Putinovo "geopolitické sumo" vrací svět do 19. století, píše tisk

Rusko se snaží o rehabilitaci svého velmocenského vlivu ve světě, ale používá při tom nástroje vhodné pro 19. století, napsal v redakčním komentáři list Nězavisimaja gazeta. V dnešním světě se velmocenská politika prosazuje utvrzením hospodářského vlivu a šířením vlastních civilizačních hodnot, norem a standardů. Ty ale Rusko nemá, píše list.Zemím bývalého SSSR může Rusko nabídnout jen mýtus o návratu do minulosti. Svým chováním vytváří nebezpečný precedens pro stávající světový pořádek. V polovině 90. let by Moskva sotva povolila místní referendum v Čečensku, jehož obyvatelé mohli hledat v zahraničí ochranu. Rusko by takové referendum jen sotva podpořilo v Kosovu, kde se Albánci snažili ochránit před Bělehradem, uvádí Nězavisimaja gazeta.Podobné situace mohou v budoucnu vzniknout v kterémkoli místě na světě. Země, jejichž jednání Rusko kritizovalo, se nyní mohou řídit krymským scénářem. A to bez ohledu na stanovisko OSN, jehož autoritu samotné Rusko likviduje, napsal list.Vladimir Putin na Krymu provozuje "geopolitické sumo" a snaží se napravit největší geopolitickou katastrofu 20. století, jak kdysi nazval rozpad Sovětského svazu, píše v analýze pro ukrajinskou agenturu Unian komentátor Jevhen Mahda. Krym si podle něj Putin nevybral náhodou: místní obyvatelstvo možnost připojení k Rusku přijímá s nadšením, vazby krymských správních orgánů na Kyjev nebyly nikdy zvlášť pevné. Ukrajina je dnes navíc očividně "nemocným mužem Evropy" a Rusko ochotně převzalo funkci chirurga."Proces integrace s Ruskem se protáhne, Krym bude muset nejprve projít obdobím neuznané republiky," napsal dnes server Lenta s odvoláním na mínění ruských politologů. Komentátoři už prý našli nový termín, kterým lze toto stádium označit - "podněstrizace". Za takzvanou Podněsterskou republiku se počátkem 90. let minulého století vyhlásil úzký pás země ležící při břehu Dněstru na východě Moldavska. Oblast osídlená Rusy po násilném odtržení přežívá jen díky hospodářské a vojenské podpoře Moskvy.Podle ruského poslance Gennadije Moskala, bývalého šéfa krymské policie, Rusko nehodlá Krym anektovat. "Předpokládá se, že Krym jednostranně vyhlásí nezávislost, kterou uzná Rusko, jeho satelity a možná pár afrických zemí. Vše se bude vyvíjet podle podněsterského nebo kosovského scénáře," uvedl Moskal.Reakce Západu může být podle ruského deníku Vedomosti tvrdá. Bývalý ruský ministr financí, vlivný ekonom Alexej Kudrin soudí, že odliv kapitálu z Ruska může dosáhnout čtvrtletních hodnot 50 miliard dolarů. Ta nejhrozivější, "íránská" varianta může vést k zablokování ruských finančních rezerv na zahraničních účtech a k odepření úvěrů pro ruské banky.Podle ruského ekonoma Sergije Gurijeva mohou být nejcitelnější obchodní sankce. Roční vývoz Ruska, jehož hlavní součástí je ropa a plyn, dosahuje 600 miliard, dovoz 500 miliard dolarů. Podle ruského vědce Nikolaje Marinova, který působí na německé Mannheimské univerzitě, nebudou navíc škody jen finanční - sankce hrozí politickou destabilizací Ruska a rozpadem místních elit."Signál pro investory i domácí elitu je jasný - jednání Ruska je nepředvídatelné," řekl Marinov.