Betonová zeď, která na bezmála tři desítky let vytvořila ze západního Berlína uzavřený ostrov ve východním bloku, vyrostla ve vší tajnosti v srpnu 1961. Měla zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. A byť padla už před 30 lety, 9. listopadu 1989, následky někdejšího rozdělení města a země přetrvávají dál.
Zeď, která se začala stavět v noci na 13. srpna 1961, měřila celkově 155 kilometrů. Třetina z nich rozřízla Berlín od severu k jihu, zatímco další dvě třetiny izolovaly západní Berlín od zbytku východního Německa. Zeď z velké části tvořily betonové bloky vysoké 3,6 metru a zakončené válcem, který měl všechny odradit od případných pokusů o přelezení.
Na východní straně zdi se táhlo pečlivě střežené "území nikoho, které hlídalo 11.500 vojáků na 302 strážních věžích a ve 20 bunkrech. Lampy, rozmístěné podél zdi, z ní činily v noci nejjasnější místo ve městě, v kontrastu s jinak temným zbytkem východního Berlína. Celé dílo doplňovaly poplašné hlásiče, příkopy a ostnaté dráty.
Zeď měla sedm oficiálních přechodů. Nejslavnějším z nich byl Checkpoint Charlie na ulici Friedrichstrasse mezi západní čtvrtí Kreuzberg a východní Mitte. Dnes tu existuje Muzeum zdi.
Navzdory všem opatřením se zeď pokoušelo překonat mnoho lidí, často s tragickým výsledkem. Podle památníku Berlínské zdi tu mezi léty 1961 a 1989 zahynulo 138 lidí z celkových asi 5000 pokusů o překonání zdi.
Více než třem stovkám jiných se podařilo utéct pomocí ručně vyhloubených tunelů pod zdí a dalších asi 800 lidí prchlo kanalizací. Tunelů si lidé pod betonovým monstrem provrtali celkem 71. Tím nejslavnější byl takzvaný tunel 57, nazvaný podle počtu lidí, kteří se jím dostali do západní části Berlína. Útěky stokami byly možné jen do počátku roku 1962, než je východoněmecké orgány zastavěly mřížemi a zátarasy.
Pád zdi souvisel s rozkladem režimu v NDR potažmo ve všech v zemích východního bloku. V létě 1989 otevřelo Maďarsko hranice do Rakouska pro východoněmecké uprchlíky, kteří utíkali po tisících. V září se zaplnila západoněmecká velvyslanectví v Praze a Varšavě dalšími nespokojenými občany z NDR, kteří nakonec mohli odjet na Západ.
Vedení NDR posléze přijalo nová, liberálnější pravidla pro cestování do ciziny. A 10. listopadu 1989 nechalo otevřít hraniční přechody do západního Německa. Lidé pak v euforii začali do Berlínské zdi vyrážet průchody. Symbol studené války padl a cesta ke znovusjednocení Německa v roce 1990 byla otevřená.
Až do roku 1997 se odehrávaly tak zvané "procesy se střelci na zdi," jejichž obžalovaní byli zodpovědní za povely ke střelbě na prchající. K obžalovaným patřili i Erich Honecker, Egon Krenz, Willi Stoph a Erich Mielke. Soudní řízení bylo od samého počátku ovlivňováno vysokým věkem většiny obžalovaných. Krenz byl v srpnu 1997 odsouzen na šest a půl roku do vězení. Trest nastoupil v lednu 2000 a brány káznice opustil o necelé tři roky později, kdy mu byl zbytek trestu odpuštěn.
Přestože, až na pár pietně uchovávaných úseků, Berlínská zeď fyzicky padla, v mysli řady Němců přežívá dodnes. Podle nedávných průzkumů si stále asi polovina procent obyvatel někdejší NDR myslí, že mezi Východem a Západem dosud existuje "neviditelná zeď".
Důsledkem a připomínkou někdejšího rozdělení Berlína jsou stále existující dvě zoologické zahrady, dvě televizní věže, dvojí letiště a dva fotbalové týmy.
Související
Německo čeká smutné výročí. Sovětské tanky utopily touhu lidí po svobodě v krvi
Německo si připomíná osudové datum, podle Steinmeiera spojuje slzy i radost
Berlínská zeď , Německo , historie
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
před 59 minutami
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
před 1 hodinou
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno před 2 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 2 hodinami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 3 hodinami
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 3 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 4 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 4 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 5 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 5 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 6 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 7 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 8 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 8 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 8 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 8 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 9 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 9 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 10 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.
Zdroj: Radek Novotný