KOMENTÁŘ | Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

V pondělí večer oznámil americký prezident zásadní obrat: Spojené státy podle jeho slov hodlají dodat Ukrajině další vojenskou pomoc včetně zbraní, které mají posílit obranu před ruskou agresí. Takto razantní prohlášení naznačuje, že Trump dospěl k závěru, že dosavadní strategie selhala – a že Putin překročil čáru, která se neměla překročit.

Klíčovým momentem zřejmě byl jejich nedávný telefonát. Jen několik hodin po něm vypustila ruská armáda na Kyjev nejmasivnější salvu raket a dronů od začátku invaze. Co přesně si oba státníci řekli, vědí jen oni a jejich nejbližší poradci. Pravděpodobně šlo o výzvy k uklidnění situace a obnovení jednání o příměří. Putin však zareagoval způsobem, který Trump musel vnímat jako přímou urážku – nejenže odmítl jednat, ale zároveň na Ukrajinu zaútočil s dosud nevídanou brutalitou.

Ignorování Trumpových výzev mívá následky. Každý, kdo někdy jednal s americkým prezidentem nebo sledoval jeho styl mezinárodní diplomacie, ví, že takové přehlížení nezůstane bez odezvy. A právě teď se zdá, že Trump zuří – a s ním i celá americká zahraničněpolitická mašinérie. Pro Kreml to nevěstí nic dobrého.

Spojené státy stále disponují největší ekonomikou světa, nejmodernější armádou a vlivem, který nemá v mezinárodní politice obdoby. Pokud se Bílý dům rozhodne naplno zasáhnout, pocítí to nejen Rusko, ale i další mocnosti, jako je Čína nebo Írán – ten už nedávno na vlastní kůži poznal, co obnáší Trumpův hněv.

Tyto skutečnosti nejsou otázkou názoru, ale faktu. Ačkoliv Rusko disponuje jaderným arzenálem, jeho použití by znamenalo politickou sebevraždu – totální izolaci, která by přetnula i poslední zbytky diplomatických kontaktů. Moskva si to uvědomuje a zůstává tak odkázána na své konvenční síly, které v přímém střetu s USA výrazně zaostávají. Jakýkoliv jiný výklad této situace je jen sebeklam.

Trump už není trpělivý. Jeho nová rétorika směrem k Ukrajině a Rusku je otevřeným varováním. Jasný signál dostávají i spojenci: pokud bude Putin dál proměňovat ukrajinská města v hromady trosek, Spojené státy už se nemusejí omezit jen na „dodávky“ zbraní. Trump je připraven jít mnohem dál – a tentokrát to myslí vážně.

Debata o tom, že by Kyjev mohl dostat rakety s dosahem až na Moskvu či Petrohrad, může velmi brzy ožít a bude posilovat s tím, jak se Trump bude zlobit. Stejně tak nemusí být úplně mimo úvaha o nasazení amerických stealth bombardérů. B-2 Spirit si nedávno vyzkoušely účinnost v Íránu – a bylo to pro Teherán bolestivé probuzení. Jejich nasazení na východě Evropy by znamenalo jediné: Spojené státy se rozhodly přestat jen přihlížet.

Ano, šlo by o zásadní eskalaci. A ano, vstoupili bychom do nebezpečné zóny přímé konfrontace s Ruskem. Ale právě to může být Trumpovým záměrem – donutit Putina znovu počítat s riziky, na která v posledních měsících zjevně zapomněl. V této logice už nestačí varovat nebo doufat ve změnu chování. Je třeba ukázat, že červené linie nejsou jen metafory, ale reálné hranice se smrtelně vážnými následky.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Donald Trump Vladimír Putin válka na Ukrajině USA (Spojené státy americké) Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Princ Harry a Meghan Markle

Princ Harry odcházel od soudu zklamaný. Novináři se neprovinili

Princ Harry zažil rozporuplný návrat do rodné Velké Británie. Kromě šťastných chvil během setkání s králem Karlem III. došlo i na rozhodnutí soudu v jeho sporu s jedním z mediálních vydavatelů na Ostrovech. Podle soudu se vznesená obvinění nepodařilo prokázat. Informovala o tom BBC. 

včera

Požár

Druhý český BlackHawk vyrazil do boje s požáry ve Francii

Česko na výzvu Evropského koordinačního centra vysílá do požáry poničené Francie další, v pořadí už druhý vrtulník. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí. Země o mezinárodní pomoc modulů leteckého hašení žádala v rámci Mechanismu civilní ochrany EU. Na jihu se stále nedaří dostat rozsáhlé přírodní požáry pod kontrolu. 

včera

Petr Pavel

Hrad reagoval na Babišovo video. Pavel odhalil, o co mu jde

Pražský hrad se rozhodl reagovat na nejnovější vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.  

včera

Ilustrační fotografie.

Poradíme, kde se v Česku vykoupat. Kvalita vody se zhoršuje kvůli počasí

V Česku podle aktuálních výsledků monitoringu krajských hygienických stanic zůstává většina sledovaných přírodních koupališť nadále vhodná ke koupání. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. V souvislosti s průběhem počasí v uplynulých dnech však na některých lokalitách dochází ke zhoršování kvality vody, zejména vlivem zvýšeného výskytu sinic.

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Přišli jsme o odhodlaného lídra, komentoval Zelenskyj úmrtí Grahama

I na Ukrajině zavládl smutek kvůli smutné zprávě o úmrtí amerického senátora Lindseyho Grahama. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl republikánský politik odhodlaným lídrem. Zelenskyj připomněl, že Graham v posledních letech opakovaně navštěvoval Ukrajinu. 

Aktualizováno včera

včera

Andrej Babiš

Ostuda. Babiš znovu zkritizoval Pavla kvůli summitu NATO

Ostudou nazval premiér Andrej Babiš (ANO) přítomnost prezidenta Petra Pavla na uplynulém summitu NATO v Turecku. Babišova vláda původně nechtěla, aby hlava státu na alianční jednání jela. Pavel se však na summit nakonec vydal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

11. července 2026 21:56

Ministerstvo zdravotnictví

V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví

Bezpečné zavádění umělé inteligence do českého zdravotnictví, podpora zdravotníků při využívání moderních technologií a společná příprava odborných doporučení. To jsou hlavní cíle memoranda o spolupráci, které dnes podepsalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky společně s Českou asociací umělé inteligence, Českou lékařskou společností J. E. Purkyně a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

11. července 2026 21:01

Linda Nosková

Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková

Ženské finále slavného tenisového Wimbledonu nabídlo z českého pohledu naprosto snové složení. Poprvé v historii se v něm totiž střetly v sobotu dvě české tenistky – Karolína Muchová a Linda Nosková. Jednalo se tak už pouze o to, kdo z nich se stane v pořadí již pátou českou vítězkou travnatého turnaje a kdo tak naváže na Janu Novotnou (1998), Petru Kvitovou (dvojnásobnou vítězku z let 2011 a 2014), Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024). 

11. července 2026 19:58

11. července 2026 19:04

Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil

Prezident Petr Pavel se domnívá, že by se po summitu NATO mohla situace mezi ním a premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidnit. Podle Pavla je stále možné se na řadě věcí pragmaticky domluvit. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy