NÁZOR - Poté, co ruský prezident Vladimir Putin 15. ledna v projevu o stavu země neočekávaně navrhl sérii ústavních změn, které mají posílit roli parlamentu a pozdvihnout postavení premiéra v politickém systému, jsou experti na Rusko na nohou, konstatuje profesor Sergej Radčenko v komentáři pro server Moscow Times. Historik z Cardiff University uznává, že překvapení je pochopitelné.
Jasný účel
Na druhou stranu, změna ústavy se od Putina dala čekat, protože jinak nemohl zůstat u moci po roce 2024, kdy mu vyprší druhé funkční prezidentské období, upozorňuje profesor. Dodává, že přesto existovaly méně komplikované způsoby, například zrušení limitu dvou po sobě jdoucích funkčních období.
S ohledem na pokročilý stav autoritářství v Rusku by se i prosté jmenování Putina doživotním prezidentem setkalo s nadšenými ovacemi loutkového parlamentu, tvrdí odborník. Vyzdvihuje, že Putin namísto toho navrhl posílit Státní dumu, tedy dolní parlamentní komoru, která má získat pravomoc vybírat premiéra - což nyní náleží prezidentovi - i další ministry federální vlády.
"Účel je jasný - zbavit úřad prezidenta některých klíčových pravomocí," píše Radčenko. Poukazuje, že Putin navodil zmatek a vyvolal další otázky ohledně své odchodové strategie návrhem posílit ústavní roli státní rady, dosud poradního orgánu složeného z regionálních gubernátorů a několika vysokých federálních představitelů.
Nabízí se otázka, zda se Putin stane premiérem, či hlavou státní rady, pomyslným otcem národa ve stylu bývalého kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který odešel ze scény, aby se stal hybatelem věcí z polického stínu, konstatuje historik. Soudí, že na odpovědi příliš nesejde, protože Putin si najde cestu, jak zůstat v politice, pokud je pro to rozhodnut.
Krok správným směrem
Navrhované změny ovšem Radčenko hodnotí jako krok správným směrem, jelikož mají odstranit prakticky neomezené pravomoci ruského prezidenta. "Politická centralizace historicky sloužila jako velká překážka pro demokratizaci Ruska," tvrdí expert. Připomíná, že na počátku 90. let nastala chvíle, kdy se zdálo, že země míří ke skutečnému oddělení mocí, avšak než byl systém brzd a protivah institucionalizován, tehdejší prezident Boris Jelcin poslal na své kritiky v parlamentu tanky.
Tento střet mezi prezidentem a parlamentem na podzim roku 1993 vydláždil cestu pro přijetí stávající ruské ústavy, která dává prezidentovi rozsáhlé pravomoci, upozorňuje Radčenko. Deklaruje, že právě tato ústava vyslala Rusko na relativně rychlou cestu k Putinovu autoritářství.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Změny, které Putin navrhl, jsou příliš kosmetické na to, aby plně napravily škody napáchané ústavou z roku 1993, míní historik. Podotýká, že Putin přiznal, že se nesnaží v Rusku vytvořit parlamentní republiku, jelikož taková forma vlády by podle něj neumožnila zemi "normální rozvoj" a "stabilní existenci".
"Tomto bodě se (Putin) zajisté mýlí," deklaruje odborník. Věří, že jestli existuje důležitý faktor, který brání Rusku v normálním vývoji a stabilní existenci, pak je to koncentrace politické moci v rukou diktátorů.
I ty nejmírnější reformy, po nichž Putin volá, nicméně pomohou nastolit rámec, který teoreticky umožní lepší fungování brzd a protivah ve stávajícím systému, soudí profesor. Domnívá se, že prezident evidentně doufá, že rozdělením moci bude mít možnost tahat za správné nitky, pokud se někdy rozhodne odejít.
Až ale Putin odejde ze scény definitivně, tyto brzdy a protiváhy mohou nadále fungovat nezávisle na něm a jeho neviditelné ruce, naznačuje Radčenko. Dodává, že teprve v momentě, kdy Rusko zavede životaschopné politické instituce, které zamezí přehnané koncentraci moci v rukou vůdce - i kdyby ten měl sebelepší úmysly -, země dostane šanci stát se běžnou demokracií.
"Bylo by ironií, pokud by Putin pomohl Rusko vyslat touto cestou, ale Rusko je svou hořkou ironičností známé," uzavírá historik.
Související
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
Rusko , Vladimír Putin , Boris Jelcin
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák