Nejstarší evropská ústava? Vznikla u českých sousedů a měla jepičí život

V ohni války za nezávislost došlo k vytvoření americké ústavy, bouřlivá revoluce vdechla život té francouzské a jen ta polská spatřila světlo světa bez krveprolití. Na konci 18. století vznikly tři ústavy, jež jsou považované za první moderní ústavy na světě. Evropské prvenství a světově druhé místo po té americké drží ústava našich sousedů, která vznikla o několik měsíců před francouzskou. Měla se stát nástrojem pro obnovení nezávislosti a zlepšit obranyschopnost tehdejšího polského státu.

Polsko-litevský stát složený z polského království a litevského velkoknížectví zaujímal ještě během 16. století a v první polovině 17. století v Evropě velmocenské postavení. 18. století ovšem znamenalo růst závislosti na sousedních státech, tj. Habsburské monarchii, Prusku a Rusku. Původně efektivní systém s prvky republikánského zřízení se postupně měnil v anarchii. Pokusy zvrátit tento neblahý vývoj vedly roku 1764 k volbě Stanislava Poniatowského polským králem. Přestože na jeho zvolení dohlížela ruská armáda, nový král a oblíbenec carevny Kateřiny II. se snažil polský stát dostat z vazalského podřízení Rusku. Reformní pokusy Stanislava Poniatowského ovšem Rusové nepodpořili stejně jako velká část konzervativní šlechty sjednocené v tzv. Barské konfederaci. Vnitropolitická nestabilita a porážka Barské konfederace vedly k prvnímu dělení Polska v roce 1772, jež na úkor Habsburské monarchie, Pruska a Ruska ztratilo 1/3 území a obyvatelstva.

První dělení Polska vyvolalo mezi šlechtou potřebu dalekosáhlých změn, které by umožnily polskému státu přežít. Politický život začal vřít a objevovalo se stále více a více politických spisů a polemik o základních problémech země a její budoucnosti. Mezinárodní situace na konci 70. let 18. století se ukázala být pro reformátory příznivá.

6. října 1788 zahájil své jednání tzv. čtyřletý Sejm, jehož průběh obvykle netrval déle než šest týdnů. Většina zástupců zastávala protikrálovská stanoviska, ale zdaleka se nejednalo o jednolitou skupinu. K vůdcům opozice patřili jak obhájci starého systému, např. Franciszek Ksawery Branicki, Rzewuski a Stanislaw Szczesny Potocki, tak i horliví zastánci reforem jako Ignacy Potocki, Adam Kazimierz Czartoryski a Hugo Kollataj.

Rozšíření práv měšťanů

Podle internetových stránek polishworld.com došlo počátkem roku 1791 k urychlení práce na budoucí polské ústavě. 18. dubna 1791 vypracoval Sejm návrh zákona o královských městech, který byl později včleněn do ústavy z 3. května 1791. Města získala samosprávu a měšťané se mohli nově těšit podobným právům jako šlechtici. Proreformní vůdci se tímto způsobem snažili získat podporu široké veřejnosti. Návrh zákona o vládě, jak zněl oficiální název ústavy, byl úmyslně projednáván 3. května 1791, den po svátku velikonoc, kdy mnoho poslanců ještě nedorazilo zpět na jednání. V Sejmu získal většinu a po šesti hodinách živého diskutování král přísahal na ústavu. Posléze se všichni zúčastnění odebrali do nedalekého kostela a jako poděkování zazpívali píseň Te Deum laudamus. Tyto události nadšeně doprovázely shromážděné davy lidí.

Ústavou ze dne 3. května se z polsko-litevské unie stala konstituční monarchie, královský titul se napříště stal dědičným a došlo k ustanovení vlády odpovědné Sejmu. Jako státní náboženství bylo ustanoveno katolictví a dalším křesťanským církvím ústava zaručila toleranci. Šlechta si udržela zvláštní postavení ve státě a měšťané se dočkali rozšíření svých práv. Vesničané byli poprvé v polské historii uznáni jako součást národa. V intervalu 25 let mělo docházet k přezkoumávání ústavy a k jejím úpravám. 3. květen se stal národním svátkem.

Polsko pokrokovější než Francie

Řada evropských zemí pozitivně hodnotila vývoj v polsko-litevském soustátí. Anglický tisk obdivně psal o pokojném charakteru polské revoluce ve srovnání s krveprolitím ve Francii. Mezinárodní situace ale Polákům nepřála nic dobrého. Roku 1793 Prusko a Rusko v rámci druhého dělení Polska uzurpovaly jeho další území. O rok později vypuklo v polsko-litevské unii povstání pod vedením Tadeusze Kosciuszka, jež se snažilo razantně zlepšit postavení rolníků a přizpůsobit fungování státu vojenským potřebám.

Po porážce povstání a třetím dělení Polska přestal tento stát na 123 let existovat. Vzpomínky na ústavu z 3. května se pozvolna měnily v tradice, mýty a legendy. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 Sejm Polské republiky obnovil 3. květen jako státní svátek na počest ústavy z 18. století.

Polské ústavě jako nejstarší evropské konkuruje ústavní tradice ministátu San Marino. Jeho ústavu ale netvoří jediný dokument, nýbrž šest latinsky psaných knih z roku 1600. Nicméně, jak uvádí internetové stránky worldatlas.com, řada historiků a právníku ústavu San Marina jako nejstarobylejší ústavu neuznává. Velké množství textů, jež tvoří ústavní pořádek San Marina, totiž podle nich do kategorie ústav nespadá.

Související

Bitva u Trentonu byla významnou bitvou americké války za nezávislost. Komentář

Vánoční výročí bitvy u Trentonu. Tady se psaly dějiny vzniku moderních USA

S vánočními svátky se pojí jedna rozsahem malá, ale ve svých důsledcích velmi významná bitva, a to nejen pro samotný průběh americké války za nezávislost v rámci které se odehrála. Jedná se o bitvu u Trentonu 26. prosince 1776. Americká válka za nezávislost (1775–1783) představovala rozhodující střet mezi britskou korunou a třinácti americkými koloniemi, které usilovaly o svobodu a samostatnost. 
Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Více souvisejících

historie Polsko

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bitva u Trentonu byla významnou bitvou americké války za nezávislost.

Vánoční výročí bitvy u Trentonu. Tady se psaly dějiny vzniku moderních USA

S vánočními svátky se pojí jedna rozsahem malá, ale ve svých důsledcích velmi významná bitva, a to nejen pro samotný průběh americké války za nezávislost v rámci které se odehrála. Jedná se o bitvu u Trentonu 26. prosince 1776. Americká válka za nezávislost (1775–1783) představovala rozhodující střet mezi britskou korunou a třinácti americkými koloniemi, které usilovaly o svobodu a samostatnost. 

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Pavel Nedvěd

Pavel Nedvěd dává českému fotbalu vale. Nejspíš bude sportovním ředitelem v Saúdské Arábii

Začátkem tohoto týdne se objevily v českých médiích spekulace, že by se držitel Zlatého míče z roku 2003 a bývalý viceprezident Juventusu Turín Pavel Nedvěd mohl po odmlce opět vrátit k fotbalu. Konkrétně deník Sport přišel s informací, že by se partner Dary Rolins mohl vrátit do Česka a stát se sportovním ředitelem prvoligového Hradce Králové. Nejnověji se však v souvislosti s ním mluví o tom, že by jeho nejbližší kroky měly vést do Saúdské Arábie.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Fico námluvami s Putinem riskuje. Jde o pověst Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico riskuje izolaci Slovenska napříč západními spojenci a hraje riskantní hru, která spíše posiluje strategii šéfa Kremlu Vladimira Putina než cestu k míru. Zatímco EU drží více méně jednotnou linii vůči Rusku, Slovensko se vydává vlastní cestou, která může Bratislavu posunout na okraj evropské diplomacie a přiblížit ji k orbitu Moskvy.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí: Česko ochromí námraza a náledí, varují meteorologové

Meteorologové varují před tvorbou námrazy a náledí, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Výstraha začne platit dnes v 18:00 a potrvá do sobotních 10:00. Meteorologové nicméně naznačili, že je možné očekávat vydání dalších varování i v příštích dnech. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vladimir Putin

Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou na Slovensku, řekl Putin

Rusko hodlá usilovat o ukončení války na Ukrajině, kterou Moskva zahájila plnohodnotnou invazí do sousední země v únoru 2022. Prohlásil to ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého by případné mírové rozhovory mohlo hostit Slovensko. 

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Slib jsem splnil, zdražování skončilo a máme se lépe než loni, prohlásil Fiala v projevu

Na druhý svátek vánoční pronesl předseda vlády Petr Fiala svůj vánoční projev občanům České republiky. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy