KOMENTÁŘ | Co Nassraláhova smrt udělá s Blízkým východem? Hrozí „svatá válka“ na obranu Libanonu

Smrt šéfa Hizballáhu Hassana Nassraláha vyvolala další růst napětí v regionu Blízkého východu. Izrael sebral Teheránu kus důležitého vlivu a lze očekávat, že se Íránci budou chtít pomstít. Zároveň stále není jasné, jak zareagují jiné arabské země – ne kvůli válce Izraele s Hizballáhem, ale kvůli napadení suverénního Libanonu.

Lídr Hizballáhu byl zabit při pátečním izraelském náletu v Libanonu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jeho likvidaci označil za zabití „pana teroristy“. Zároveň dodal, že „v Íránu nebo na Blízkém východě není místo mimo dosah paže Izraele“.

Tuto frázi pronesl ve chvíli, kdy íránský ajatolláh Chameneí vyzval všechny muslimy k válce proti židovskému státu. Podobná prohlášení vydává dlouhodobě a je nepravděpodobné, že by se skutečně „všichni muslimové“ spojili proti Izraeli.

Ukázalo to například především muslimské Jordánsko, které při dubnovém íránském raketovém útoku proti izraelskému území pomáhalo rakety a drony sestřelovat, a to ve spolupráci s letectvy USA a Velké Británie. Pozadu tehdy nezůstala ani Saúdská Arábie.

Izraelský úder proti samotnému lídrovi teroristického hnutí je pro Teherán značná rána. „Íránský preferovaný způsob vedení války je operovat prostřednictvím zástupců a Hizballáh byl vždy diamantem v jejich koruně,“ vysvětlil bezpečnostní expert Michael Eisenstadt pro americkou stanici CNN.

Hizballáh je pro Írán skutečně významný. „Hrál významnou roli jak v jejich boji proti Izraeli, tak v jejich úsilí o vytvoření toho, čemu říkají ‚osa odporu‘ v regionu,“ popsal Eisenstadt.

Není jasné, jak Teherán ve skutečnosti zareaguje. „Je to neúspěch, ze kterého se bude vzpamatovávat mnoho let, ne-li desetiletí,“ dodal bezpečnostní expert.

Írán tak je ve zranitelném postavení, zatímco Hizballáh v existenční krizi. Pro Teherán je likvidace Nassraláha významná rána, protože to byl on, kdo silně podporoval aktivity hnutí proti Izraeli a neváhal se uchýlit k otevřené válce. To teď ale bude Íránu v regionu chybět.

Hizballáh podstupuje pomalou likvidaci v Libanonu, Hamás v Pásmu Gazy. Je to nelehká situace pro všechny zástupné síly Teheránu.

K situaci se mohou různě postavit i jiné islámské země. Konkrétně s Izraelem sousedící Sýrie má k Íránu dlouhodobě blízko, nechává na svém území působit jeho revoluční gardy (IRGC). Totéž v posledních letech platí o Iráku, kde fungují proíránské milice přímo ve státní armádě.

Dalším důležitým spojencem Íránu jsou jemenští Hutíjové, kteří z kraje Arabského poloostrova vypalují rakety na Izrael a slibují mu zničení. Ač jsou tedy Hamás s Hizballáhem výrazně poškozeni, ani zdaleka to není konec pro íránské zastoupení v regionu.

Vývoj situace teď bude závislý na tom, jak se k věci postaví ostatní arabské země. Saúdská Arábie vnímá Írán jako jednoho z úhlavních nepřátel, Jordánsko chrání své vlastní území a Egypt se už po dlouhá desetiletí snaží pracovat na normalizaci vztahů s Izraelem. Chameneí sice vyzval všechny muslimy k boji, nelze však očekávat, že ho poslechnou.

Smrt Nassraláha ale do regionu Blízkého východu přece jen přináší pocit nestability a další eskalace napětí. Izraelci totiž útočí přímo na území suverénního Libanonu a vedle bojovníků teroristické skupiny umírají také běžní libanonští občané, přičemž desetitisíce z nich už prchly z domovů, někteří do Sýrie.

Pokud se vyvarujeme impulzům íránského režimu, s útoky přímo v Libanonu je spokojen málokdo. Vedení de facto války proti tomuto suverénnímu státu je napříč arabským světem vnímáno podobně jako na Západě, když Rusové zaútočili na Ukrajinu. Ze strany Izraele – ač bojuje proti teroristické organizaci – jde o porušení mezinárodního práva, konkrétněji ignoraci zákazu vedení útočné války.

Na to už mohou arabské země reagovat rozličně. Když začátkem 90. let Saddám Husajn napadl a okupoval Kuvajt, koalice vedená Spojenými státy ho odtud vyhnala a o dekádu později také shodila jeho režim. Nemusí být nutně vyloučen vznik aliance, která buď Izraelce z Libanonu vyžene, nebo na židovský stát uvalí těžké sankce a omezení.

V obecné rovině totiž arabské země nemusí vůbec reagovat na smrt velitele Hizballáhu, nýbrž na napadení suverénního (a nutno podotknout poměrně bezbranného) Libanonu. Jeho obrana by se v mnoha ohledech mohla stát jakousi „svatou válkou muslimů proti židům“, což je nebezpečný koncept, který může na Blízký východ přinést zkázu.

Pro každého, kdo se hodlá postavit Izraeli, je nutné zvážit několik věcí. V prvé řadě je vždy o to, jestli ho podpoří Spojené státy a západní spojenci. Druhý faktor je daleko nebezpečnější – izraelské jaderné zbraně. Izrael totiž disponuje výraznými jadernými kapacitami, které jsou dostatečné na zničení desítek velkých měst.

Proto si vždy každý dobře rozmyslí, než do konfrontace s Izraelem půjde. V případě Hizballáhu a Hamásu je to trochu jednodušší, protože se izraelským silám nevyplatí shodit jadernou pumu na Pásmo Gazy nebo Libanon.

Pokud by v Gaze Izraelci takto bombardovali Hamás, nutně způsobí smrt až stovek tisíců civilistů a vzhledem k velikosti Pásma by také museli bombardovat své vlastní území. Případ Libanonu je velice podobný, nicméně zde je hlavní faktor, že Izrael s Libanonem nejsou ve válce a situace mezi nimi nezpůsobuje hrozbu zničení Izraele.

V případě útoku Sýrie, Íránu či dokonce Turecka bude nutné počítat i s nasazením izraelského jaderného arsenálu. Syrská armáda je dostatečně silná na to, aby v Izraeli napáchala nesmírné škody, ta íránská je připravena izraelské území vysloveně devastovat a obyvatelstvo vyvražďovat.

Tak či onak, smrt Hassana Nassraláha způsobila, že vlády zemí na Blízkém východě mohou zvažovat různé kroky. Izrael, navzdory boji proti teroristické skupině, útočí na území cizího státu a porušuje tím mezinárodní právo. Reakce je tak na místě, záleží však na tom, jak bude velká, kdo reagovat skutečně bude, a jak moc se Izrael bude cítit ohrožený.

Související

Kamala Harrisová Komentář

Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA

Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.

Více souvisejících

komentář Hasan Nasralláh (vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballáh)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

před 8 hodinami

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy