Pandemie nemoci covid-19 nebyla jen ranou pro hospodářství, výrazně proměnila i vztahy ve společnosti a mezi národy. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl ekonom Dennis Snower z výzkumného ústavu Global Solutions Initiative, jeden z tvůrců studie o dopadech pandemie na skupinu nejvyspělejších ekonomik (G7).
Pokles takzvané vnější solidarity, tedy ochoty sdílet problémy s ostatními zeměmi a národy, označil Snower za varovné znamení pro řešení budoucích krizí.
"Pokud nebude zahraniční solidarita národním zájmem, nedokážeme pandemii překonat. Navíc ohrozíme řešení dalších problémů a výzev, kterým lidstvo čelí, jako je společná ochrana klimatu," řekl Snower, který působí i na berlínské vysoké škole Hertie School. Za problematické chování zemí během krize označil nárůst nacionalismu včetně neochoty dělit se o vakcíny.
Studie, na které Snower pracoval společně s Katharinou Limou de Mirandou z hospodářského institutu IfW v Kielu, se opírá o data Gallupova ústavu a Světové banky. Z nich vyplývá, že Itálie s Japonskem vykázaly za loňský rok nehledě na pandemii růst solidarity nejen s vlastními skupinami obyvatel, ale také se zahraničím, naopak Francie, Británie a Kanada skončily na opačném konci hodnocení. Německo sice meziročně zaznamenalo růst vnitřní solidarity, u té vnější ale zaznamenalo propad. Ochota pomáhat cizím ve Spojených státech stagnovala.
Snower s de Mirandou se obávají, že přístup veřejnosti neukazuje, že by si z pandemie vzala poučení o tom, že globální problémy vyžadují globální řešení a spolupráci. "Obyvatelé reagovali uchýlením se zpět do svých tradičních struktur, a to národních i sociálních. Ze sondáží nicméně vyplynulo, že mladí lidé a lidé s vyšším stupněm vzdělání jsou ke globální spolupráci ochotnější, a to i na úkor národních zájmů," uvedla studie.
Malá ochota k celosvětovému postupu se během pandemie projevila zejména v programu Světové zdravotnické organizace (WHO) COVAX, jehož cílem je zajistit očkování pro chudé země. Politici v mnoha státech totiž podle studie vystupovali mnohem vstřícněji než jejich obyvatelé.
U obyvatel Spojených států a také Itálie studie rovněž zjistila velký nárůst ochoty vzít osud do vlastních rukou, mírný růst v tomto hodnocení zaznamenaly i Británie s Německem, zatímco Japonsko s Francií stagnovaly. Výraznější pokles se týká jen Kanady. "Důvodem může být to, že si lidé pokládají otázky, jak se o sebe a rodiny postarat během karantény, jak si zorganizovat život, práci z domova či domácí vzdělávání dětí," řekla de Miranda.
Tohoto měřítka se týká i důvěra ve státní instituce, která na počátku pandemie shodně rostla. Nejsilnější byla důvěra v Německu, kde za vládou stálo 65 procent obyvatel, zatímco v Británii a Itálii to bylo 35, respektive 37 procent. V průběhu krize se ale trend v důvěře obrátil, což lze vysvětlit únavou z karantény a nelepšící se epidemickou situací.
Vedle solidarity a ochoty postarat se o sebe porovnali Snower s de Mirandou i výkony ekonomik a emise oxidu uhličitého. Všechny země G7 prošly v loňském roce hospodářským propadem, v přepočtu HDP na obyvatele byl pak pokles nejrazantnější v Británii (minus 10,4 procenta), Itálii (minus 8,6 procenta) a Francii (minus 8,4 procenta). Výrazné bylo u všech sedmi zemí i snížení emisí, které u Kanady přesáhlo deset procent a u Francie, Británie a USA se této hodnotě těsně přiblížilo.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
Česko má před sebou poslední dvě mrazivé noci, avizují meteorologové. Hydrometeorologický ústav ve čtvrtek vydal výstrahu, která prodlužuje varování před mrazem ve vegetačním období do soboty v jihozápadní polovině Čech.
Zdroj: Jan Hrabě