Kvóty nic nevyřeší, politici ale prý neví, co dál

Praha/Brusel - Kvóty na přerozdělení uprchlíků, které navrhuje Evropská komise, nic nevyřeší. Řada politiků se k nim ale uchyluje proto, že neví co dál, a chtějí si nahnat populistické body. Tvrdí to europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

"Kvóty navržené Evropskou komisí, považuji za naprostý nesmysl. Jak správně řekl náš státní tajemník pro EU Tomáš Prouza, jedná se o posílání lidí po Evropě proti jejich vůli. Nikdo proto nemůže nutit žádného člověka, aby šel do země, do které nechce. Nebo snad máme zadrátovat hranice či umístit lidem náramky na nohy, abychom drželi uprchlíky v zemích, kam byli přiděleni?" zamýšlí se europoslanec.

Dodává, že Policie České republiky zadržela v tomto roce několik tisíc Syřanů, nicméně jen kolem 70 z nich zažádalo o azyl a všichni jej dostali. Podle něj se tedy nikdo nemusí obávat se, že by Česko nepřijímalo lidi, kteří požádají o mezinárodní ochranu. Přijímají je a uděluje mezinárodní ochranu. Za největší „chybu" Česka (i dalších členských zemí ve střední Evropě) ale považuje, že nejsou z ekonomických důvodů tak „žádané" jako Německo a Švédsko.

"Problém tedy nespočívá v nedostatečné solidaritě a ochotě Česka integrovat uprchlíky do společnosti, nýbrž v příliš veliké otevřenosti Německa či dalších zemí jmenovitě např. Švédska a Dánska. Běženci prostě jen spontánně reagovali na německou výzvu, že přijme všechny syrské uprchlíky. Většina z nich proto nikoli překvapivě zamířila právě do této země," podotýká v textu, který poskytl serveru EuroZprávy.cz, Zdechovský.

"Je třeba kritizovat především Němce, protože jejich přístup se tak projevil jako krajně nezodpovědný a nelze se nemohou divit, že situaci nezvládají. Naši západní sousedé své pochybení fakticky přiznali svým dočasným obnovením kontrol na hranicích s Rakouskem," dodal.

Podle něj je trochu škoda, že země na Západ od nás nejsou ochotné naslouchat argumentům východních zemí, jak píše Karl Peter Schwarz ve svém článku s vystižným názvem Osteuropa hat Recht, který vyšel v německém deníku Frankfurter Allgemeiner Zeitung.

"Třeba, že závazné kvóty neřeší problém, pokud nebude vnější schengenská hranice dostatečně chráněna před nelegální imigrací. Již dnes se v Německu pohybuje několik desítek tisíc lidí bez registrace," připomíná europoslanec.

Česko prý opravdu není možné vinit z „potížismu." "Naopak se v červnu dobrovolně zavázalo vzít kolem 1500 uprchlíků a je připraveno jednat i nadále o dalších lidech. Nucení členských zemí ke kvótám není ničím jiným, než populistickým jednáním politiků ze „starých zemí," kteří si chtějí nahnat body u domácího publika svým vymezováním vůči „nesolidárnímu Východu"," dodává europoslanec.

"Oni sami přitom příliš nevědí, jak by na podobnou krizovou situaci zareagovali. Debata kolem uprchlíků se nese z velké části ve znamení vyhrocených emocí, kdy rozum zůstává stát stranou. Za nejhorší považuju proto skutečnost, že dalším produktem těchto snah o přerozdělení uprchlíků bude bohužel i další rozdmýchání protievropských a protiuprchlických nálad, což, jak pevně doufám, nikdo rozumný nechce," uzavřel Zdechovský.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie) Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 1 hodinou

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 2 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 7 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

Volodymyr Zelenskyj

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

včera

Prezident Trump

Evropská unie se rázně vymezila proti tvrdé kritice Donalda Trumpa

Evropská unie se v úterý ohradila proti ostré kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Evropu za „rozkládající se“ uskupení zemí vedené „slabými“ lídry. Trump v rozhovoru pro podcast The Conversation serveru Politico prohlásil, že Evropa je špatně řízená a nezvládá regulovat migraci. „Myslím, že jsou slabí. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ řekl americký prezident o evropských premiérech a prezidentech.

včera

Joe Biden

Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena

Přestože uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy Joe Biden opustil Oválnou pracovnu, Donald Trump, jeho předchůdce a nástupce, na něj nepřestává myslet. Trump se jen zřídka objeví na veřejnosti, aniž by si stěžoval na Bidenovu politiku nebo urážel jeho duševní či fyzické schopnosti. Tato posedlost sice odráží jeho hlubokou osobní nevraživost, ale zároveň podle CNN stojí na reálném základě Bidenových selhání, zejména v souvislosti s nárůstem migrantů na jižní hranici a vysokými spotřebitelskými cenami.

včera

Austrálie spouští globální unikát: Miliony dětí přišly o účty na sociálních sítích

Austrálie zavedla celosvětově první zákaz sociálních médií pro uživatele mladší 16 let. Počínaje dneškem tak dochází k zablokování účtů pro miliony dětí a teenagerů. Platformy jako Facebook, Instagram, Threads, X, YouTube, Snapchat, Reddit, Kick, Twitch a TikTok jsou povinny přijmout opatření k odstranění stávajících účtů nezletilých a zamezit registraci účtů nových. Platformám, které neprokážou, že přijaly „rozumné kroky“ k dodržování zákona, hrozí pokuta až do výše 49,5 milionu dolarů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy