Co jsou taktické jaderné zbraně a proč Rusko nařídilo cvičení?

Oproti mezikontinentálním balistickým střelám s jadernou hlavicí, jež jsou schopné zničit celá města, jsou taktické jaderné zbraně určeny pro nasazení proti vojákům na bojišti s nižší silou, a jejich výbušná síla se pohybuje kolem 1 kilotuny. Například americká bomba, která byla svržena na Hirošimu během druhé světové války, měla sílu odpovídající 15 kilotunám.

Tyto bojové jaderné zbraně – ať už jsou to letecké bomby, hlavice pro rakety krátkého doletu nebo dělostřelecká munice – mohou být velmi kompaktní. Díky svým malým rozměrům umožňují jejich diskrétní přepravu v kamionech nebo letadlech.

Zatímco strategické zbraně podléhaly dohodám o kontrole zbrojení mezi Moskvou a Washingtonem, taktické zbraně nebyly nikdy takovými dohodami omezeny a Rusko neposkytlo žádné informace o jejich počtu ani o dalších specifikacích. Informuje AP.

Prezident Vladimir Putin nařídil ruským silám, aby nacvičily nasazení taktických jaderných zbraní v rámci vojenského cvičení v reakci na to, co Západ nazval „hrozbami“.

Od invaze na Ukrajinu v roce 2022 Putin opakovaně skrytě vyhrožoval použitím taktických jaderných zbraní proti Západu, ale nyní v pondělí to je poprvé, kdy Rusko veřejně oznámilo cvičení takového charakteru.

"Během cvičení bude proveden soubor opatření k procvičení problematiky přípravy a použití nestrategických jaderných zbraní," uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Na začátku války často Putin hovořil o jaderném arzenálu Moskvy a opakovaně sliboval, že použije „všechny prostředky“ k ochraně Ruska. Později však svá prohlášení zmírnil, když ukrajinská ofenziva loni v létě nedosáhla svých cílů a Rusko zaznamenalo další úspěchy na bojišti.

Obranná doktrína Moskvy počítá s jadernou reakcí na atomový útok nebo dokonce útok konvenčními zbraněmi, které „ohrožují samotnou existenci ruského státu“. Tato nejasná formulace vedla některé ruské experty nakloněné Kremlu k tlaku na Putina, aby ji zpřesnil a donutil Západ brát varování vážněji.

Putin loni na podzim prohlásil, že pro takovou změnu nevidí důvod.

„Neexistuje žádná situace, ve které by cokoli ohrožovalo ruskou státnost a existenci ruského státu," řekl. „Myslím, že žádný člověk se střízlivou myslí a jasnou pamětí by nemohl mít nápad použít jaderné zbraně proti Rusku."

Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden znovu řekl, že nevylučuje vyslání západních vojáků na Ukrajinu, když varoval před riziky, které Rusko představuje pro evropskou bezpečnost a další země poblíž jeho hranic.

„Nic nevylučuji, protože čelíme někomu, kdo nic nevylučuje,“ řekl Macron magazínu The Economist. „Mám jasný strategický cíl: Rusko nemůže na Ukrajině vyhrát. Pokud Rusko vyhraje na Ukrajině, nebude v Evropě žádná bezpečnost. Kdo může předstírat, že se tam Rusko zastaví?

A během návštěvy Ukrajiny minulý týden britský ministr zahraničí David Cameron řekl, že Ukrajina by mohla použít zbraně dodané Brity k úderům na cíle v Rusku.

„Pokud jde o to, co Ukrajinci dělají, je to podle našeho názoru jejich rozhodnutí, jak tyto zbraně použít. Brání svou zemi. Byli nezákonně napadeni Putinem a musí tyto kroky podniknout,“ řekl Cameron novinářům poté, co Spojené království přislíbilo pokračující finanční a vojenskou podporu Ukrajině.

Oznámení o cvičeních také přichází krátce poté, co Spojené státy minulý měsíc schválily dlouho odkládaný balíček pomoci pro Kyjev, který umožní zoufale potřebné vojenské vybavení a munici proudit na Ukrajinu, když se bude snažit podpořit své frontové linie tváří v tvář obnovenému Rusku.

Rusko přesunulo jaderné zbraně do Běloruska

Rusko minulý rok přemístilo část svých taktických jaderných zbraní do Běloruska, což je jeho spojenec sousedící s Ukrajinou a členy NATO jako Polsko, Lotyšsko a Litva.

Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko dlouhodobě usiloval o umístění jaderných zbraní v jeho zemi, která má úzké vojenské vazby s Ruskem a sloužila jako základ pro válku na Ukrajině.

Jak Putin, tak Lukašenko tvrdí, že rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku má za cíl čelit vnímaným hrozbám ze strany Západu. Putin konkrétně spojil tento krok s rozhodnutím vlády Spojeného království poskytnout Ukrajině pancéřové granáty obsahující ochuzený uran.

Ani jeden z lídrů neuvedl, kolik jaderných zbraní bylo přesunuto – pouze, že zařízení ze sovětské éry v zemi byla připravena je ubytovat a že běloruští piloti a posádky raket byli vycvičeni k jejich použití. Zbraně zůstaly pod kontrolou ruské armády.

Taktické jaderné zbraně v Bělorusku, který má 1084 kilometrů hranici s Ukrajinou, by umožnily ruským letadlům a raketám snadněji a rychleji dosáhnout tamních potenciálních cílů, pokud by se Moskva rozhodla je použít. Tento krok rovněž posílil schopnost Ruska zaměřit se na několik spojenců NATO ve východní a střední Evropě.