Většina Ukrajinců, kteří před válkou utekli do okolních zemí, tam hodlá zůstat

Asi dvě třetiny Ukrajinců, kteří před válkou ve své vlasti utekli do okolních zemí, hodlají v nejbližší době zůstat tam, kde nyní jsou. Nicméně většina z nich doufá, že se jednou na Ukrajinu budou moci vrátit, ale nevědí kdy to bude možné. Vyplynulo to z průzkumu mezi 4900 ukrajinskými uprchlíky v Polsku, Moldavsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Česku, o kterém informoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Průzkum se konal mezi polovinou května a června.

Vrátit se na Ukrajinu podle něj plánovalo 16 procent dotázaných. Patnáct procent z nich uvedlo, že půjde jen o krátkou cestu s cílem navštívit rodinu, obstarat si potřebné věci nebo pomoci blízkým dostat se do zahraničí. Jedenašedesát procent nevědělo, na jak dlouho na Ukrajinu pojedou.

UNHCR podotýká, že plány uprchlíků ohledně toho, jestli zůstanou v hostitelské zemi, nebo se vrátí na Ukrajinu, se lišily podle toho, z jaké ukrajinské oblasti pocházejí i v jaké zemi se zrovna nacházejí. V případě Ukrajinců, kteří nalezli útočiště v Česku, třetina uvedla, že se chce v blízké době vrátit do vlasti, 27 procent plánovalo zůstat v ČR, 37 procent si nebylo ohledně svých plánů jistých a tři procenta chtěla odejít do jiné hostitelské země. V případě Polska, které přijalo nejvíce uprchlíků z Ukrajiny, dalo 79 procent dotázaných najevo, že chtějí v této zemi v blízké budoucnosti zůstat, vrátit se chtělo osm procent respondentů. Z Moldavska do jiného hostitelského státu plánovala odejít skoro čtvrtina uprchlíků, v případě Maďarska šlo o 19 procent a Rumunska o 16 procent.

Jako důvod, proč uprchlíci v dané hostitelské zemi zůstávají, největší část z nich uváděla bezpečnost (52 procent), rodinné vazby (15 procent) a zaměstnanost (11 procent). Pokud chtějí odejít do nějaké jiné země, tak nejčastěji zmiňují Německo (27 procent), které následuje Kanada (deset procent), Česko a Británie (obě země šest procent).

Za své nejnaléhavější potřeby uprchlíci označovali peníze, práci a bydlení. Co se týče typu ubytování, žijí asi dvě třetiny Ukrajinců u různých hostitelů a v pronájmech. V Česku u hostitelů bydlí 34 procent těchto lidí, v pronájmu 37 procent, v různých hromadných ubytovnách 21 procent a v přijímacích centrech jen tři procenta. V Moldavsku v přijímacích a tranzitních centrech přebývá 34 procent ukrajinských běženců, v Rumunsku 27 procent.

Průzkumu se účastnilo nejvíce lidí v Polsku, kde šlo o 2320 respondentů, a nejméně v Česku, kde odpovídalo 311 lidí. Z 90 procent to byly ženy, které se v zahraničí ocitly s dětmi nebo starými příbuznými. Z velké části z nich se staly samoživitelky, protože jejich rodiny byly kvůli válečnému konfliktu rozděleny.

V hranicích Ukrajiny zůstává více než 7,1 milionu lidí, kteří kvůli válce museli opustit domov, a odhadem 15,7 milionu lidí tam potřebuje humanitární pomoc a ochranu, uvádí UNHCR. Ke konci června bylo v různých zemích Evropy nejméně 5,5 milionu uprchlíků z Ukrajiny a dalších 3,6 milionu jich požádalo o dočasnou ochranu.

Související

Více souvisejících

uprchlíci

Aktuálně se děje

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy