Konflikt na Ukrajině dosáhl nového bodu zlomu, kdy v průběhu jednoho týdne došlo k výrazným změnám na bojišti i v geopolitické dynamice. Od nečekaných diplomatických gest až po použití experimentální zbraně se napětí mezi Ruskem, Ukrajinou a Západem dostalo na novou úroveň.
Nejvýraznější událostí týdne bylo použití ruské hypersonické rakety „Orešnik“, která podle prezidenta Vladimira Putina dokáže obejít veškeré západní obranné systémy. Raketa byla odpálena na Dnipro ve čtvrtek, což vyvolalo značnou nervozitu nejen na Ukrajině, ale i v NATO.
Podle analytiků je Orešnik středně dlouhého dosahu, hypersonická, schopná nést více hlavic, ačkoli tentokrát nebyla použita s jadernou náloží. Použití této zbraně může být demonstrací síly, která má odradit Západ od další podpory Ukrajiny.
Ukrajinské zpravodajské služby označily tuto raketu jako „Kedr“, přičemž se spekuluje, že jde o experimentální technologii, která ještě není vyráběna sériově. Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské obranné zpravodajské služby, varoval, že tato raketa představuje „zvrhlý pokus“ a její použití bez jaderné nálože má být varováním, že Moskva je připravena eskalovat.
Týden začal telefonátem německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tento krok, který přerušil dvouletou izolaci Moskvy od významných západních lídrů, byl motivován domácími politickými zájmy Scholze před volbami, ale také obavou z budoucí politiky Donalda Trumpa, jehož nástup do funkce prezidenta USA v lednu by mohl přinést nové dohody mezi Washingtonem a Moskvou.
Ukrajina i Polsko reagovaly na tento krok s neskrývanou nelibostí, zatímco Francie a Spojené království zůstaly zdrženlivější.
Mezitím americká administrativa povolila Ukrajině použití raket dlouhého dosahu na ruském území, což vedlo k jejich nasazení už v pondělí. Tato eskalace se zdá být reakcí na informace o nasazení severokorejských vojáků na straně Ruska, což představuje novou dimenzi konfliktu.
Podle zpráv britské vojenské rozvědky je fronta nyní „nestabilnější než kdy dříve“. Ukrajinské síly čelí těžkým ztrátám a ruské jednotky postupují na několika klíčových místech. Na jihu u Charkova a v oblasti Donbasu jsou ohroženy ukrajinské zásobovací linie, zatímco v Záporoží Moskva vyvíjí tlak na ukrajinské pozice.
Washington plánuje dodat Ukrajině nové zásoby munice a min, ale situace na frontě se mění velmi rychle. Optimistické scénáře předpokládají, že Rusko získá během zimy další územní výhody, což by mohlo Ukrajinu přivést k vyjednávacímu stolu.
Eskalace konfliktu přichází v době, kdy Západ usiluje o lepší vyjednávací pozici před možnými mírovými rozhovory. Přesto se zdá, že obě strany se spíše připravují na dlouhodobý konflikt než na jeho ukončení.
Použití rakety Orešnik, nárůst bojů a geopolitické hry mezi USA, Ruskem a Evropou naznačují, že válka na Ukrajině se bude ještě více globalizovat. Blížící se zima a možné politické změny v USA mohou situaci ještě více zkomplikovat, zatímco konflikt dál devastuje Ukrajinu i její lid.
Související
Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ
Ukrajinská armáda zintenzivnila operace zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu
válka na Ukrajině , Ruská armáda , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Školní rok v Česku skončí dříve, než se původně předpokládalo
před 1 hodinou
Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa
před 1 hodinou
Spoluúčast u havarijního pojištění: Jak ovlivňuje cenu a plnění?
před 2 hodinami
Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě
před 2 hodinami
Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje
před 3 hodinami
Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?
před 4 hodinami
Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ
před 5 hodinami
K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec
před 5 hodinami
Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk
před 6 hodinami
Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby
před 7 hodinami
Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku
před 9 hodinami
Velikonoční předpověď. Počasí bude stabilní, oteplí se až na 20 stupňů
včera
První jméno pro letošní StarDance. Tančit bude Marta Jandová
včera
Zemřel Jaroslav Feyereisl. Dlouhá léta šéfoval Ústavu pro péči o matku a dítě
včera
Kongresmani poslali dopis do Británie. Jde o vyšetřování Epsteinových zločinů
včera
Připravuje se úprava valorizace důchodů. Systém nezatíží, tvrdí ministerstvo
včera
Počasí bude proměnlivé. Na horách připadne sníh, na víkend se má oteplit
včera
Po boji a nervech sen o MS stále žije. Češi při Koubkově premiéře porazili Iry na penalty
včera
Už je jich pět. Policie potvrdila zadržení dalších osob kvůli požáru v Pardubicích
včera
Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne
Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.
Zdroj: Libor Novák