Koronavirus podle EK není největší zdravotní hrozbou v práci

Zaměstnanci v zemích Evropské unie nebudou podle Evropské komise v práci potřebovat nejpřísnější možnou ochranu proti nákaze nemocí covid-19. Unijní exekutiva dnes po konzultacích s experty zařadila virus SARS-CoV-2 do druhé nejnebezpečnější skupiny původců nemocí, což zaměstnavatelům patrně umožní přistoupit na pracovištích k některým volnějším opatřením. Rozhodnutí vyvolalo kritiku socialistických europoslanců, podle nichž může být v sázce zdraví některých zaměstnanců.

EU klasifikuje viry a bakterie na čtyřstupňové škále podle závažnosti ohrožení, které mohou způsobit lidem na pracovištích. Komise dnes na seznam obsažený ve směrnici o ochraně zdraví zaměstnanců doplnila koronavirus, jehož šíření v posledních třech měsících paralyzovalo život v Evropě. Dostal se do druhé nejrizikovější skupiny podobně jako viry způsobující žlutou zimnici či horečku dengue. Do skupiny nejzávažnějších rizik patří například ebola či pravé neštovice.

Podle mluvčí EK na klasifikaci pracovala skupina expertů nominovaných členskými zeměmi, kteří se na hodnocení viru jednoznačně shodli. V potaz přitom brali řadu hodnotících kritérií, mezi nimiž byla i dostupnost vakcíny či léků. Očkovací látku proti koronaviru přitom vědci teprve vyvíjejí a bezvýhradně prověřený lék na covid-19 zatím také neexistuje.

Do skupiny, kam komise zařadila koronavirus, přitom podle směrnice spadají viry, které sice mohou způsobit vážné riziko pro zdraví pracovníků, avšak zpravidla proti nim je dostupný lék či očkování.

"Všechna kritéria jsou posuzována experty a žádné nemá větší váhu než jiné. Neexistence léku a či prevence nemůže být brána jako jediné hledisko," řekla dnes novinářům mluvčí komise Marta Wieczoreková. O klasifikaci koronaviru rozhodovala i další kritéria jako například infekčnost či závažnost způsobené nemoci. Vakcína i lék jsou navíc podle Bruselu už ve vývoji.

Zařazení viru do druhé nejnebezpečnější skupiny pro zaměstnavatele znamená povinnost zajistit přiměřenou ochranu zaměstnanců, ale nebude pro ně patrně mít tak závažné důsledky v případě, že se v jejich podniku infekce rozšíří.

"Zásadně nesouhlasíme s rozhodnutím komise označit covid-19 jen jako průměrné riziko. Je to největší zdravotní výzva naší éry," kritizovala krok socialistická europoslankyně Agnes Jongeriusová. Dodala, že zvláště v době postupného návratu lidí na pracoviště musí EU zajistit jejich adekvátní ochranu.

S jejím pohledem nesouhlasí eurokomisař pro sociální věci Nicolas Schmit, podle něhož právě klasifikace koronaviru jako vážného rizika zajistí ochranu pracovníků v případě druhé vlny pandemie, která by podle epidemiologů mohla Evropu zasáhnout na podzim.

Socialisté o tom však přesvědčeni nejsou a druhá nejsilnější frakce v Evropském parlamentu podle Jongeriusové nyní hledá spojence, aby mohla na nejbližším zasedání plánovaném na červen přimět komisi ke změně pohledu. Stejnou možnost mají i členské státy.

Související

Ilustrační foto

V Česku se od revoluce zdvojnásobila životní úroveň, ukazuje analýza

Dvě stě tisíc podnikatelů v roce 1990 a jejich pětinásobek o rok později položily základy prosperity současné České republiky. Díky rozvoji podnikatelské sféry výrazně vzrostla životní úroveň lidí. I přestože od roku 2021 lidé čelí vysokému růstu spotřebitelských cen, výdělky zaměstnanců jsou v současnosti oproti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, přičemž ceny stouply sedminásobně. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale stále zdaleka nedosáhla úrovně Německa, uvádí analýza, kterou vypracovali analytici Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. 
Peníze, ilustrační fotografie. Rozhovor

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 

Více souvisejících

práce evropská komise EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy