Putinův režim před kolapsem? Profesor poukázal na důležitý problém

Chytrá volba

Volby byly důležité především kvůli tomu, že před nimi vystoupilo protestní hnutí a Kreml spolu s místními úřady reagoval na vyjádření autentických opozičních postojů velmi tvrdě, konstatuje odborník. Dodává, že v porovnání s předchozími volbami kremelský politický tým zasáhl, aby omezil počet opozičních kandidátů, především těch z mladé, postsovětské generace.

Kreml se zřejmě obával, že tato skupina politických aktivistů ve věku do pětatřiceti let dokáže některé volby vyhrát, na rozdíl od mizerných výsledků známějších opozičních postav v minulosti, míní Gvosdev. Za důsledek považuje to, že jedna ze stálých postav ruské nesystémové opozice, protikorupční aktivista Alexej Navalnyj vyzval ke změně strategie.

Namísto bojkotu voleb tak Navalnyj volá po takzvané "chytré volbě", kdy voliči hlasují pro ty kandidáty, kteří nejsou spojení se stranou Jednotné Rusko a kteří mají největší šanci zvítězit, vysvětluje profesor. Doplňuje, že tak má dle Navalného veřejnost projevit svou hlubokou nespokojenost.

"V moskevských městských volbách Jednotné Rusko ztratilo zhruba třetinu svých křesel, ačkoliv zůstává nejsilnější stranou," pokračuje politolog. Poukazuje, že do zastupitelstva se dostaly také dvě systémové opoziční  strany, komunisté a Spravedlivé Rusko, stejně jako etablovaná liberální opoziční strana Jakloko.

Navalného "chytrou volbu" ovšem kritizují jiní představitelé ruské opozice, kteří nechtějí existující politický systém jakkoliv legitimizovat, uvádí expert. Připouští, že dopad, který si Navalnyj sliboval, především pak v Moskvě - tedy že většina Rusů nepodpoří vládnoucí stranu -, byl zmírněn těmi, kteří se rozhodli zůstat doma, čemuž odpovídala nízká volební účast.

Systém je křehký

Z výsledků voleb vyvozuje Gvosdev několik poznatků. Předně, politický systém, který vytvořil a řídí Vladimir Putin, má stále schopnost přizpůsobovat se, soudí politolog. Připomíná, že navzdory slabému ekonomickému výkonu a přetrvávající korupci a neefektivitě vlády se velká část ruské společnosti obává - především lidé starší čtyřiceti let -, že případný politický otřes povede k hospodářskému a sociálnímu kolapsu, což je velká motivace držet se Jednotného Ruska se všemi jeho známými nedostatky.

"Protestní hnutí bylo zastaveno a ztrátu veřejné podpory pro vládnoucí stranu se podařilo ustát, dokonce i v Moskvě," píše Gvosdev. Výsledkem je podle něj skutečnost, že ti, kteří nadále doufají ve svržení Vladimira Putina skrze rozsáhlé hnutí mobilizovaných, zůstali opět zklamáni, protože protestní hnutí zformované v roce 2018 není zatím dost široké, aby dokázalo prosadit větší politické změny.

Zároveň ale volební výsledky ukazují křehkost současného systému v Rusku, deklaruje profesor. Vysvětluje, že Kreml na volby nahlíží napoleonskou optikou - vnímá je jako potvrzení veřejné podpory vedení země - a v tomto směru malá účast i propad Jednotného Ruska naznačují nedostatek nadšení a důvěry v současnou moc.

Z krátkodobého hlediska je voličská apatie pro Kreml výhodná, ale znamená problém s ohledem na parlamentní volby plánované na rok 2021, tvrdí odborník. Dodává, že se rovněž ukazuje neschopnost ruského politického systému jít za rámec osobnosti Vladimira Putina a Jednotnému Rusku se nedaří vytvářet vládní instituce pro historických liniích, jak ve 20. století činily Indický národní kongres, japonská Liberální demokratická strana či mexická Institucionální revoluční strana.

V Rusku tak nadále neexistuje mechanismus pro výběr Putinova nástupce a zajištění, že současný systém přežije polovinu 21. století, zdůrazňuje expert. Připomíná, že Putin při návratu do prezidentského křesla v roce 2012 označil jako svůj klíčový politický projekt vytvoření Euroasijské unie, ale tato snaha se zadrhla, v nemalé míře kvůli ukrajinské krizi, a místo toho se Putin zaměřil na masivní rozvoj v ruské Arktidě.

"Dokáže tato snaha generovat nadšení pro jeho přístup a vést ke skutečným ekonomickým ziskům, které oživí jeho podporu skrze téma 'činíme Rusko nadále velkým'?" ptá se Gvosdev. Sám očekává, že Kreml začne tuto strategii měnit a Putin bude do dění zapojovat nové, mladší tváře. Co ale skutečně nastane, se teprve uvidí, zdůrazňuje politolog.