Mnozí členové ruské politické elity jsou zklamaní, že válka proti Ukrajině neskončila v roce 2024. Tato frustrace a únava se projevují napříč různými vrstvami moci, od Kremlu po regionální správu. Podle informací z několika zdrojů blízkých Putinově administrativě a ruské vládě se očekávání rychlého ukončení bojů nenaplnila, což vede k nejistotě ohledně budoucnosti a k dalšímu zhoršení ekonomické situace země. Uvedl to portál Meduza.
Ruská ekonomika se na konci roku 2024 dostala do bodu napětí. Vysoké úrokové sazby centrální banky vyvolávají nespokojenost mezi podnikateli. I když se některým firmám podařilo přežít díky převzetí aktiv zahraničních společností, které z Ruska odešly, většina si uvědomuje, že tento trend nebude dlouhodobě udržitelný. Ekonomická stagnace a tlak sankcí tak vytvářejí vážné problémy nejen pro podniky, ale i pro celkovou stabilitu země.
Očekávání rychlého míru se definitivně rozplynula po ukrajinském vpádu do Kurské oblasti v srpnu 2024. Někteří členové elity však přiznávají, že i bez tohoto útoku by válka pravděpodobně pokračovala do roku 2025. Putinův přístup k válce navíc rozděluje i jeho vlastní podporovatele. Zatímco někteří „patrioti“ volají po totální mobilizaci a přechodu na válečné hospodářství, jiní se snaží najít cestu k dohodě, přestože šance na kompromis zůstávají malé.
Zajímavým faktorem se stal Donald Trump, jehož zvolení do funkce prezidenta USA v roce 2024 obnovilo jisté naděje na mír. Tyto naděje však rychle pohasly, protože Putinovy požadavky na anexi čtyř ukrajinských regionů jsou neslučitelné s Trumpovými podmínkami. Kreml si tak stále více uvědomuje, že jakýkoli kompromis bude obtížný.
Z pohledu Kremlu však ukončení války představuje nejen ekonomickou, ale i politickou výzvu. Někteří úředníci přiznávají, že po skončení konfliktu bude těžké vytvořit nový narativ, který by ospravedlnil dosavadní oběti a současnou ekonomickou situaci. Kreml proto začal plánovat možné scénáře pro „vstup do poválečné reality“. Mezi návrhy patří například předčasné volby v roce 2025, které by umožnily vytvořit „parlament vítězství“ s účastí vojenského personálu, nebo hlubší integrace s Běloruskem.
Hlubší integrace s Běloruskem, ať už formou společných institucí nebo sjednocení obou zemí, by mohla být pro Kreml nástrojem, jak odvrátit pozornost veřejnosti a posílit vnímání úspěchu. Tato možnost však závisí na postoji běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který si chce udržet svou nezávislou pozici.
Navzdory propagandě se většina Rusů podle průzkumů veřejného mínění kloní k ukončení války a zahájení mírových jednání. Dokonce i data z prokremelských zdrojů ukazují, že dvě třetiny občanů jsou nespokojeny s výsledky roku 2024. Kreml tak čelí rostoucímu tlaku nejen ze strany mezinárodního společenství, ale i vlastní společnosti, která touží po ukončení konfliktu a stabilizaci života.
Související
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
válka na Ukrajině , Rusko , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák