Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovaná OSN a Tureckem z 1. srpna letošního roku umožnila vyplout z černomořských přístavů již 27 lodím s obilím. „Dohoda položila základy pro trvalé mírové prostředí,“ řekl americkému serveru CNN turecký ministr obrany Halusi Akar.
„Od 1. srpna plulo skrze ukrajinské přístavy 53 plavidel pro zásilky obilí, z toho 27 již z Ukrajiny odplulo zase pryč,“ doplnil Akar při konferenci v istanbulském Společném koordinačním centru po boku generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese. Toto centrum zaměstnává úředníky z Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN. Dohlíží na černomořský export ukrajinského obilí a hnojiv.
Guterres si prohlédl plavilo SSI Invincible II, které pluje pod vlajkou Marshallových ostrovů. „650 tisíc metrických tun obilí a jídla je na cestě zásobit obchody po celém světě,“ uvedl generální tajemník. Loď plula do ukrajinského přístavu Čornomorsk.
Akar i Guterres upozornili na důležitost tohoto vývozu. „Tento vývoz pomůže překonat krizi, která ovlivňuje celý svět. Především sníží ceny potravin,“ sdělil turecký ministr.
Rusko a Ukrajina jsou hlavními světovými vývozci hnojiv. Jde například o močovinu, potaš a různé fosfáty. „V případě nedostatku hnojiv v roce 2022 by v roce 2023 hrozil nedostatek jídla. Vývoz více jídla a hnojiv z Ukrajiny a Ruska je pro budoucí konzumentské ceny a zklidnění komoditních trhů kritické,“ upozornil Guterres.
Dodal, že jsme na začátku dlouhého procesu. „Už jsme ale ukázali potenciál této kritické dohody pro celý svět,“ řekl.
20 milionů tun ukrajinského obilí a kukuřice před uzavřením dohody musely zůstávat v Oděse. Po měsících diplomatických jednání po celém světě se podařilo v srpnu konečně uzavřít dohodu, která zastavila rychlý růst cen obilovin.
Po setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským a tureckým prezidentem Erdoganem z minulého týdne ve Lvově Guterres oznámil, že jsou vidět náznaky stabilizace světových potravinových trhů. Později také vyzval rozvinuté státy k pomoci zaostalejším. „Pohyb tohoto obilí tolik neznamená pro země, které si ho nemůžou dovolit,“ varoval minulý pátek v Oděse.
„Je čas na masivní a štědrou podporu rozvojových zemí, ať si mohou nakoupit obilí z libovolného přístavu. Především pak lidé. Rozvojové země potřebují přístup k financování tohoto obchodu, nyní. Potřebují úlevu od dluhů, nyní. Potřebují zdroje k investování pro své lidi, nyní,“ dodal Guterres.
Výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley varoval, že v akutní nejistotě, zda budou mít jídlo, je v letošním roce 345 milionů lidí. V roce 2019 to bylo 135 milionů. „50 milionům lidí ze 45 zemí světa aktuálně hrozí hladomor. Je potřeba, aby například země z okolí Perského zálivu zasáhly a zabránily katastrofě,“ shrnul Beasley.
Minulé krize s vysokými cenami jídla mezi lety 2007 až 2008 a následně z let 2010 až 2012 podpořily nepokoje po celém světě. Včetně Arabského jara na Středním východě.
Experti na potravinovou bezpečnost varovali před velkým geopolitickým riskem, pokud nebudou podniknuty důležité kroky. „Letos vidíme politickou destabilizaci na Srí Lance, v Mali, Čadu a Burkině Faso. Nepokoje a protesty jsou v Keni, Peru, Pákistánu či Indonésii. Toto jsou jen známky toho, že se věci zhorší,“ upozornil Beasley.
Od začátku války Ukrajina vyvezla deset milionů tun potravin, z toho dva miliony v srpnu. Loni od března do července země vyvezla 19,5 milionu tun potravin, tedy více než dvakrát tolik.
Ukrajina i Rusko patří k největším exportérům obilí. Nemožnost převážet zemědělské komodity přes Černé moře v prvních měsících války vyvolala obavy o zásobování potravinami v chudších zemích, hlavně v Africe a na Blízkém východě.
Související
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
válka na Ukrajině , zemědělství
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák