Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
V pondělí večer oznámil americký prezident zásadní obrat: Spojené státy podle jeho slov hodlají dodat Ukrajině další vojenskou pomoc včetně zbraní, které mají posílit obranu před ruskou agresí. Takto razantní prohlášení naznačuje, že Trump dospěl k závěru, že dosavadní strategie selhala – a že Putin překročil čáru, která se neměla překročit.
Klíčovým momentem zřejmě byl jejich nedávný telefonát. Jen několik hodin po něm vypustila ruská armáda na Kyjev nejmasivnější salvu raket a dronů od začátku invaze. Co přesně si oba státníci řekli, vědí jen oni a jejich nejbližší poradci. Pravděpodobně šlo o výzvy k uklidnění situace a obnovení jednání o příměří. Putin však zareagoval způsobem, který Trump musel vnímat jako přímou urážku – nejenže odmítl jednat, ale zároveň na Ukrajinu zaútočil s dosud nevídanou brutalitou.
Ignorování Trumpových výzev mívá následky. Každý, kdo někdy jednal s americkým prezidentem nebo sledoval jeho styl mezinárodní diplomacie, ví, že takové přehlížení nezůstane bez odezvy. A právě teď se zdá, že Trump zuří – a s ním i celá americká zahraničněpolitická mašinérie. Pro Kreml to nevěstí nic dobrého.
Spojené státy stále disponují největší ekonomikou světa, nejmodernější armádou a vlivem, který nemá v mezinárodní politice obdoby. Pokud se Bílý dům rozhodne naplno zasáhnout, pocítí to nejen Rusko, ale i další mocnosti, jako je Čína nebo Írán – ten už nedávno na vlastní kůži poznal, co obnáší Trumpův hněv.
Tyto skutečnosti nejsou otázkou názoru, ale faktu. Ačkoliv Rusko disponuje jaderným arzenálem, jeho použití by znamenalo politickou sebevraždu – totální izolaci, která by přetnula i poslední zbytky diplomatických kontaktů. Moskva si to uvědomuje a zůstává tak odkázána na své konvenční síly, které v přímém střetu s USA výrazně zaostávají. Jakýkoliv jiný výklad této situace je jen sebeklam.
Trump už není trpělivý. Jeho nová rétorika směrem k Ukrajině a Rusku je otevřeným varováním. Jasný signál dostávají i spojenci: pokud bude Putin dál proměňovat ukrajinská města v hromady trosek, Spojené státy už se nemusejí omezit jen na „dodávky“ zbraní. Trump je připraven jít mnohem dál – a tentokrát to myslí vážně.
Debata o tom, že by Kyjev mohl dostat rakety s dosahem až na Moskvu či Petrohrad, může velmi brzy ožít a bude posilovat s tím, jak se Trump bude zlobit. Stejně tak nemusí být úplně mimo úvaha o nasazení amerických stealth bombardérů. B-2 Spirit si nedávno vyzkoušely účinnost v Íránu – a bylo to pro Teherán bolestivé probuzení. Jejich nasazení na východě Evropy by znamenalo jediné: Spojené státy se rozhodly přestat jen přihlížet.
Ano, šlo by o zásadní eskalaci. A ano, vstoupili bychom do nebezpečné zóny přímé konfrontace s Ruskem. Ale právě to může být Trumpovým záměrem – donutit Putina znovu počítat s riziky, na která v posledních měsících zjevně zapomněl. V této logice už nestačí varovat nebo doufat ve změnu chování. Je třeba ukázat, že červené linie nejsou jen metafory, ale reálné hranice se smrtelně vážnými následky.
Související
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
komentář , Donald Trump , Vladimír Putin , válka na Ukrajině , USA (Spojené státy americké) , Rusko , Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry odcházel od soudu zklamaný. Novináři se neprovinili
včera
Druhý český BlackHawk vyrazil do boje s požáry ve Francii
včera
Hrad reagoval na Babišovo video. Pavel odhalil, o co mu jde
včera
Poradíme, kde se v Česku vykoupat. Kvalita vody se zhoršuje kvůli počasí
včera
Medvěd na Slovensku napadl muže přímo v obci. Místní dostali doporučení
včera
Trump tvrdí, že Hormuz je otevřený. Íránci jsou nemocní lidé, zopakoval
včera
Přišli jsme o odhodlaného lídra, komentoval Zelenskyj úmrtí Grahama
Aktualizováno včera
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
včera
Ostuda. Babiš znovu zkritizoval Pavla kvůli summitu NATO
včera
Tragédie na závodech v Brně. Cizinci nepřežili nehodu, policisté zahájili šetření
včera
První reakce Donalda Trumpa. Zesnulého Grahama si vážil jako patriota
včera
Ve Zlíně už platí jen první stupeň požárního poplachu. Případ řeší policie
včera
Republikáni přišli o výraznou osobnost. Zemřel senátor Lindsey Graham
včera
Filmové Vary jsou u konce. Vyhrálo Padlé ovoce, cenu má i Vášáryová
včera
Írán opět uzavřel Hormuzský průliv. Američané opět útočili
včera
Výhled počasí na další víkend. Bude tropické, na závěr se změní
11. července 2026 21:56
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
11. července 2026 21:01
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
11. července 2026 19:58
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
11. července 2026 19:04
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
Prezident Petr Pavel se domnívá, že by se po summitu NATO mohla situace mezi ním a premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidnit. Podle Pavla je stále možné se na řadě věcí pragmaticky domluvit.
Zdroj: Jan Hrabě