ROZHOVOR | Jsme v nebezpečí kvůli uprchlíkům. Bojíme se, trpíme, přiznal nám německý občan

ROZHOVOR - Německo je jednou ze zemí, jíž se uprchlická krize dotýká nejvíce. Jürgen Franz (56) z Goslaru, čtyřiceti tisícového německého města ležícího v Dolním Sasku, se již více než dvacet let živí jako finanční makléř. Jak příliv běženců ovlivňuje jeho každodenní život? A co si myslí o současné německé migrační politice? Se svými dojmy se svěřil v rozhovoru serveru EuroZprávy.cz.

Jaká je aktuální situace, s ohledem na uprchlickou krizi, ve vašem městě a okolí?

Ti, kteří nemají informace z internetu a ani nežijí v místech, kde jsou uprchlíci umístěni, mohou migrační krizi považovat za reálnou (zatím) pouze stěží. V nedalekém lázeňském a rekreačním středisku Goslar-Hahnenklee, bylo před několika týdny umístěno 300 uprchlíků. Ubytováni byli v jednom z hotelů přímo v centru střediska. Protože mnoho z pouhých 1100 obyvatel Hahnenklee se živí cestovním ruchem, existence řady z nich se nyní ocitla ve vážném ohrožení. V St. Andreasbergu, dalším malém městě s 1800 obyvateli, bylo v tamější bývalé nemocnici ubytováno 1500 uprchlíků. Také tam hrozí podobné problémy.

Jak na příchod tak vysokého počtu uprchlíků pohlíží vaše okolí?

Jsou zde tři hlavní skupiny lidí: Mnoho lidí narůstající problém potlačuje a neumí si představit, že jej naše vláda nemá pod kontrolou. Další skupina tento problém sice vidí, ale nic neříká, protože se bojí urážky na cti. Pak zde máme ještě mnoho těch, kteří možná rizika ignorují a nechtějí uznat, že naše pomoc nemůže být nekonečná.

Ovlivňuje uprchlická krize váš každodenní život?

Bohužel ano, tak bezradný jsem se ve svém životě nikdy necítil. Nevíme, jestli tady brzy propukne strašná občanská válka, nebo zda tu budou zavedeny pouze "švédské standardy".

Jaký máte názor na současnou německou migrační politiku?

To co naši politici chtěli, to teď mají a jsou zcela zaskočeni rozsahem. V současné době se opět ukazuje, že nejsou schopni činit rozhodnutí. Přitom první krok by byl tak snadný; naše vláda by se měla řídit návrhem novináře Rainera Wehhausem, který vyšel 24. září ve Stuttgarter Nachrichten. Cituji: "Uprchlická krize skončí pouze tehdy, pokud Německo svou velkorysou nabídku učiněnou všem chudým světa vezme zpět." To, že tak politici dosud neučinili, v nejlepším případě ukazuje na jejich bezmocnost a v tom nehorším prozrazuje, že s námi nemají dobré úmysly.

Myslíte, že se evropská kultura nachází v ohrožení?

Každopádně. Pokud si "Evropská kultura" nepospíší, během několika příštích desetiletí se ocitne v menšině.

"Současná vlna přistěhovalců se skládá ze tří vln. Za prvé se jedná o migranty, kteří jsou již na cestě, či mají alespoň přichystaná zavazadla. Druhou skupinu tvoří jejich rodinní příslušníci a třetí má původ ve vysoké porodnosti výše zmíněných vln. Tyto tři vlny vytvoří v Německu během generace příští islámskou většinu, a to spolu s jejich právními pojmy a zvyky."

(Jürgen Franz citoval úryvek e-mailu, který 26. října obdržel od bývalého generálmajora Bundeswehru Gerda Schultze-Rhonhofa)

Jaká jsou podle vás největší rizika, která s sebou uprchlická krize pro Německo a celou Evropskou unii přináší?

Německo činí to, co již 193 ze 194 zemí světa uznalo, že je chybné. Uprchlíci k nám přicházejí zcela nekontrolovaně a dveře se tak otevírají teroristům i různým nemocem. Mezi tisíci neregistrovanými uprchlíky již byly diagnostikovány případy AIDS či aktivní formy TBC.

Cítíte se v současné době v Německu bezpečně?

Dokud není nekontrolovaná imigrace zastavena, tak s každým dnem méně.

Jak by se podle vás měla uprchlická krize řešit?

Za prvé, Německo musí vzít okamžitě zpět svou velkorysou nabídku všem chudým lidem tohoto světa. Dále musí být okolo vnějších jižních hranic co nejrychleji postaveny hlídané ploty, jako mají v Maďarsku. Je také potřeba důsledně uplatňovat deportaci. Migranti, kteří neutíkají před válkou, by měli žádat o azyl u velvyslanectví své vlasti. Udělování azylu by nemělo probíhat pouze na německých a evropských ambasádách. Těmito kroky ušetřené miliardy by měly být následně použity k pomoci přímo ve státech, ze kterých lidé utíkají.

Jürgen Franz uprchlíci rozhovor

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Mezinárodní trestní soud chce vydat zatykač na Netanjahua

Podle několika izraelských médií se Izrael a Spojené státy snaží diplomatickými prostředky zabránit Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a několik dalších izraelských představitelů. Informoval o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy