V Česku se od revoluce zdvojnásobila životní úroveň, ukazuje analýza

Dvě stě tisíc podnikatelů v roce 1990 a jejich pětinásobek o rok později položily základy prosperity současné České republiky. Díky rozvoji podnikatelské sféry výrazně vzrostla životní úroveň lidí. I přestože od roku 2021 lidé čelí vysokému růstu spotřebitelských cen, výdělky zaměstnanců jsou v současnosti oproti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, přičemž ceny stouply sedminásobně. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale stále zdaleka nedosáhla úrovně Německa, uvádí analýza, kterou vypracovali analytici Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. 

Hospodářská komora připomíná, že hlavně tzv. malá privatizace na začátku 90. let vystavěla živnostenský sektor, stala se základnou pro dnešní malé a střední podnikání a prvním krokem k tržnímu hospodářství. V malé privatizaci se v aukcích konaných do konce roku 1993 prodávaly do soukromých rukou malé provozovny obchodu a služeb, třeba prodejny ovoce a zeleniny, pekařství nebo drogerie.

Malé a střední podniky pomáhaly s přechodem z centrálně plánované na tržní ekonomiku, když zmírňovaly důsledky transformace průmyslu tím, že zaměstnaly pracovníky, kteří byli propouštěni z velkých podniků, třeba z odvětví těžkého, kožedělného a obuvnického průmyslu, a alternativou pro zaměstnance obecně se stala samostatná živnost.

Akcie větších závodů se rozprodávaly v tzv. velké privatizaci. Do ní byly zařazeny hlavně průmyslové podniky s výjimkou několika strategických podniků či zdravotnických a kulturních zařízení. Majetek byl prodán ve veřejných soutěžích, napřímo nebo kuponovou metodou ve dvou vlnách v letech 1992 a 1994. Každý, kdo dosáhl plnoletosti, si mohl koupit kupónovou knížku a k ní známku za 1 000 korun a získat podíl v některém podniku.

Zájem o podnikání přitom neustále roste. Zatímco v roce 1990 na území Československa působilo necelých 180 tisíc ekonomických subjektů, v následujícím roce 1991 jich bylo již přes 950 tisíc, z toho skoro 900 tisíc tvořily osoby samostatně výdělečně činné. V roce 2022 celkový počet zapsaných ekonomických subjektů dosáhl téměř tří milionů, z toho je 2 miliony osob samostatně výdělečně činných a přes 500 tisíc obchodních společností.

Podnikatelé se také velmi rychle začali po listopadových událostech roku 1989 sdružovat. Hospodářská komora připomíná spontánně vzniklou iniciativu hned po listopadových událostech roku 1989. Již 16. prosince se totiž okolo pěti tisíc budoucích soukromníků sešlo v paláci na Žofíně, kde vzniklo Sdružení československých podnikatelů, které usilovalo o obnovení komorového hnutí silného jako za první republiky.

Později vznikla na státu nezávislá podnikatelská samospráva Hospodářská komora jako nástupce Československé obchodní a průmyslové komory. Podle původního zákona se firmy a živnostníci stávali členy Komory automaticky. Novelizací vzniklo dobrovolné členství a vybrané profese byly organizované podle jiných zákonů, např. lékaři, advokáti nebo architekti.

Ekonomika se z prvotního transformačního propadu rychle vzpamatovala. HDP vykázal růst již v roce 1993 a jeho přírůstky se začaly zvětšovat až do měnové krize v roce 1997.Inflace se snižovala na desetiprocentní úroveň, nezaměstnanost se držela nízko okolo 4 %.

V současnosti dochází k nárůstu podílu obchodních společností na celkovém počtu ekonomických subjektů. Tento trend Hospodářská komora hodnotí pozitivně, jelikož větší firmy (byť jde z hlediska kategorizace stále o tzv. malé a střední podniky) jsou schopny díky rozsahu svého podnikání vytvořit více hrubé přidané hodnoty, a tím přispívají k vyšší výkonnosti ekonomiky. Rozvoj malých a středních obchodních společností je také znakem zdravého podnikatelského prostředí. Jsou zároveň protivahou monopolům a velkým nadnárodním korporacím, protože jsou pružnější než větší podniky a dokážou rychleji reagovat na změny na trhu.

Klíčovou změnou v české ekonomice byla liberalizace cen. Ceny před rokem 1989 byly regulované a uměle udržované na nízké úrovni, proto také docházelo k nedostatku některých druhů zboží. V kontextu současného růstu spotřebitelských cen, a zvláště energií Hospodářská komora srovnala růst cenových hladin a průměrných mezd mezi lety 1989 a 2023.

Zatímco v roce 1989 byla průměrná mzda 3 170 Kčs, v roce 2023 by se dle predikce Hospodářské komory měla přiblížit částce 43 600 Kč. Z analýzy vyplynulo, že průměrné výdělky zaměstnanců po odečtení inflace výrazně vzrostly. Mzdy jsou po 34 letech čtrnáctkrát vyšší, naproti tomu ceny jsou oproti roku 1989 sedminásobné.

Porevoluční transformace založila dobrý ekonomický vývoj České republiky, a její postavení a životní úroveň lidí je dnes velmi solidní. Dnes je v řadě českých měst vyšší kvalita života než v některých západoevropských metropolích nebo regionálních centrech.

Související

Více souvisejících

podnikatelé hospodářská komora práce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 4 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Lionel Messi

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

včera

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje

Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na nové skutečnosti a aktuální vývoj v trestní kauze související s bitcoinovým darem podniká další kroky k posílení právní ochrany a majetkových zájmů státu. Vzhledem k rostoucím právním a finančním rizikům se rozhodlo využít služeb renomované externí advokátní kanceláře PRK Partners. 

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami

Občanská demokratická strana zahajuje od prvního zářijového týdne hlavní fázi kampaně do senátních a komunálních voleb. Jejím ústředním heslem bude "Senát jim nedáme". ODS apeluje na voliče, kteří nesouhlasí se směřováním současné vlády ANO, SPD a Motoristů, a chce zachovat Senát jako silnou demokratickou protiváhu vládní většiny.

včera

včera

Donald Trump

Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump

Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

včera

Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové

V srpnu by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO. V dolní komoře parlamentu by zároveň usedli zástupci pěti dalších subjektů, přičemž pozici největšího vyzyvatele zaujímá hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy