Rakousko se přepočítalo. Indexace přídavků na děti cizinců úspory nepřinesla

Takzvaná indexace přídavků na děti pracujících cizinců, tedy jejich přizpůsobení úrovni obvyklé v zemi jejich původu, nepřineslo Rakousku očekávané úspory. Stát díky opatření loni ušetřil zhruba 62 milionů eur (přes 1,5 miliardy korun), zatímco předchozí pravicová vláda kancléře Sebastiana Kurze si od něj slibovala roční úsporu ve výši 114 milionů eur.

Vyplývá to podle deníku Die Presse z parlamentní interpelace opoziční liberální strany NEOS. Dalším důsledkem je, že z práce v Rakousku odešlo například mnoho pečovatelek z východní části EU.

Na základě indexace dostávají lidé z jiných zemí Evropské unie, kteří pracují v Rakousku, od rakouského státu na děti žijící v jejich vlasti přídavky odpovídající životním nákladům v zemích původu. Výsledkem je především to, že pracovníci z chudších členských zemí včetně Česka či Slovenska dostávají od ledna na své děti žijící ve vlasti méně peněz, zatímco zaměstnanci ze skandinávských zemí, Nizozemska či Švýcarska, kterého se opatření rovněž týká, naopak více.

Dávky pro vymezenou skupinu dětí jsou "indexovány" od 1. ledna 2019. Loni se týkaly zhruba 137.100 dětí a vyplaceno podle nové úpravy bylo dohromady 213 milionů eur. V roce 2018, tedy před indexací, bylo vyplaceno 275 milionů eur 133.000 dětem žijícím v jiných státech EU s rodičem pracujícím v Rakousku.

Statistiky o tom, na kolik dětí ve které zemi se dávky vztahují, jsou podle Die Presse vedeny jen u rodin, kdy jeden z rodičů pracuje v Rakousku a druhý je s dítětem ve vlasti a nepracuje. V těchto případech náleží dětem přídavky v plné výši. Dohromady je jich 28.610 a z toho 9299 žije v Maďarsku, 4126 na Slovensku, 3152 v Rumunsku a 2686 v Německu. Mnoho takových dětí je i v Polsku, Slovinsku, Česku a Chorvatsku, píše rakouský list.

Kriticky se vůči indexaci staví Evropská komise, podle níž není opatření slučitelné s unijním právem. Zaměstnanci z jiných zemí, kteří platí rakouskému státu stejné odvody jako místní, musí také dostávat stejné dávky, argumentuje komise, která nyní musí rozhodnout, zda věc postoupí Soudnímu dvoru EU.

Indexace se týká hlavně mnoha pečovatelek ze zahraničí, které si Rakušané najímají vzhledem k tomu, že jejich služby jsou levnější než služby rakouských ošetřovatelek. "Myslím, že 3000 až 5000 Slovenek už to vzdalo," míní Klaus Katzianka, šéf agentury, která zprostředkovává zahraniční pečovatelky do Rakouska.

Vzhledem k "ostudnému" odměňování této práce ve výši kolem 2,50 eura za hodinu jsou pro ženy právě dávky na děti podle Katzianky často rozhodující. Katzianka rovněž podporuje Slovenku, která kvůli zkrácení dávek na děti přišla o 71,77 eura měsíčně, a obrátila se na rakouské soudy. Žaloba má dobré vyhlídky na úspěch, domnívá se vídeňský profesor práv Franz Marhold.

Související

Více souvisejících

Rakousko Cizinci děti

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině

V pátek se Spojené státy chystají oznámit dlouhodobou vojenskou pomoc pro Ukrajinu v hodnotě šest miliard dolarů, zahrnující munici pro systémy protivzdušné obrany. Informovala o tom agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy