Ekonomika se bortí, elitám dochází trpělivost. Putin poslal Rusko do krize, nepomohl by už ani konec války

Ruská ekonomika se na konci roku 2024 dostala do bodu napětí. Vysoké úrokové sazby centrální banky vyvolávají nespokojenost mezi podnikateli. I když se některým firmám podařilo přežít díky převzetí aktiv zahraničních společností, které z Ruska odešly, většina si uvědomuje, že tento trend nebude dlouhodobě udržitelný. Ekonomická stagnace a tlak sankcí tak vytvářejí vážné problémy nejen pro podniky, ale i pro celkovou stabilitu země.

Očekávání rychlého míru se definitivně rozplynula po ukrajinském vpádu do Kurské oblasti v srpnu 2024. Někteří členové elity však přiznávají, že i bez tohoto útoku by válka pravděpodobně pokračovala do roku 2025. Putinův přístup k válce navíc rozděluje i jeho vlastní podporovatele. Zatímco někteří „patrioti“ volají po totální mobilizaci a přechodu na válečné hospodářství, jiní se snaží najít cestu k dohodě, přestože šance na kompromis zůstávají malé.

Zajímavým faktorem se stal Donald Trump, jehož zvolení do funkce prezidenta USA v roce 2024 obnovilo jisté naděje na mír. Tyto naděje však rychle pohasly, protože Putinovy požadavky na anexi čtyř ukrajinských regionů jsou neslučitelné s Trumpovými podmínkami. Kreml si tak stále více uvědomuje, že jakýkoli kompromis bude obtížný.

Z pohledu Kremlu však ukončení války představuje nejen ekonomickou, ale i politickou výzvu. Někteří úředníci přiznávají, že po skončení konfliktu bude těžké vytvořit nový narativ, který by ospravedlnil dosavadní oběti a současnou ekonomickou situaci. Kreml proto začal plánovat možné scénáře pro „vstup do poválečné reality“. Mezi návrhy patří například předčasné volby v roce 2025, které by umožnily vytvořit „parlament vítězství“ s účastí vojenského personálu, nebo hlubší integrace s Běloruskem.

Hlubší integrace s Běloruskem, ať už formou společných institucí nebo sjednocení obou zemí, by mohla být pro Kreml nástrojem, jak odvrátit pozornost veřejnosti a posílit vnímání úspěchu. Tato možnost však závisí na postoji běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který si chce udržet svou nezávislou pozici.

Navzdory propagandě se většina Rusů podle průzkumů veřejného mínění kloní k ukončení války a zahájení mírových jednání. Dokonce i data z prokremelských zdrojů ukazují, že dvě třetiny občanů jsou nespokojeny s výsledky roku 2024. Kreml tak čelí rostoucímu tlaku nejen ze strany mezinárodního společenství, ale i vlastní společnosti, která touží po ukončení konfliktu a stabilizaci života.