Evropa kvůli Trumpovi mění postoj k Ukrajině. Konec slibů o podpoře je jen začátek

Jde o dramatický odklon od éry Joea Bidena, kdy Spojené státy a jejich spojenci deklarovali podporu Ukrajině „tak dlouho, jak to bude potřeba“. Přestože Evropa nadále zdůrazňuje svůj závazek vůči Kyjevu i po třech letech ruské invaze, diskuse na konferenci by mohly naznačit, jaký směr konflikt v budoucnu nabere.

„Jde o to, jak se Evropané postaví k tomu, aby byli u stolu, a ne na jídelním lístku,“ uvedl Camille Grand, bývalý náměstek generálního tajemníka NATO.

Evropští lídři se nyní snaží demonstrovat svou vojenskou sílu, aby zajistili svou úlohu v případných mírových jednáních. Francouzský prezident Emmanuel Macron v lednu prohlásil, že pokud se Evropa rozhodne být slabá, nemůže očekávat respekt ze strany Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Britský premiér Keir Starmer zase naznačil, že je otevřen možnosti vyslat britské mírové jednotky na Ukrajinu v případě příměří. Podobné úvahy zaznívají i od dalších evropských spojenců.

Trump ve své kampani opakovaně prohlašoval, že konflikt ukončí během jediného dne, a jeho administrativa si klade za cíl vyřešit situaci do 100 dnů po jeho nástupu do úřadu. To klade na mnichovské jednání značný tlak. Očekává se, že viceprezident JD Vance se zde setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Vance byl dlouhodobě skeptický k pokračující americké podpoře Ukrajiny a na loňské konferenci se nepřipojil k delegaci amerických senátorů, kteří jednali se Zelenským. Naopak tvrdil, že Spojené státy nemohou podporovat Ukrajinu, Blízký východ a zároveň být připraveny na konflikty v Indo-Pacifiku.

Evropští představitelé se nyní připravují na možnost, že by USA mohly snížit svou podporu Ukrajině. Velká Británie například převzala koordinaci tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny, kterou dříve vedl americký ministr obrany Lloyd Austin. NATO také zahájilo novou bezpečnostní a výcvikovou misi, která má zajistit dlouhodobou podporu ukrajinským ozbrojeným silám.

Přesto evropští spojenci zdůrazňují, že rozhodnutí o vyjednávání zůstává na Kyjevu. „Ukrajina musí sama rozhodnout, kdy bude připravena jednat,“ uvedl kanadský ministr obrany Bill Blair. „Hledáme cestu k příměří a dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny.“

Spojené státy a Ukrajina jednají o dlouhodobých bezpečnostních zárukách, které by zahrnovaly dodávky zbraní a zpravodajské technologie, jako jsou satelity, jež Evropa nemůže poskytnout. Trump navíc zvažuje výměnu části ukrajinských nerostných surovin za americkou vojenskou pomoc.

Na bojišti zůstává situace patová. Ukrajina udržuje pozice v ruské Kurské oblasti již téměř šest měsíců, zatímco Rusko pomalu postupuje a plánuje příchod severokorejských jednotek jako posily pro své frontové linie.

Trumpova administrativa však bude muset přesvědčit skeptiky, že případná dohoda o příměří nepomůže Rusku jen získat čas na další invazi. „Putin chce pomoc, aby se zvedl z podlahy. Právě proto bychom mu ji neměli poskytnout,“ uvedl bývalý bezpečnostní poradce H.R. McMaster.

Zelenskyj mezitím volá po rozmístění až 200 000 mírových jednotek v demilitarizované zóně. Ukrajinské vedení také stále doufá v nové závazky v oblasti vojenské pomoci, včetně modernizace protivzdušné obrany. „Bez dodávek zbraní z USA budeme mít obrovské problémy na bojišti,“ varoval ukrajinský poslanec Jehor Černěv.

Přesto se v Kyjevě neočekává, že by mnichovská konference přinesla průlom. Ukrajinští představitelé zdůrazňují, že hlavním cílem bude prezentace jejich postojů na nejvyšší úrovni.

Moskva se prozatím staví vyčkávavě. Ruský náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin uvedl, že jeho země očekává konkrétní návrhy od Trumpovy administrativy. „Slova musí být podložena konkrétními kroky, které berou v úvahu legitimní zájmy Ruska,“ prohlásil Galuzin.

Nadcházející setkání s Vancem bude pro Ukrajince především testem, kdo bude klíčovým hráčem v Trumpově týmu. „Pokud Ukrajina přestane bojovat, válka neskončí. Pokud přestane bojovat Rusko, válka skončí,“ shrnul Černěv postoj Kyjeva.