Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.
Migranti jsou podle organizace převáženi na stanoviště na běloruském území u polských hranic. ByPol tvrdí, že v noci jsou dopravováni z Minsku v civilních vozidlech s pomocí příslušníků pohotovostních pořádkových jednotek OMON. Po příjezdu jsou rozděleni do skupin o velikosti 25 až 30 osob. Mezi nimi jsou ženy a převážně muslimové, kteří mají příbuzné v západních evropských metropolích.
Členové OMON mají podle zprávy zakázáno od migrantů vybírat peníze, protože část platby za cestu k polským hranicím již údajně zaplatili. Někteří z nich mají u sebe navigační zařízení a techniku pořízenou v Minsku. Každá skupina migrantů má svého vedoucího, který je v kontaktu se zástupci OMON nebo běloruské pohraniční stráže.
ByPol také uvádí, že docházelo k případům, kdy příslušníci OMON v civilním oblečení pomáhali migrantům při "průlomu" hranice a střetech s polskými pohraničníky. Podle organizace jsou tyto pořádkové oddíly trénovány ruskými žoldáky z Wagnerovy skupiny, kteří byli do Běloruska přemístěni loni v létě po svém neúspěšném pokusu o ozbrojenou vzpouru proti ruskému vedení.
Polsko a další země EU obviňují režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že úmyslně do Běloruska přiváží lidi z krizových oblastí a využívá je jako nástroj v hybridní válce proti Západu. Napětí na bělorusko-polské hranici dosáhlo vrcholu především koncem roku 2021.
Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl už ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.
Ministr připomněl, že přítomnost polských a spojeneckých ozbrojených sil v oblastech u hranic, zvýšená po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, také pomáhá chránit východní hranici NATO a Evropské unie.
"Opravujeme bariéru na polsko-běloruské hranici, posilujeme tuto bariéru, jsou tam vojenské tábory..., které podporují Pohraniční stráž, a výdaje na tyto účely jsou nejvyšší v historii (Polska)," řekl Kosiniak-Kamysz pro rozhlasovou stanici Radio Zet.
Ministr se vyslovil pro to, aby Polsko na hranici s Běloruskem i s ruskou Kaliningradskou oblastí vybudovalo linii obranných bunkrů, zákopů a příkopů. Takové kroky již učinily pobaltské státy, přiblížila AP.
Polský premiér Donald Tusk na konci dubna řekl, že Evropa je v současnosti v oblasti bezpečnosti závislá na Polsku.
"Dávno už neplatí, že Západ je tady k tomu, aby nás - pro to, že jsme Západ - chránil před jakoukoli hrozbou, zejména tou přicházející z Východu," uvedl Tusk u příležitosti 20. výročí vstupu do EU v roce 2004. Polsko se podle jeho slov stává silnou zemí, silným a rozumným národem, zodpovědným za obranu Polska i celé Evropy.
Premiér dodal, že 20leté členství jeho země v EU není cílová čára a Polsko si musí prosadit své místo v Evropě a ve světě. "Musíme se starat o Evropu a naše místo v Evropě, o Západ, o NATO - každý den," zdůraznil. "Buď se budeme o naši bezpečnost, o evropskou jednotu, o dlouhověkost NATO starat, nebo se to všechno rozpadne na kousky," dodal.
Polsko už dříve rozhodlo, že vyčlení přibližně 850 milionů zlotých (198 milionů eur) na vojenskou jednotku, jejímž úkolem bude ochrana východních hranic země.
Polský ministr národní obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil podle agentury PAP alokaci prostředků během setkání s vojáky a veliteli 19. mechanizované brigády ve městě Lublin na východě země.
Uvedená částka je "dosud nejvyšší a za účelem ochrany hranic ji dostane vojenská pracovní skupina Podlasie", upřesnil šéf resortu obrany.
"Investujeme stále více... abychom se ujistili, že tato skupina bude funkční a bude provádět své mise," dodal ministr.
"Digitální a počítačová bezpečnost sama o sobě nestačí," pokračoval Kosiniak-Kamysz a vysvětlil, že se prostředky nevyužijí pouze k elektronickému sledování, ale i k zajištění fyzické přítomnosti vojáků přímo na hranicích.
Polsko sdílí nejdelší část své východní hranice s Ukrajinou, kde od února 2022 probíhá ruská invaze, as Běloruskem, jehož autoritářský prezident Alexandr Lukašenko má dlouholeté úzké vztahy s Kremlem.
Polský prezident Andrzej Duda navíc deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska.
Duda v rozhovoru pro portál Fakt.pl, který vznikl během jeho nedávné návštěvy ve Spojených státech amerických, řekl, že program sdílení jaderných zbraní je už nějaký čas tématem polsko-amerických rozhovorů.
"O tomto tématu jsem se bavil několikrát. Musím přiznat, že jsem vyjádřil naši připravenost. Rusko stále více militarizuje Kaliningrad a nedávno poslalo své jaderné zbraně do Běloruska. Pokud se naši spojenci rozhodnou poslat jaderné zbraně v rámci programu i na naše území, aby se posílilo východní křídlo NATO, tak jsme na to připraveni," uvedl polský prezident.
Americké jaderné zbraně jsou momentálně v rámci programu umístěny ve čtyřech evropských zemích. Konkrétně jde o Belgii, Německo, Itálii a Holandsko. Sdílení jaderných zbraní je součástí politiky jaderného zastrašování, členským zemím aliance bez nich poskytuje jaderné hlavice.
Duda také v nedávném rozhovoru pro litevskou televizi vyzval ostatní členské státy NATO ke zvýšení produkce munice jako prostředku k odstrašení potenciálních ruských útoků. Podle jeho slov je nezbytné, aby Evropa spojila síly s USA a zvýšila výrobu munice, hlavně dělostřeleckých granátů, s cílem zajistit bezpečnost regionu.
Během litevského summitu Iniciativy Trojmoří totiž upozornil na skutečnost, že Rusko bude brzy schopno vyprodukovat více než dva miliony dělostřeleckých granátů ročně, což považuje za značnou hrozbu. Zásoby munice v zemích NATO označil za zcela nedostatečné.
Polský prezident dále vyzval ke zvýšení obranného potenciálu na Západě. Podle něj jde o nejdůležitější roli členů Aliance, včetně střední Evropy, která by spolu s podporou Ukrajiny měla umožnit Západu bránit se proti ruské expanzi.
Související
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
Svět je v šoku. Střelbu na Fica odsoudil Biden, Macron i Bělorusko
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
před 2 hodinami
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
před 2 hodinami
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
před 3 hodinami
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
před 4 hodinami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 5 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 5 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 7 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 8 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 8 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 9 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 9 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 10 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 10 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 10 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 11 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 11 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 11 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 12 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 13 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.
Zdroj: Libor Novák