Švédský expremiér zkritizoval Brusel za nulovou podporu Turecka, ztrácí svou morální autoritu

Brusel/Ankara – Zaspal Brusel, nebo je jen ignorantský? To je jedna z otázek, která vyvstala po neúspěšném puči v Turecku, kdy se evropští představitelé ostýchavě vyjadřovali k situaci v Turecku. Bývalý premiér Švédska Carl Bildt pro server Politico.eu popsal chování Bruselu po neúspěšném puči v Turecku.

Nejprve je dobré si připomenout, že by to pravděpodobně nebylo tak jednoduché, jak v roce 1967, kdy skupina důstojníků provedla vojenský převrat v Řecku. Tím začala vlna zatýkání a téměř desetiletá doba temna pro stát na jihu Evropy.

V Turecku byla při pokusu o převrat prolita krev, a to jak v Istanbulu, tak i Ankaře, když se pučisté snažili potlačit opoziční demonstranty, které podporovala vláda a prezident Erdogan. Pokud by byl puč úspěšný, pravděpodobně by se země dostala do občanské války a důsledky by byly obrovské, jak píše Bildt pro server Politico.eu.

Podle Bildta by tak milióny tureckých občanů prchalo před násilím a chaosem. Připojily by se k více než dvěma miliónům uprchlíků, kteří v Turecku čekají na další cestu do Evropy. Migrační vlna by pak byla ještě větší, než ta z roku 2015.

Evropská unie ještě nikdy nezažila vojenský pokus o převrat v některé z členských, nebo kandidátských zemí, poukázal Bildt. Puč ukázal, že Bruselu trvalo delší dobu, než události v Turecku odsoudil. A nikde nebyla ani stopa některého vedoucího představitele EU, který by chtěl letět do Ankary, aby tak podpořil demokratickou vládu a prezidenta Erdogana, upozorňuje expremiér Švédska.

Místo podpory, přišla kritika

Místo toho se pustili do kritiky tureckých úřadů, které začaly na Erdoganův příkaz čistit instituce od lidí, kteří mají být spojeny s pučem, nebo s duchovním Gülenem. Když Ankara požádala o výjimku z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, tak v Bruselu turecké úřady neuspěly. Když ale Francie udělala to samé, po listopadových útocích v Paříži, tak jim EU vyhověla.

Není pochyb o tom, že Turecko má právo a dokonce povinnost přijmout opatření proti silám, které se snaží svrhnout demokracii, píše BIldt. Evropská unie by nyní byla v mnohem lepší pozici, kdyby se představitelé EU dostavily do Turecka a vyjádřily své obavy o ústavu v Turecku.

EU riskuje ztrátu své morální autority, obzvlášť pokud se nezapojí do jednání o samotném převratu a bude od toho dávat ruce pryč, podobně jako v roce 2013 v Egyptě. Evropa by se tak mohla snažit postavit za svůj politický ideál a demokratické hodnoty, navrhl expremiér Švédska.

„Prezident Putin může být prvním lídrem, který se po převratu setká s Erdoganem, pokud se to stane, bude to ostuda pro celou Evropu," zakončil Bildt svůj sloupek pro server Politico.eu.

Související

Vlajka EU

Zhroucení EU není daleko. Přišlo důrazné varování

Evropská unie se připravuje na vstup do nového roku a čelí přitom téměř dokonalé bouři politických výzev, konstatuje Carl Bildt. Dlouholetý švédský premiér a ministr zahraničí v komentáři pro server Al Džazíra nastínil, že zhroucení projektu evropské integrace nemusí být pouhou utopií.

Více souvisejících

Carl Bildt Turecko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda si schválila program. Cílem je prosperující a stabilní Česko

Vláda Andreje Babiše se v pondělí sešla k první schůzi v novém roce. Projednala a schválila mimo jiné své programové prohlášení, jehož naplnění má Českou republiku zařadit mezi prosperující, stabilní a bezpečné státy Evropy. Zabývala se rovněž návrhem novely zákona o silničním provozu a poslaneckým návrhem na změnu legislativy v oblasti státní služby.

včera

včera

včera

Jens-Frederik Nielsen

Grónský premiér vyzval Trumpa, aby přestal s nátlakem a konečně se vzdal fantazií o anexi

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ostře vystoupil proti opakovaným prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi tohoto největšího ostrova světa. Vyzval šéfa Bílého domu, aby se vzdal svých „fantazií o anexi“ a přestal s nepřijatelnou rétorikou plnou nátlaku. Nielsen zdůraznil, že Grónsko je domovem tamních obyvatel a svébytným územím, které si o své budoucnosti rozhoduje samo.

včera

Radim Fiala (SPD)

"To, co předvádí SPD, je nechutné." Fiala za výroky o Vrběticích schytává kritiku od ANO i opozice

Spor kolem zapojení Ruska do výbuchů v muničním areálu Vrbětice znovu rozvířil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. V nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že ruská účast na tragické události z roku 2014 nebyla jednoznačně prokázána. Tento postoj zopakoval i v pondělí s tím, že nehodlá o svém přesvědčení lhát. Podle něj je úkolem tajných služeb, policie a soudů, aby o vině Ruska přesvědčily jeho i celou veřejnost.

včera

Nicolás Maduro je eskortován k soudu

Obrněná vozidla a vrtulníky převážejí Madura do soudní síně

Bývalý lídr Venezuely Nicolás Maduro se v nejbližších hodinách poprvé objeví před newyorským federálním soudem. Na Manhattan ho přepravuje ostře střežená kolona obrněnců, na kterou shora dohlížejí policejní helikoptéry. Samotné soudní jednání je naplánováno na osmnáctou hodinu času. Kamery z vrtulníků zachytily politikovu chůzi, při níž bylo patrné, že výrazně kulhá.

včera

včera

Věznice

Místo, kde drží Madura, má k luxusu daleko. Na soudní líčení čekají najatí profesionálové

V New Yorku vrcholí přípravy na jedno z nejsledovanějších soudních líčení historie. Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes v poledne místního času poprvé postaví před federální soud na Manhattanu. Zatímco jeho sobotní dopadení americkými speciálními jednotkami bylo bleskovou a dramatickou show, pondělní realita v Brooklynu, kde byl Maduro dočasně uvězněn, připomíná spíše drsný industriální film než prezidentský protokol.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska

Finské úřady na Silvestra zadržely nákladní loď Fitburg, kterou podezřívají z úmyslného poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky a Tallinn. Vyšetřování ukázalo, že plavidlo plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin táhlo kotvu po mořském dně desítky kilometrů, než narazilo na infrastrukturu patřící společnosti Elisa. Policie incident vyšetřuje jako závažné poškození cizí věci a pokus o sabotáž.

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach narůstá. Trump po Venezuele potvrdil zájem o Grónsko, Británie nepotvrdila, že by jeho anexi odsoudila

Britský náměstek ministra zahraničí Mike Tapp odmítl v rozhovoru pro Sky News potvrdit, zda by Spojené království odsoudilo případnou americkou vojenskou akci proti Grónsku. Reagoval tak na čerstvé hrozby Donalda Trumpa, který prohlásil, že Spojené státy Grónsko „absolutně potřebují“ pro svou obranu. Tapp se vyhnul přímé odpovědi s tím, že spojenci jsou pro Británii důležití a že v zákulisí probíhají diplomatická jednání s partnery z NATO a aliance Five Eyes.

včera

včera

Vladimir Putin

Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj

Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě. Trump je chce využít, čeká jej ale tvrdý střet s realitou

Snaha prezidenta USA Donalda Trumpa o návrat amerických ropných gigantů do Venezuely naráží na realitu zdecimované infrastruktury a politické nestability. Přestože země disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, odborníci varují, že cesta k obnově těžby bude extrémně nákladná a riskantní. Trump sází na to, že největší americké společnosti zainvestují miliardy dolarů do oprav systému, který byl za vlády socialistů úmyslně zanedbáván a rozkrádán.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Kolumbie, Mexiko, Kuba i Grónsko. Trump po zásahu ve Venezuele vyhrožuje dalším zemím

Americký prezident Donald Trump po víkendovém zásahu ve Venezuele otevřeně pohrozil dalším latinskoamerickým státům. Na palubě letadla Air Force One naznačil, že by vojenská akce mohla postihnout i Kolumbii, kterou označil za „velmi nemocnou“ zemi. Tamního prezidenta Gustava Petra obvinil z toho, že podporuje výrobu kokainu a jeho prodej do Spojených států, a dodal, že v této činnosti nebude pokračovat dlouho.

včera

včera

Rodríguezová obrátila. Po Trumpových hrozbách dalšími údery požaduje spolupráci s USA

Americký prezident Donald Trump oznámil po sobotní vojenské operaci zásadní změnu v latinskoamerické politice, když prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu fakticky řídit. Současně varoval zbývající představitele tamní vlády, že pokud nebudou plně spolupracovat na jeho plánech pro nápravu země, může následovat další vojenský úder. Trumpovy kroky přicházejí v reakci na dlouhodobou krizi a jsou prezentovány jako snaha o nastolení nového řádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy