Britský parlament se odmlčí, poslanci chtějí na poslední chvíli Johnsonovi zavařit

Aktuální zasedání britského parlamentu skončí po dnešní schůzi. Novou schůzi pak zahájí královna Alžběta II. až za pět týdnů, tedy 14. října. Informoval o tom dnes mluvčí vlády premiéra Borise Johnsona, uvedla agentura Reuters. Na konci října by Spojené království mělo opustit Evropskou unii, podle kritiků vlády chce nucené pauzy Johnson využít, aby omezil možnost parlamentu do brexitu zasahovat.

Dnes má Dolní sněmovna na programu ještě hlasování o návrhu na vypsání předčasných voleb, který předložila Johnsonova vláda. Poslanci již minulý týden obdobný návrh odmítli. Opoziční strany se navíc dohodly, že odmítnou i návrh dnešní. Před volbami chce opozice vyloučit to, že by Spojené království opustilo Evropskou unii 31. října bez dohody s Bruselem.

Legendary Ringo Starr says "The people voted and they have to get on with it.You had the vote, this is what won, let’s get on with it.I would have voted for Brexit because it’s a great move.To be in control of your own country is a good move."A true patriot indeed! pic.twitter.com/oUlfpYVbCU

— Brexit-Warrior-Steve Fighting Enemies of Democracy (@StevieBrexit) September 8, 2019

"Všichni lídři se shodli, že nepodpoří trik Borise Johnsona, který chce upřít lidu možnost rozhodnout se a chce nás vyvést neřízeně z EU bez dohody během předvolební kampaně," uvedl po dnešním jednání opozičních stran lídr labouristů Jeremy Corbyn.

Pokud dnes parlament skutečně předčasné volby odmítne, bude se moci znovu o jejich případném vypsání hlasovat až v říjnu. Nebudou se tak moci již konat před termínem brexitu.

Za běžné situace je přerušení práce parlamentu rutinní součástí britského politického systému. Pobouření ovšem vyvolalo načasování tohoto kroku: do termínu odchodu Británie z Evropské unie zbývá 52 dní. Neobvyklá je rovněž délka přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní. Aktuální pauza bude dlouhá pět týdnů.

Úmysl ukončit aktuální zasedání oznámil Johnson na konci července, královna Alžběta II., která jedná na doporučení předsedy vlády, s tím souhlasila. Původně se hovořilo o přerušení v období od 9. do 12. září. Vláda se nakonec rozhodla ukončit zasedání v nejbližším možném termínu.

Ještě dnes by měl v platnost vstoupit zákon, který za určitých podmínek nutí premiéra požádat EU o odklad brexitu do 31. ledna příštího roku. Učinit by tak musel, pokud by se nepodařilo vyjednat do 19. října dohodu nebo přesvědčit parlament, aby s odchodem bez dohody souhlasil, což je však nyní krajně nepravděpodobné. Návrh zákona již schválila Dolní sněmovna i Sněmovna lordů a chybí již jen formální podpis královny, který se očekává právě dnes.

Premiér Johnson odmítá, že by mohl o odklad termínu brexitu požádat. Spekuluje se o tom, že by se mohla vláda pokusit najít skulinu, jak zákon obejít, nebo ho přímo ignorovat.

Proti vynucené přestávce podali kritici stížnosti k soudům v Edinburghu, Londýně a Belfastu. Ve Skotsku a v hlavním městě již soudci uvedli, že je přerušení zasedání v souladu se zákonem. V obou případech ale bude ještě rozhodovat odvolací instance. Nejvyšší britský soud by se měl stížností na sporné ukončení schůze parlamentu zabývat 17. září.

Kdyby se nyní konaly předčasné volby, získala by Konzervativní strana podle průzkumu, který si nechal údajně Johnson vypracovat, v parlamentu ještě méně křesel, než kolik jich obsadila po volbách z roku 2017. "Posbírali bychom tak 295 až 300 křesel," uvedl dnes Jason Stein, který byl do neděle poradcem ministryně práce a sociálních věcí Amber Ruddové a o vládním průzkumu dnes řekl stanici Sky News.

Pod vedením premiérky Theresy Mayové před dvěma lety konzervativci získali 318 mandátů a museli se v parlamentu spoléhat na deset poslanců severoirské strany DUP. Podle průzkumu, ze kterého Stein citoval, by vláda přišla o podporu hlavně ve Skotsku, v Londýně a na jihozápadě Anglie.

Související

Big Ben a budova parlamentu.

Reforma britského parlamentu? Labouristé chtějí jednu komoru zrušit

Britská opoziční Labouristická strana navrhuje zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší, a tedy méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela regionální rozložení země. Na dnešním setkání v Leedsu to oznámil předseda labouristů Keir Starmer, informovaly zahraniční tiskové agentury. Labouristé jsou 12 let v opozici, ale aktuálně mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.

Více souvisejících

Parlament Velké Británie Velká Británie Brexit Boris Johnson Jeremy Corbyn Konzervativní strana (VB)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy