Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a nelze proto vyloučit, že se o to ruská vláda pokusí i u dalších zemí. Dnes to po jednání s premiérkami Finska a Švédska Sannou Marinovou a Magdalenou Anderssonovou prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Švédsko a Finsko nyní zvažují, zda kvůli ruské agresi nevstoupí do Severoatlantické aliance. Pokud se k NATO připojí, mohou se podle Scholze oba státy spolehnout na německou podporu.
"V obou zemích se odehrává debata o vstupu do naší obranné aliance, do NATO. Jsou to diskuze a rozhodnutí, které musí učinit samy Finsko se Švédskem. Pro nás je ale samozřejmé, že když se rozhodnou být součástí NATO, pak mohou počítat s naší podporou," řekl Scholz.
Kancléř zdůraznil, že ruská invaze na Ukrajinu byla momentem zvratu, neboť Rusko zvolilo útočnou válku a chce násilím opět změnit hranice v Evropě, což bylo dosud na kontinentu nemyslitelné. "Nikdo si proto nemůže být jistý, že se ruský prezident (Vladimir Putin) s ruskou vládou nerozhodnou při jiné příležitosti násilím porušit dohody a práva dalších národů," řekl Scholz. Dodal, že to je důvod, proč nyní Německo a západní spojenci posilují svou obranu. Německo se v reakci na invazi rozhodlo dávat na obranu více než dvě procenta hrubého domácího produktu, jak se státy NATO dohodly, a chystá zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč).
Marinová novinářům řekla, že Finsko se Švédskem jsou pevně odhodlané se bránit. "Švédsko s Finskem nyní čeká důležité bezpečnostní rozhodnutí," řekla finská premiérka. Uvedla, že rozhodnutí Helsinek bude výhradně takové, které posílí nejen Finsko, ale i Evropskou unii. Anderssonová poznamenala, že bezpečnost její země a Finska je provázaná.
Scholz rovněž hovořil o tom, že Německo bude finančně, humanitárně i dodávkami vojenského a zbrojního materiálu podporovat Ukrajinu v jejím právu bránit se. Uvedl, že dlouholetou zásadou Německa bylo nedodávat zbraně do oblastí konfliktů. "Po ruské invazi na Ukrajinu bylo správné a důležité, že jsme tuto politiku změnili. Nyní poskytujeme Ukrajině rozsáhlou podporu a budeme tak činit i nadále," řekl.
Německo, které se dlouhodobě snažilo mít s Ruskem přátelské vztahy, čelilo ještě před invazí kritice, že nechce Kyjevu poskytovat zbraně. Berlín se rovněž zdráhal přenechat ukrajinské armádě těžké zbraně, i tento postoj ale Scholzova vláda přehodnotila.
Scholz také uvedl, že podpora Ukrajiny, protiruské sankce a odklon od ruských fosilních energetických surovin budou mít hospodářské následky. "Dlouhodobým cílem ale je modernizovat hospodářství natolik, že se staneme zcela nezávislými na fosilních zdrojích," řekl. Dodal, že Německo se nadále soustředí na to, aby se do roku 2045 stalo neutrálním státem pokud jde o uhlíkové emise.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.
Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.
Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Související
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
Olaf Scholz , Rusko , Švédsko , Finsko
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák