Dánsko zvýší výdaje na obranu a chce snížit závislost na ruském plynu

Dánsko výrazně navýší svůj obranný rozpočet a v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu bude usilovat o nezávislost na ruském plynu. Podle agentury Reuters to dnes oznámila dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Severská země bude postupně zvyšovat své obranné výdaje tak, aby do roku 2033 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), což odpovídá nárůstu ročních výdajů na obranu o zhruba 18 miliard dánských korun (62 miliard Kč). Rozhodnutí bylo učiněno po dohodě mezi hlavními parlamentními stranami. Ty se také shodly, že během příštích dvou let vyčlení sedm miliard dánských korun (24 miliard Kč) na posílení dánské obrany, diplomacie a humanitárního úsilí.

"Historické časy vyžadují historická rozhodnutí," uvedla Frederiksenová. Doplnila, že jde o "největší investici do dánské obrany v poslední době".

Dánsko, které je členem NATO, v roce 2019 souhlasilo s tím, že své obranné výdaje do roku 2023 navýší z 1,35 procenta svého HDP na 1,5 procenta. Spojené státy ale na Dánsko tlačily, aby jeho obranné výdaje dosáhly dvou procent HDP v souladu s cílem NATO. Německo minulý týden oznámilo, že navýší obranné výdaje na více než dvě procenta HDP a rychle sníží svou závislost na ruském plynu.

"Putinův nesmyslný a brutální útok na Ukrajinu předznamenal novou éru v Evropě, novou realitu," řekla dánská premiérka. "Ukrajinský boj není jen bojem Ukrajiny, je to zkouška pevnosti všeho, v co věříme, našich hodnot, demokracie, lidských práv, míru a svobody," dodala.

Hlavní parlamentní strany se podle Frederiksenové také shodly, že Dánsko by se mělo stát nezávislým na ruském plynu "co nejdříve". Konkrétní harmonogram však stanoven nebyl.

Strany se dohodly i na tom, že by se 1. června mělo konat referendum o dánské účasti na Společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP) Evropské unie. Stát by se tak mělo téměř 30 let poté, co se Dánové rozhodli neúčastnit. Účast v SBOP by Dánsku umožnila zapojit se do společných vojenských operacích EU a v rámci unie spolupracovat na rozvoji a získávání vojenských schopností.

Související

Více souvisejících

dánsko Mette Frederiksenová

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 8 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy