Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
V pondělí večer oznámil americký prezident zásadní obrat: Spojené státy podle jeho slov hodlají dodat Ukrajině další vojenskou pomoc včetně zbraní, které mají posílit obranu před ruskou agresí. Takto razantní prohlášení naznačuje, že Trump dospěl k závěru, že dosavadní strategie selhala – a že Putin překročil čáru, která se neměla překročit.
Klíčovým momentem zřejmě byl jejich nedávný telefonát. Jen několik hodin po něm vypustila ruská armáda na Kyjev nejmasivnější salvu raket a dronů od začátku invaze. Co přesně si oba státníci řekli, vědí jen oni a jejich nejbližší poradci. Pravděpodobně šlo o výzvy k uklidnění situace a obnovení jednání o příměří. Putin však zareagoval způsobem, který Trump musel vnímat jako přímou urážku – nejenže odmítl jednat, ale zároveň na Ukrajinu zaútočil s dosud nevídanou brutalitou.
Ignorování Trumpových výzev mívá následky. Každý, kdo někdy jednal s americkým prezidentem nebo sledoval jeho styl mezinárodní diplomacie, ví, že takové přehlížení nezůstane bez odezvy. A právě teď se zdá, že Trump zuří – a s ním i celá americká zahraničněpolitická mašinérie. Pro Kreml to nevěstí nic dobrého.
Spojené státy stále disponují největší ekonomikou světa, nejmodernější armádou a vlivem, který nemá v mezinárodní politice obdoby. Pokud se Bílý dům rozhodne naplno zasáhnout, pocítí to nejen Rusko, ale i další mocnosti, jako je Čína nebo Írán – ten už nedávno na vlastní kůži poznal, co obnáší Trumpův hněv.
Tyto skutečnosti nejsou otázkou názoru, ale faktu. Ačkoliv Rusko disponuje jaderným arzenálem, jeho použití by znamenalo politickou sebevraždu – totální izolaci, která by přetnula i poslední zbytky diplomatických kontaktů. Moskva si to uvědomuje a zůstává tak odkázána na své konvenční síly, které v přímém střetu s USA výrazně zaostávají. Jakýkoliv jiný výklad této situace je jen sebeklam.
Trump už není trpělivý. Jeho nová rétorika směrem k Ukrajině a Rusku je otevřeným varováním. Jasný signál dostávají i spojenci: pokud bude Putin dál proměňovat ukrajinská města v hromady trosek, Spojené státy už se nemusejí omezit jen na „dodávky“ zbraní. Trump je připraven jít mnohem dál – a tentokrát to myslí vážně.
Debata o tom, že by Kyjev mohl dostat rakety s dosahem až na Moskvu či Petrohrad, může velmi brzy ožít a bude posilovat s tím, jak se Trump bude zlobit. Stejně tak nemusí být úplně mimo úvaha o nasazení amerických stealth bombardérů. B-2 Spirit si nedávno vyzkoušely účinnost v Íránu – a bylo to pro Teherán bolestivé probuzení. Jejich nasazení na východě Evropy by znamenalo jediné: Spojené státy se rozhodly přestat jen přihlížet.
Ano, šlo by o zásadní eskalaci. A ano, vstoupili bychom do nebezpečné zóny přímé konfrontace s Ruskem. Ale právě to může být Trumpovým záměrem – donutit Putina znovu počítat s riziky, na která v posledních měsících zjevně zapomněl. V této logice už nestačí varovat nebo doufat ve změnu chování. Je třeba ukázat, že červené linie nejsou jen metafory, ale reálné hranice se smrtelně vážnými následky.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
komentář , Donald Trump , Vladimír Putin , válka na Ukrajině , USA (Spojené státy americké) , Rusko , Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
včera
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
včera
Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové
včera
Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník
včera
Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie
včera
Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice
včera
Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO
včera
Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI
včera
V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí
včera
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
včera
Policie potvrdila informace ohledně závažného zločinu na Semilsku
včera
Pavel a Babiš se konečně znovu sešli. Řešil se projev pro Valné shromáždění OSN
včera
Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel
včera
Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun
včera
Ukrajina a Rusko se dohodly na zastavení útoků na energetické cíle, prohlásil Trump. Podle Zelenského je to jinak
včera
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové nadále slibují nadprůměrné teploty
14. září 2026 21:59
Britskou budoucnost vévodkyně Meghan provázejí nejasnosti a spekulace
14. září 2026 21:03
Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu
Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.
Zdroj: Jan Hrabě