Exodus před válkou? Rusko žádá vytvoření koridorů pro civilisty na Ukrajině

Moskva - Rusko se dnes chystá předložit Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce k Ukrajině, ve kterém bude požadovat vytvoření humanitárních koridorů, aby civilisté mohli opustit oblasti bojů na východě země. Oznámil to dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Kyjev naopak na půdě OSN obviňuje Rusko, že stupňuje konflikt na východě Ukrajiny a brání uklidnění situace.

Podle Lavrova bude návrh rezoluce požadovat okamžité zastavení bojů a zahájení rozhovorů o trvalém příměří. Návrh má také žádat o "neprodlené vytvoření humanitárních koridorů, kterými by civilisté mohli odejít z oblasti bojů, pokud si to budou přát".

"Chceme, aby Rada bezpečnosti požadovala, že se nebudou klást žádné překážky odchodu obyvatelstva ze zóny bojů a dodávek humanitární pomoci do těchto oblastí," řekl Lavrov.

"Jsme velmi silně znepokojeni tím, co se děje na Ukrajině. Každý den umírají lidé, stupňuje se utrpení civilistů. Proti nim pokračuje nasazení armády, bojového letectva, těžkých zbraní. Střílí se po obytných čtvrtích. Vše lze sledovat prakticky v přímém přenosu. Bohužel, většina západních médií tyto informace zamlčuje," prohlásil Lavrov, jehož citovala agentura ITAR-TASS. "Naši západní kolegové nás ujišťovali, že hned po prezidentských volbách na Ukrajině se situace uklidní. Vše je ale přesně naopak," dodal.

Ukrajina v případě další eskalace ozbrojeného konfliktu na východě země stáhne z mezinárodních mírových misí své vojáky a nasadí je doma proti separatistům. Oznámili to zástupci generálního štábu ukrajinské armády. Zatím podle nich ale taková situace nenastala, napsal Rozhlas.cz. Kyjev vyslal do misí OSN asi 750 vojáků, dalších několik set se účastní operací NATO.

Ukrajinská armáda pozastavila rotaci vojáků na východě země. Ti se podle různých zdrojů potýkají nejen s únavou, ale také s nedostatkem jídla a zastaralou výzbrojí i výstrojí.

„Jisté je, že ukrajinská armáda drží jisté pozice v Doněcké oblasti; jestli je to velká část jihu nebo východu nebo severu, to se nedá přesně takto stanovit, protože veškeré boje se víceméně soustředí do oblasti Slavjansku a Kramatorsku a pokračují tam prakticky nepřetržitě," říká zpravodaj ČRo Martin Dorazín.

„Možná, že něco pravdy bude na tom, že v Luhanské oblasti jsou ty pozice silnější, možná podpořené navíc ještě pohraničními vojsky podél ruské hranice, protože Luhanská oblast sousedí právě s Ruskem. Takže tam je ta vojenská přítomnost daleko vyšší, i kontrola určitého teritoria bude tedy širší," poznamenal zpravodaj.

Související

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Více souvisejících

Rusko Ukrajinská krize Sergej Lavrov

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Antony Blinken

Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že svět je nyní bezpečnější po zabití vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, izraelskými silami. Nasralláha označil za "brutálního teroristu" a zdůraznil, že nejlepší cestou k dosažení stability na Blízkém východě je diplomacie. 

před 3 hodinami

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

před 8 hodinami

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku

Od 1. října se upravuje jen jedna podmínka pro odchod do předčasného starobního důchodu, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nově bude pro předčasný důchod nutné získat alespoň 40 let pojistných dob. Tyto doby zahrnují nejen výdělečnou činnost, ale i náhradní doby pojištění. V průměru přitom mají důchodci, kteří odcházejí do předčasného starobního důchodu, 45 let důchodového pojištění.

včera

Povodně, ilustrační fotografie.

Ničivé povodně v našich zemích napříč historií

Naše země v historii zasáhlo mnoho přírodních katastrof včetně ničivých povodní. O těchto tragédiích nám zanechali podrobná svědectví doboví kronikáři. Kdy se Česko ocitlo pod vodou, jaké povodně byly nejničivější a jak se s nimi naši předci vypořádali?

včera

Rakouské volby poprvé vyhraje FPÖ, ukazuje exit poll. Kickl má šanci být kancléřem

Parlamentní volby v Rakousku poprvé vyhraje Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se ziskem přes 29 procent. Druzí skončí lidovci kancléře Karla Nehammera, třetí se umístí sociální demokraté. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany. Vyplývá to z průzkumu veřejnoprávní televize ORF, který byl zveřejněn po uzavření volebních místností. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy