Mutace koronaviru? Vakcíny poskytují dostatečnou ochranu, tvrdí britský lékař

NÁZOR - Zpráva, že vakcína od firmu AstraZeneca chrání méně proti jihoafrické variantě koronaviru vyvolala značné znepokojení, poukazuje lékař a zdravotnický konzultant Peter English v komentáři pro server The Guardian. Sám tvrdí, že dříve, než se začneme obávat, je třeba vyjasnit si celou věc podrobněji.

Důležitý detail

Preparát od společnosti AstraZeneca je méně účinný proti jihoafrické variantě, proti britské mutaci ovšem nabízí jen o mírně nižší ochranu ve srovnání s původní verzí koronaviru, upozorňuje lékař. Dodává, že vakcína navíc zřejmě brání vážnému průběhu nemoci i u jihoafrické verze viru.

"To je důležitý detail," pokračuje English. Konstatuje, že dosavadní počet obětí například v Británii je velmi vysoký, v nemocnicích se léčí tisíce pacientů s covidem-19 a další umírají doma, tudíž klíčovou prioritou by mělo být snížení počtu těch, kteří viru podlehnou a vyžadují nemocniční péči, čímž přetěžují zdravotnický systém.

Pokud očkování od AstraZeneca dokáže efektivně bránit vážnému průběhu jihoafrické varianty koronaviru, mohlo by pomoci v obou uvedených aspektech, míní autor komentáře. Deklaruje, že vakcína, která zamezuje vážnému onemocnění, je do doby, než se pandemie dostane pod kontrolu, více než dostatečná.

Vakcíny všech typů jsou obecně nejefektivnější právě v bránění vážným formám nemoci a jejich efektivita při zamezení lehkých a středních forem klesá, upozorňuje konzultant. Vysvětluje, že očkování funguje tak, že připraví lidský imunitní systém na setkání s virem, tudíž jej tělo dokáže okamžitě rozpoznat.

Očkovaní lidé mohou mít dostatek neutralizujících protilátek v krvi, které ničí virus dříve, než vyvolá onemocnění, nastiňuje English. Doplňuje, že v opačném případě se u jedince projevuje buněčná imunita, která dokáže tyto protilátky rychle vytvořit, je-li to nutné.

Vakcinace navíc vede imunitní systém k dalším reakcím, například vytváření T lymfocytů, které ničí buňky infikované virem, uvádí lékař. Podotýká, že tato imunitní reakce může chvíli trvat, tudíž virus dokáže vyvolat jisté symptomy, ale i tak se výsledek očkování projeví včas a zamezí závažnému průběhu.

"Pochopitelně, pokud máme virus zcela porazit, budeme potřebovat vakcínu, která brání nákaze a přenosu," pokračuje autor komentáře. Přiznává, že zatím není jasné, zda stávající vakcíny zamezují přenosu viru prostřednictvím očkovaných osob, a to i u původní varianty. Třetí testovací fáze sice nepřinesla jasné výsledky, ale existuje důvod k optimismu, jelikož zprávy společnosti AstraZeneca mluví o snížení výskytu nákaz o 67 %, dodává lékař.

Nástup očkovacích platforem   

Vědci, které vyburcovalo šíření nemocí jako SARS, MERS či ebola, pracují více než desetiletí na tzv. platformách, systémech, které umožní rychlé vytváření vakcín, přibližuje English. Vysvětluje, že v minulosti probíhal vývoj očkovacích látek stylem "jeden preparát, jedna nemoc", tudíž vědci vyvíjeli s příchodem nových virů vždy novou vakcínu.  

Tradiční příprava vakcíny zahrnovala kultivaci patogenu a následné vpravení malého množství neutralizovaného viru či bakterií do těla pacienta, jehož imunitní systém zareaguje na antigeny na povrchu a vytvoří si protilátky schopné odvrátit nemoc, shrnuje lékař. Dodává, že očkovací platformy umožňují vědcům určit geny patogenu a následně vložit geny té části, antigenu, proti kterým si lidské tělo potřebuje vytvořit protilátky.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Jakmile taková platforma existuje, je snadné rychle a snadno vkládat do ní různý genetický materiál, což umožňuje mnohem rychlejší vývoj očkovacích látek proti různým variantám nemoci, uvádí konzultant. Dodává, že díky tomu by vývoj vakcín proti novým typům viru SARS-CoV-2 měl být relativně snadný a pokud k nim zdravotnické regulační úřady budou přistupovat podobně jako ke každoročně pozměňovaným vakcínám proti chřipce, mělo by jít o poměrně hladký proces.  

"V budoucnu bychom dokonce mohli mít každoročně jedinou injekci, která nás ochrání před novými variantami SARS-CoV-2 a chřipky," věří English. Soudí, že budoucí vakcíny proti novým variantám koronaviru pomohou dále snížit počet případů nemoci, jelikož budou potlačovat její přenos, nakonec stlačí reprodukční číslo pod hodnotu jedna a v ten moment začne nemoc mizet.

I když stávající vakcíny nejsou dokonalé proti všem variantám koronaviru, je třeba rychle postupovat a naočkovat co nejvíce lidí, abychom omezili vážný průběh nemoci covid-19 a počet úmrtí na ni, konstatuje lékař. Dodává, že v momentě, kdy bude méně hospitalizací a obětí, bude možné zaměřit se na potlačení přenosu viru a lehkých a středních případů.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) AstraZeneca očkování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy