PŮVODNÍ ZPRÁVA | Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Představitelé Íránu a Turecka ve čtvrtek na summitu osmi muslimských zemí v egyptské Káhiře vyzvali k jednotě v Sýrii po svržení režimu Bašára Asada. Informoval o tom například server Al Arabiya. Ten také připomněl, že Ankara v minulosti podporovala odpůrce Asadova režimu, přičemž Írán jeho vládu podporoval.

Íránský lídr Masúd Pezeškán vyzval k „účasti všech skupin v budoucí vládě a respektu k různým přesvědčením a náboženstvím“. „Již více než 14 měsíců je blízkovýchodní region, zejména Gaza a jižní Libanon, a nyní i Sýrie, terčem masivních útoků. Je naší náboženskou, právní a lidskou povinností zabránit dalšímu poškozování lidí trpících v oblastech konfliktu,“ vylíčil.

Od islámské revoluce v roce 1979 se íránský teokratický režim systematicky snaží šířit ideje této revoluce napříč Blízkým východem. Tato ambice vzbuzuje obavy zejména ve chvílích regionální nestability, například v případě křehké situace v Sýrii. Někteří analytici varují, že Írán by mohl využít tuto příležitost k podpoře vzniku obdobného režimu, čímž by posílil svůj vliv v oblasti.

Podle Bacika však Írán neměl ambiciózní politiku šířit svou revoluci do Sýrie. „Šlo spíše o strategické a pragmatické spojenectví. To, co spojilo Írán, Hizballáh, Rusko a Asada, nikdy nebyla společná ideologie. Byl to obecný tábor, který je proti Západu. V tom je jejich slabost i síla,“ vysvětlil.

Považuje to spíše za „blok protestujících“ než skupinu států sjednocených kolem určitých principů. „Z ideologického hlediska měli být za normálních okolností mulláhové v Íránu proti ideologii Asadismu v Sýrii. Nikdy se však neukázalo, že by to byl problém,“ poznamenal expert.

Pro Teherán může být důležité, aby Sýrie zůstala pod vlivem Moskvy, jako to bylo v poslední dekádě. Pád Asadova režimu je pro něj tedy velmi nepříjemný. „Írán přišel o velký bezpečnostní pás. Syrský režim byl pro íránský režim jakousi geopolitickou pojistkou,“ upřesnil.

Podle Bacika by měl Teherán vypracovat novou strategii. „Změna by mohla dramaticky ovlivnit i jeho fyzické spojení s Hizballáhem. To by podobně oslabilo ruské schopnosti v regionu,“ popsal.

Připustil, že je možné spekulovat o rozpadu Sýrie v podobě, v jaké ji známé, pod tlakem zájmů Turecka, Íránu, Izraele a jiných mocenských aktérů. „O tom můžeme spekulovat. Ale na to je ještě brzy. Měli bychom vidět, jaký bude vznikající režim v Damašku. Bude však mít potřebné politické a vojenské schopnosti k ovládnutí všech regionů? V Sýrii je mnoho neznámých,“ podotkl.

Za rozhodující pokládá povahu nového režimu. „Myslím, že rozhodující skutečností je v tomto ohledu povaha nového režimu. Bude to stát s měkkým právem šaría? Nebo se bude ubírat cestou radikální šaríe? Jak bude reagovat na rozdíly v Sýrii?“ ptal se Bacik na závěr.