraně do Běloruska. Pokud se naši spojenci rozhodnou poslat jaderné zbraně v rámci programu i na naše území, aby se posílilo východní křídlo NATO, tak jsme na to připraveni," uvedl polský prezident. 

Americké jaderné zbraně jsou momentálně v rámci programu umístěny ve čtyřech evropských zemích. Konkrétně jde o Belgii, Německo, Itálii a Holandsko. Sdílení jaderných zbraní je součástí politiky jaderného zastrašování, členským zemím aliance bez nich poskytuje jaderné hlavice.

Duda také v nedávném rozhovoru pro litevskou televizi vyzval ostatní členské státy NATO ke zvýšení produkce munice jako prostředku k odstrašení potenciálních ruských útoků. Podle jeho slov je nezbytné, aby Evropa spojila síly s USA a zvýšila výrobu munice, hlavně dělostřeleckých granátů, s cílem zajistit bezpečnost regionu. 

Polsko avizovalo připravenost umožnit rozmístění amerických jaderných zbraní na svém území i v červnu 2023, kdy tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že v reakci na rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku má Polsko zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní.

Související

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

Více souvisejících

Jaderné zbraně Švédsko

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 6 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 9 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

Za tři dny přibylo 300 mrtvých. Nynější epidemie eboly se šíří nejrychleji v historii

Přes tři tisíce případů smrtelně nebezpečné eboly se již potvrdilo v Demokratické republice Kongo. Potvrzuje se tak, že současná epidemie onemocnění se šíří zatím nejrychleji ze všech, konstatovala britská stanice Sky News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy