Ruská hrozba! Polsko volá USA na pomoc střední Evropě

"Spojené státy musí zvýšit svou přítomnost ve (střední a východní) Evropě, v Polsku také," sdělil podle agentury Reuters ministr Siemoniak polskému rozhlasu. Vzhledem ke krizi na Ukrajině je podle něj "přirozené" usuzovat, že další jednání s USA budou zahrnovat rovněž možnost umístit v regionu americkou základnu.

Ruská anexe ukrajinského Krymského poloostrova vyvolala v některých členských státech NATO v regionu obavy o vlastní bezpečnost. Spojené státy se na žádost Varšavy dříve tento měsíc rozhodly zvýšit rozsah svých vojenských cvičení v Polsku a vyslat do země 12 stíhacích letounů F-16 a 300 členů americké armády. 

Polsko podporuje západní sankce uvalené proti Moskvě v anexí. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v rozhovoru pro německý list Bild podotkl, že sankce jsou "jako jaderné zbraně - je lepší je používat jako hrozbu, než je rozmisťovat", citoval jej Reuters. "V současné situaci ale nemáme na výběr," uvedl ministr. 

USA představují zřejmě nejdůležitějšího globálního partnera EU, přestože na rozdíl od ostatních klíčových zemí nejsou vzájemné vztahy komplexně smluvně regulovány. Spolupráce, která je usnadněna vzájemnou kulturní a hodnotovou blízkostí (oba partneři představují entity založené na hodnotách tržního hospodářství, demokracie, úcty k lidským právům a právního státu), je velmi intenzivní a pokrývá téměř všechny oblasti: politickou, ekonomickou, bezpečnostní, kulturní, oblast vědy a výzkumu, i oblasti nové, jako jsou např. boj s klimatickými změnami, boj s terorismem či otázky energetické bezpečnosti, píše Euroskop.cz.

Spolupráce mezi EU a USA je ovšem někdy komplikovaná kvůli rozdílným názorům na určité otázky. Mezi nejvýznamnější rozepře mezi Spojenými státy a Evropskou unií z poslední doby můžeme uvést například otázku ratifikace statutu Mezinárodního trestního soudu (ke kterému USA nepřistoupily), globálních klimatických změn (USA nepodepsaly tzv. Kjótský protokol o snižování emisí), záchytného tábora na Guantánamu či ochrany osobních dat cestujících na transatlantických letech.

V posledních letech je naprosto dominantním tématem ve vztazích EU-Rusko otázka energetiky, především pak plynulost dodávek zemního plynu z Ruska do EU. EU představuje největší odbytiště pro ruskou ropu a zvláště zemní plyn, některé členské státy např. dovážejí 100% zemního plynu z Ruska (pobaltské země, Maďarsko, Slovensko). Oproti tomu ruská energetika potřebuje investice do energetické infrastruktury, které mohou poskytnout investoři z EU. To vytváří vztah vzájemné závislosti.