Moskva a Kyjev na ostří nože: Co se stalo ve Slavjansku? Rusko má jasno

Vyjednávač Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Mark Etherington se dnes mezitím poprvé sešel s vůdcem proruských separatistů a samozvaným starostou Slavjanska Vjačeslavem Ponomarjovem.

Podle agentury Reuters se Etherington během dvouhodinového rozhovoru Ponomarjova zeptal, zda se se svou skupinou podřídí ženevské dohodě z minulého týdne, na jejímž základě se Rusko a Ukrajina dohodly, že ozbrojení aktivisté obou stran by měli odevzdat zbraně a vyklidit obsazené veřejné budovy.

Etherington ale novinářům neprozradil, jak separatistický vůdce na položenou otázku zareagoval, a nesdělil ani jiné podrobnosti. 

Události ve Slavjansku podle Lavrova ukazují, že prozápadní ukrajinská vláda nemá zájem dostat radikály pod kontrolu. Rusko i separatisté obviňují z nedělních násilností ukrajinský krajně pravicový Pravý sektor, který byl jednou z hybných sil demonstrací proti svrženému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi.

Naproti tomu ukrajinské úřady podle BBC nevylučují, že incident může mít kriminální pozadí, neboť na neklidném separatistickém východě prý v posledních týdnech výrazně vzrostla zločinnost. Kyjev také vyslovil "znepokojení" nad tím, že Moskva již k závěrům dospěla, když odpovědnost připsala ukrajinským radikálům. Ukrajinské úřady případ stále vyšetřují.

Psali jsme: Kdo střílel ve Slavjansku? Rusko a Ukrajina se do sebe ostře pustily  

V pátek Bílý dům zopakoval požadavek, aby Moskva využila svůj vliv na separatisty a přiměla je k opuštění obsazených budov, a znovu pohrozil tvrdšími sankcemi vůči Rusku. Jejich cílem by mohly být významné sektory ruské ekonomiky. "Věříme, že Rusko má značný vliv na činnost těch, kteří jsou zapojeni do destabilizačních aktivit na východě Ukrajiny," uvedla poradkyně amerického prezidenta pro národní bezpečnost Susan Riceová.

Moskva v sobotu americké výhrůžky sankcemi odsoudila. "K Rusku se nelze chovat jako k provinilé školačce, které ukazují papír, kde je třeba zaškrtnout, jak splnila domácí úkoly. To není možné," prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Informovala o tom Česká televize.

Ruská média mezi jinými lži aktivně šíří i mýtus o tom, že většina obyvatel jihovýchodní Ukrajiny se nemůže dočkat Putina –osvoboditele v tanku a sní o sjednocení s bratrským Ruskem. Realita však vypadá jinak. Většina sociologických průzkumů říká, že myšlenku společného státu s Ruskou federací na jihovýchodě Ukrajiny podporuje nevelká menšina obyvatel.

O faktu, že o žádné široké podpoře separatistů na jihovýchodě Ukrajiny nemůže být řeč, svědčí počet účastníků prokremelských shromáždění, který jen zřídka převyšuje tisíc lidí. Což je zanedbatelné množství nejen v milionovém Doněcku a Charkově, ale i v půlmilionovém Luhansku. Čili „masových proruských demonstrací" se v Doněcku průměrně účastní 0,1% obyvatel. V tomto městě bychom o masovém hnutí mohli hovořit, pokud by do ulic města vyšlo sto tisíc lidí, nebo alespoň 50 tisíc. Ale 1 – 1,5 tisíce účastníků meetingu dokazuje jen rozsáhlou provokaci a ne široké lidové hnutí, informuje vojsko.net.

To vše nasvědčuje tomu, že lidské zdroje sloužící Putinovi jsou na Ukrajině velmi omezené a vystačují pouze na to, aby vyprovokovaly nepořádek jen ve třech oblastech současně. Putinův plán „ruského jara" na celé Jihovýchodní Ukrajině očividně ztroskotal, proto separatisté omezili svou činnost jen na tři základní oblasti, které se mají stát jakýmsi ruským nástupním prostorem pro další nátlak.