Belgie zavřela restaurace. Školy fungují, děti nejsou podle expertky "motorem" epidemie

Zavřené restaurace a kavárny, povinnost pracovat z domova, pokud je to možné, či zákaz nočního vycházení. Tak vypadá ode dneška realita druhé koronavirové vlny v Belgii, která je v poměru nových případů covidu-19 na obyvatele hned po Česku nejhorší z celé Evropské unie.

Na rozdíl od české vlády se ta belgická rozhodla zatím nechat otevřené školy, divadla či kina, o čemž se v médiích či na sociálních sítích vedou velké diskuse.

V jedenáctimilionové zemi se křivky počtu nakažených drží těsně pod těmi českými, denní průměr za minulý týden tu přesáhl 7000 a dále roste. Experti přitom zdůrazňují, že zásadnější než celková čísla je nárůst poměru pozitivních testů k téměř 15 procentům a postupné zaplňování nemocničních lůžek včetně míst na jednotkách intenzivní péče. V Česku přitom nyní pozitivních vychází okolo 30 procent z uskutečněných testů.

"Jsme velmi blízko cunami... kdy již nebudeme mít věci pod kontrolou," varoval v neděli ministr zdravotnictví Franck Vandenbroucke. Není podle něj vyloučené, že vláda brzy sáhne k ještě přísnějším omezením.

Mnoho Belgičanů přitom stejně jako lidé v dalších zemích dává najevo, že jim vadí už některá nařízení platná ode dneška. Zatímco zákaz nočního vycházení od půlnoci do páté hodiny ranní nebo povinnost pracovat z domova zpochybňuje málokdo, uzavření restaurací či omezení blízkých kontaktů na jedinou osobu mimo členy domácnosti narazilo na hlasitější kritiku.

"Přijde mi to zbytečné, vždyť lidé sedí od sebe daleko, nemyslím, že by se tady nějak šířila nákaza. Nevím, jestli to spíš neublíží zdraví našeho podnikání," řekl ČTK v neděli den před zavřením svého podniku Rudi Lame, vedoucí jedné z kaváren v bruselské čtvrti Ixelles. Podobné názory jsou slyšet nejen od lidí z oboru, ale i od řady hostů, kteří se na čtyři týdny vzdávají návštěv svých oblíbených podniků jen neradi.

Část majitelů restaurací a kaváren se rozhodla podat na vládu společnou žalobu, v níž označují čtyřtýdenní uzavírku za diskriminaci svého odvětví a epidemiologicky nezdůvodněný krok. Připomínají, že při první vlně na jaře bylo s výjimkou obchodů s potravinami či lékáren zavřené prakticky vše, kdežto nyní se vláda zaměřila na pohostinství.

Na rozdíl od jara, kdy byla Belgie nejhorší evropskou zemí v počtu mrtvých s covidem-19 na obyvatele, se však nyní zatím vláda snaží udržet otevřené školy. Rodiče to při vzpomínkách na jarní více než dva měsíce domácí výuky většinou vítají a obavy z možného šíření viru ve škole mezi nimi nejsou znát.

Ačkoli epidemiologové ve světě nejsou zcela jednotní v názoru na to, jak moc školy přispívají k šíření koronaviru, mezi těmi belgickými je většinou slyšet podpora pravidelné školní docházky.

"Děti nejsou motorem téhle epidemie, na tom se shodnou všichni profesionálové," řekla belgické televizi RTBF epidemioložka a pediatrička Anne Tillemanneová, která je členkou vládního poradního týmu. Nedávno zveřejněná studie sice uvádí, že belgické školy patří po rodinách mezi hlavní prostředí, v nichž se virus šíří, podle Tillemanneové i dalších odborníků si jej tam však děti primárně přinášejí právě z domova od dospělých.

Protože prospěšnost školní docházky nad riziky převažuje i podle rodičovských či učitelských organizací, vláda se rozhodla školy nechat otevřené. K jedinému mimořádnému kroku zatím sáhla správa frankofonní části země a Bruselu, kde se na dva týdny prodlouží tradičně týdenní "dušičkové" prázdniny na začátku listopadu.

Související

Více souvisejících

Belgie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 13 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pokud Arménie odmítne ustoupit v jednáních s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která kontroluje od 90. let minulého století, hrozí vypuknutí války. Uvedl to arménský premiér Nikol Pašinjan během setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš na severovýchodě země poblíž hranic s Ázerbájdžánem.

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu

Americký deník Wall Street Journal po vlně příspěvků na sociálních sítích upravil titulek článku, v němž se věnuje české iniciativě, jejímž cílem je získání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která už přes dva roky čelí ruské agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy