Naše země v historii zasáhlo mnoho přírodních katastrof včetně ničivých povodní. O těchto tragédiích nám zanechali podrobná svědectví doboví kronikáři. Kdy se Česko ocitlo pod vodou, jaké povodně byly nejničivější a jak se s nimi naši předci vypořádali?
V dobách středověku naše země zaplavila voda mnohokrát. Nejstarší písemné zprávy o povodních nám zanechal kronikář Kosmas, který zaznamenal k roku 1118 jednu z nejhorších přírodních katastrof v Praze:
„V září nastala taková povodeň, jaké tuším nebylo od potopy světa na zemi. Neboť naše řeka Vltava náhle prudce vyrazila ze svého řečiště a, ach, kolik vsí, kolik v tomto podhradí domů, chalup a kostelů svým přívalem pobrala! Jindy, ač i to se málokdy stává, povrch vody sotva dosahoval podlahy mostu, za této povodně však vystoupila voda přes devět loket nad most.“
Další povodeň v Praze je zmiňována v roce 1272. Ta nastala po zimě, když začal rychle tát sníh. Kusy ledu tehdy zničily část Juditina mostu. V létě roku 1316 se vylily z břehů Labe a Vltava, voda zaplavila více než 450 vsí ve středních a východních Čechách. Záplavy zničily nejenom lidská obydlí, ale také úrodu, a tak záhy po nich naše země postihl hladomor, který si vyžádal několik desítek tisíc obětí. V Praze se pak realizovala první protipovodňová opatření, a to úprava břehů Vltavy. O několik let později, v roce 1342, ovšem i navzdory opatřením povodeň udeřila znovu a zničila Juditin most natolik, že ho Karel IV. nechal strhnout a dal postavit nový. Ten ale povodeň zasáhla v létě roku 1432 a připravila ho o pět jeho pilířů. Karlův most se pak opravoval dlouhých 71 let.
Mnohé zmínky o povodních v našich zemích pak pocházejí z období baroka, tedy ze 17. a 18. století. V březnu roku 1655 zatopila voda hned dvakrát Staroměstské náměstí v Praze. Další zprávy o ničivém vodním živlu pocházejí z roku 1768 z jihočeského Písku. Tehdy v únoru po rychlém tání sněhu vzala velká voda část místního kamenného mostu ze 13. století. V roce 1774 se rozvodnilo Labe. O deset let později, na přelomu února a března roku 1784, české země postihla jedna z největších povodní. Na konci února se tehdy výrazně oteplilo, roztál sníh a začalo vydatně pršet. V povodí Labe a Vltavy se rychle rozvodnily řeky, které se nakonec vylily z břehů. Posledního únorového dne se v Praze hladina řeky zvedla o čtyři metry, zatopila více než stovku ulic a takřka osm set domů. Výrazně poškozen byl znovu Karlův most, z něhož se do rozbouřené vody zřítila i socha svatého Václava a andělů, dílo italského umělce Ottavia Mosta. Fragment jednoho andílka se pod mostem náhodou objevil až po dlouhých 220 letech, v roce 2004. Protože v roce 1784 pršelo v celé střední a západní Evropě, zasáhly povodně většinu zemí v těchto oblastech.
Veliká povodeň, opět jedna z nejhorších v dějinách, byla zaznamenána v Čechách a na Moravě roku 1845. Ničivější velká voda řádila až v roce 2002. V Praze stoupla hladina Vltavy o více než pět metrů a zanechala po sobě zkázu. Za pár let, v květnu roku 1872, se rozvodnily Vltava a Berounka po intenzivních srážkách. V noci z 25. na 26. května 1872 spláchla voda celé vesnice na Berounsku, na náměstí v Berouně sahala do výše dvou metrů. Povodeň tehdy zničila několik tisíc domů, připravila o život 337 osob a stovky domácích zvířat.
Na začátku září roku 1888 se vylilo několik řek v jižních Čechách, což mělo za následek jednu z nejničivějších povodní v Českých Budějovicích. O dva roky později, v září 1890, se zvedla hladina Vltavy v Praze a poškodila Karlův most. Situace se pak opakovala v únoru roku 1893.
Také ve 20. století se řádění přírodních živlů našim zemím nevyhýbalo. Za druhé světové války, v březnu roku 1940, se povodně objevily v povodí Labe a Vltavy. V létě 1954 se rozlila Vltava, díky nově vybudované nádrži Slapy nenadělala velká voda tolik škody. Ničivé povodně oproti tomu postihly v létě roku 1966 Slezsko, voda zde tehdy napáchala škody vyčíslené na více než sto milionů korun. V červnu roku 1970 záplavy na jihu Moravy zabily 35 lidí. Mnozí z nás si jistě ještě dobře pamatují povodně z července 1997, které si vyžádaly 50 obětí a ukázaly, že na takovou přírodní pohromu nejsou kraje ani obce dostatečně připraveny. V živé paměti je rovněž povodeň z roku 2002 s 17 oběťmi.
10. června 2026 20:20
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
Související
Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
před 55 minutami
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
před 1 hodinou
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
před 2 hodinami
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
před 3 hodinami
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
před 3 hodinami
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
před 4 hodinami
Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail
před 5 hodinami
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
před 7 hodinami
Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán
před 8 hodinami
Počasí bude i o víkendu deštivé. Dorazí i vítr
před 9 hodinami
Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat
včera
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
včera
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
včera
Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři
včera
Tchajwanská armáda cvičně odpálila rakety směrem k Číně z amerických zařízení
včera
Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody
včera
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera
Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití
včera
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.
Zdroj: Libor Novák