V Česku se od revoluce zdvojnásobila životní úroveň, ukazuje analýza

Dvě stě tisíc podnikatelů v roce 1990 a jejich pětinásobek o rok později položily základy prosperity současné České republiky. Díky rozvoji podnikatelské sféry výrazně vzrostla životní úroveň lidí. I přestože od roku 2021 lidé čelí vysokému růstu spotřebitelských cen, výdělky zaměstnanců jsou v současnosti oproti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, přičemž ceny stouply sedminásobně. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale stále zdaleka nedosáhla úrovně Německa, uvádí analýza, kterou vypracovali analytici Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. 

Hospodářská komora připomíná, že hlavně tzv. malá privatizace na začátku 90. let vystavěla živnostenský sektor, stala se základnou pro dnešní malé a střední podnikání a prvním krokem k tržnímu hospodářství. V malé privatizaci se v aukcích konaných do konce roku 1993 prodávaly do soukromých rukou malé provozovny obchodu a služeb, třeba prodejny ovoce a zeleniny, pekařství nebo drogerie.

Malé a střední podniky pomáhaly s přechodem z centrálně plánované na tržní ekonomiku, když zmírňovaly důsledky transformace průmyslu tím, že zaměstnaly pracovníky, kteří byli propouštěni z velkých podniků, třeba z odvětví těžkého, kožedělného a obuvnického průmyslu, a alternativou pro zaměstnance obecně se stala samostatná živnost.

Akcie větších závodů se rozprodávaly v tzv. velké privatizaci. Do ní byly zařazeny hlavně průmyslové podniky s výjimkou několika strategických podniků či zdravotnických a kulturních zařízení. Majetek byl prodán ve veřejných soutěžích, napřímo nebo kuponovou metodou ve dvou vlnách v letech 1992 a 1994. Každý, kdo dosáhl plnoletosti, si mohl koupit kupónovou knížku a k ní známku za 1 000 korun a získat podíl v některém podniku.

Zájem o podnikání přitom neustále roste. Zatímco v roce 1990 na území Československa působilo necelých 180 tisíc ekonomických subjektů, v následujícím roce 1991 jich bylo již přes 950 tisíc, z toho skoro 900 tisíc tvořily osoby samostatně výdělečně činné. V roce 2022 celkový počet zapsaných ekonomických subjektů dosáhl téměř tří milionů, z toho je 2 miliony osob samostatně výdělečně činných a přes 500 tisíc obchodních společností.

Podnikatelé se také velmi rychle začali po listopadových událostech roku 1989 sdružovat. Hospodářská komora připomíná spontánně vzniklou iniciativu hned po listopadových událostech roku 1989. Již 16. prosince se totiž okolo pěti tisíc budoucích soukromníků sešlo v paláci na Žofíně, kde vzniklo Sdružení československých podnikatelů, které usilovalo o obnovení komorového hnutí silného jako za první republiky.

Později vznikla na státu nezávislá podnikatelská samospráva Hospodářská komora jako nástupce Československé obchodní a průmyslové komory. Podle původního zákona se firmy a živnostníci stávali členy Komory automaticky. Novelizací vzniklo dobrovolné členství a vybrané profese byly organizované podle jiných zákonů, např. lékaři, advokáti nebo architekti.

Ekonomika se z prvotního transformačního propadu rychle vzpamatovala. HDP vykázal růst již v roce 1993 a jeho přírůstky se začaly zvětšovat až do měnové krize v roce 1997.Inflace se snižovala na desetiprocentní úroveň, nezaměstnanost se držela nízko okolo 4 %.

V současnosti dochází k nárůstu podílu obchodních společností na celkovém počtu ekonomických subjektů. Tento trend Hospodářská komora hodnotí pozitivně, jelikož větší firmy (byť jde z hlediska kategorizace stále o tzv. malé a střední podniky) jsou schopny díky rozsahu svého podnikání vytvořit více hrubé přidané hodnoty, a tím přispívají k vyšší výkonnosti ekonomiky. Rozvoj malých a středních obchodních společností je také znakem zdravého podnikatelského prostředí. Jsou zároveň protivahou monopolům a velkým nadnárodním korporacím, protože jsou pružnější než větší podniky a dokážou rychleji reagovat na změny na trhu.

Klíčovou změnou v české ekonomice byla liberalizace cen. Ceny před rokem 1989 byly regulované a uměle udržované na nízké úrovni, proto také docházelo k nedostatku některých druhů zboží. V kontextu současného růstu spotřebitelských cen, a zvláště energií Hospodářská komora srovnala růst cenových hladin a průměrných mezd mezi lety 1989 a 2023.

Zatímco v roce 1989 byla průměrná mzda 3 170 Kčs, v roce 2023 by se dle predikce Hospodářské komory měla přiblížit částce 43 600 Kč. Z analýzy vyplynulo, že průměrné výdělky zaměstnanců po odečtení inflace výrazně vzrostly. Mzdy jsou po 34 letech čtrnáctkrát vyšší, naproti tomu ceny jsou oproti roku 1989 sedminásobné.

Porevoluční transformace založila dobrý ekonomický vývoj České republiky, a její postavení a životní úroveň lidí je dnes velmi solidní. Dnes je v řadě českých měst vyšší kvalita života než v některých západoevropských metropolích nebo regionálních centrech.

Související

Josef Středula

Dálniční známky výrazně zdraží. Živnostníci se bouří, odbory zvažují stávkovou pohotovost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) vnímá nutnost a povinnost vlády ČR reagovat na neudržitelný stav veřejných financí, respektive deficit státního rozpočtu. Opatření, která dopadají zejména na malé a střední firmy a živnostníky, ale považuje za neefektivní nebo přímo škodlivé a podvazující ekonomický růst. Naopak v návrzích postrádá prorůstová opatření a skutečné a zásadní zjednodušené celého podnikatelského prostředí. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula řekl, že zváží stávkovou pohotovost.
Ilustrační foto

Novou datovku stále nemá téměř 734 tisíc podnikatelů

Do datové schránky se zatím nepřihlásilo téměř 734.000 podnikatelů nebo nepodnikajících právnických osob, kterým stát letos schránku nově ze zákona zřídil. Celkově bylo nově aktivováno 1,8 milionu schránek a 1,077 milionu lidí se do nich přihlásilo. Vyplývá to z aktuálních údajů Digitální informační agentury (DIA), která správu datových schránek od dubna převzala.

Více souvisejících

podnikatelé hospodářská komora práce

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině

Západ se bojí nejen porážky Ruska, ale i porážky Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to v rozhovoru pro AFP označil za absurdní. Západním spojencům vyčetl například to, že Kyjevu zakázaly používat dodané zbraně k útokům na ruské území. Moskva chce podle Zelenského zaútočit na Charkov, přičemž nemá dost sil k novému útoku na Kyjev. 

před 1 hodinou

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté

Poté, co nejprve Rakušané potrápili Švýcary (4:5) i Kanaďany (6:7 po prodloužení) a posléze dokázali porazit Finsko 3:2, se naši jižní sousedé v pátek večer v pražské O2 Areně představili proti svěřencům kouče Radima Rulíka. Ten své mužstvo na nevyzpytatelného soupeře připravil, a i když především druhá třetině herně nebyla podle českých představ, výsledkově k žádnému překvapení tentokráte naštěstí nedošlo. Utkání dospělo k české výhře 4:0.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Markéta Pekarová Adamová

Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) navštívila v rámci baltské cesty Lotyšsko. V Rize jednala s předsedkyní parlamentu Daigou Mieriņou o dalších způsobech podpory Ukrajiny a s premiérkou Evikou Siliņou o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na místní vojenské základně navštívila také české vojáky pomáhající chránit východní křídlo NATO.

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách

Výkonná rada ODS bude v úterý 11. června rozhodovat o osudu starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného, jemuž kvůli některým vyjádřením hrozí vyloučení z vládní strany. Informovala o tom agentura ČTK. Rozhodnutí tak padne až po volbách do Evropského parlamentu. 

včera

Princ William se svou rodinou

Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly

Britskou monarchií v prvních měsících letošního roku otřásly diagnózy, které si vyslechli král Karel III. a princezna Kate. U obou členů královské rodiny byla odhalena rakovina. Oporou jim samozřejmě jsou nejbližší, důležitá je zejména role prince Williama. Následník trůnu se ale s atmosférou v Británii vyrovnával dost těžce. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy

Lékařské konzilium by mělo v pondělí rozhodnout o další léčbě postřeleného slovenského premiéra Roberta Fica, který po středečním atentátu podstoupil ve fakultní nemocnici v Banské Bystrici pětihodinovou operaci. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy