Europoslanci vyzvali členské země ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.

Europoslanci také vyzvali k přijetí tvrdších sankcí v souvislosti se současným agresivním jednáním Moskvy. Unie by podle nich měla snížit závislost na ruské energii, zastavit stavbu plynovodu Nord Stream 2 a nenechat ruskou společnost Rosatom budovat na území EU jaderné elektrárny.

Právně nezávazné usnesení přijaté v návaznosti na středeční debatu se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem je vedle česko-ruské roztržky věnováno nedávným ruským vojenským manévrům u hranic Ukrajiny a zhoršování zdravotního stavu vězněného předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Text dokumentu podpořili zástupci hlavních europarlamentních skupin lidovců, socialistů, liberálů, zelených a konzervativců. Nehlasovali pro něj pouze členové klubů nacionalistické pravice a krajní levice.

Parlament v rezoluci "zdůrazňuje, že Evropská unie stojí na straně České republiky, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele (Borrella) a Radu EU, aby v případě odvetných opatření vůči České republice nebo jakémukoli jinému členskému státu EU přijali vhodná protiopatření, včetně rozšíření cílených sankcí".

Poslanci také oceňují dosavadní projevy podpory, které se Česku dostalo od dalších zemí. Poté, co Rusko v reakci na vypovězení 18 zaměstnanců ruské ambasády v Praze vyhostilo 20 českých diplomatických pracovníků, přišlo s vyhoštěním několika ruských diplomatů Slovensko, Rumunsko a pobaltské země. I na jejich krok Moskva zareagovala protiopatřeními.

Europoslanci rovněž odsoudili "pomlouvačnou kampaň namířenou proti České republice, v níž se tvrdí, že se jedná o satelit Spojených států, a nikoli o suverénní zemi s nezávislými informačními službami". Za kampaní podle nich stojí farmy ruských internetových "trollů".

Rezoluce dále "naléhavě vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby nepokračovaly v dostavbě plynovodu Nord Stream 2 a požadovaly zastavení výstavby kontroverzních jaderných elektráren budovaných společností Rosatom". Představitelé české vlády kvůli případu Vrbětice oznámili, že Rosatom nebude připuštěn do tendru na výstavbu nových bloků elektrárny Dukovany. Společnost se přitom podílí na budování elektráren například v Maďarsku.

Europoslanci odsoudili též přístup ruských úřadů k Navalnému, jehož zdravotní stav se v minulých týdnech ve vězení výrazně zhoršoval, a také nedávnou koncentraci desetitisíců ruských vojáků u hranic Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Pokud by Moskva zahájila invazi do sousední země, měla by EU podle rezoluce přestat odebírat ruskou ropu a zemní plyn a uvalit sankce na oligarchy spojené s Kremlem.

Čeští europoslanci, z nichž se někteří na přípravě deklarace podíleli, podporu kolegů z ostatních zemí ocenili. Podle místopředsedkyně EP Dity Charanzové z frakce liberálů se Evropa postavila za Česko, konzervativní europoslanec Alexandr Vondra zase vidí v útoku na Česko "šanci, jak vyčistit Evropskou unii od ruských špionů, kteří proti jednotlivým státům vedou guerillovou válku". "Míč je teď na straně členských států, aby na výzvu reagovaly a uvedly ji do praxe," uvedl zástupce evropských lidovců v EP Jiří Pospíšil.

Unijní země přitom hledají shodu na protiruských sankcích těžko, neboť je pro ni potřebný souhlas všech 27 zemí. Zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2 například odmítá Německo, které z něj čeká ekonomický prospěch. K rozšiřování cílených sankcí, které by mohly zasáhnout lidi ekonomicky napojené na Kreml, se zase staví odmítavě například Maďarsko, které nechce ze hry vyšachovat ani Rosatom.

Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov věří, že diplomatické vztazy mezi Moskvou a Evropskou unií nebudou přerušeny. Reagoval tak na dotaz televize Rossija 24. Dodal, že většina evropských zemí nereagovala na výzvy Prahy o vyhoštění diplomatů po vypuknutí kauzy.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy