Válka způsobí Ukrajině enormní hospodářské škody, řekl ministr

Hospodářské škody kvůli válce budou na Ukrajině enormní. Ministerstvo hospodářství počítá se ztrátami ve výši třetiny až poloviny hrubého domácího produktu (HDP), podle jiného odhadu to bude kolem 500 miliard dolarů (více než 11 bilionů Kč). V rozhovoru v časopise Forbes, jehož přepis dnes zveřejnila ukrajinská vláda, to řekl ministr financí Serhij Marčenko.

"Negativní dopady války budou enormní... Logistika nefunguje, mnoho podniků je zničených, jiné nemohou kvůli válce fungovat a spousta pracovníků odešla," řekl Marčenko. "Přesnou sumu (škod) bude možné spočítat, až válka skončí," dodal.

Podle údajů Světové banky činila v roce 2020 velikost HDP Ukrajiny 155,5 miliardy dolarů.

Odhadovat možnou výši škod je nyní prakticky nemožné, protože boje s útočící ruskou armádou stále pokračují, uvedla agentura DPA. Náměstek ukrajinského ministra hospodářství Denys Kudin minulý týden řekl, že ruská invaze už způsobila ukrajinské ekonomice škody zhruba za 119 miliard dolarů (2,7 bilionu Kč). V oblastech, kde se bojuje, nefunguje až 75 procent podniků.

V pondělí Mezinárodní měnový fond (MMF) zveřejnil odhad, podle něhož letos ukrajinská ekonomika v důsledku ruské invaze pravděpodobně klesne minimálně o deset procent. Pokud ale vojenský konflikt potrvá delší dobu, mohl by pokles HDP dosáhnout 25 až 35 procent.

Expertka: Ukrajinu lze označit za selhávající stát, ne však za zhroucený

Z pohledu teorie rozpadu států lze Ukrajinu po invazi ruských vojsk označit za selhávající stát. Nadále však nemůže být považována za zhroucený stát, napsala ČTK v analýze Lucie Konečná z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.

Konceptem rozpadu státu se vědecká komunita začala zabývat v 90. letech minulého století. Monitorováním států na základě určitých indikátorů se podle Konečné zabývají vlády, akademické, soukromé i mezinárodní organizace.

Nejznámější takovou organizací je podle ní Fund for Peace (FFP), který vytváří takzvaný Fragile States Index. Podle FFP existuje 12 indikátorů, rozdělených do čtyř skupin, jejichž naplnění může vést k oslabení, ale i k úplnému kolapsu státu. Jde například o ekonomické indikátory, které zahrnují pokles ekonomické výkonnosti, nerovnoměrný hospodářský vývoj či odliv inteligence, nebo o politické, které zahrnují například schopnost poskytovat veřejné služby. Každý z 12 indikátorů je bodově ohodnocený, podle toho, zda jsou dané faktory v daném státu přítomné a v jaké míře. Míru fungování státu pak určuje součet bodů. Selhávající státy mají celkové skóre okolo 100 bodů, slabé státy se pohybují v rozmezí 60 až 90 bodů. Naopak nejsilnější státy mají pouze kolem deseti bodů, za silné státy lze označit i ty, které mají do 50 bodů.

Z pohledu teorie rozpadu států byla Ukrajina v poslední dekádě podle Konečné považována za slabý stát, průměrná hodnota na FFP se pohybovala okolo 70 bodů. V celosvětovém měřítku se ale mezi nejméně funkčními státy Ukrajina nenacházela. "Hlavním problémem země po roce 2014 byla skutečnost, že nebyla schopna kontrolovat celé své území a na východě země vznikly samozvané republiky Doněck a Luhansk. Kvůli tomu byla hodnota indikátoru externí intervence v případě Ukrajiny velmi vysoká, jelikož do samotného konfliktu na Donbasu byly zapojeny externí ruské síly," uvedla Konečná.

Ukrajina podle ní dlouhodobě dosahovala negativních výsledků například z pohledu takzvané frakcionalizace elit. To podle ní do jisté míry souviselo s transformací státu po rozpadu SSSR. Velmi špatných výsledků podle Konečné dlouhodobě dosahovala například i z pohledu poklesu ekonomické výkonnosti. To zase do jisté míry podle expertky souviselo s probíhajícím konfliktem na východě země, ale například i se ztrátou postavení Ukrajiny jako tranzitní země pro ruský plyn do Evropské unie, což ovlivnilo pokles HDP.

Indikátory se podle Konečné navíc začaly zhoršovat znovu v posledních dvou letech. V současnosti lze Ukrajinu podle ní označit za takzvaný selhávající stát, který vzhledem k válečné situaci není schopen zabezpečit základní fungování na celém svém území. "Nejen, že dochází k logickému nárůstu všech ekonomických indikátorů, avšak se začátkem ruské intervence došlo k rapidnímu nárůstu indikátorů, které Ukrajinu v minulosti nikdy netrápily, jako je extrémní odliv uprchlíků a pohyb vnitřně přesídlených osob či schopnost poskytovat veřejné služby související s ruskou strategií obléhání velkých měst," uvedla Konečná.

Ukrajina však podle ní nemůže být považována za zhroucený stát, jelikož zde funguje legitimní vláda, bezpečnostní složky se pokoušejí zabezpečit ochranu obyvatelstva a kontrolují rozsáhlou část území a celkový kolaps země zatím nenastal.

V moderní historii takový kolaps postihl podle expertky pouze dva státy, což bylo Haiti po zemětřesení v roce 2010 a Somálsko po pádu režimu dlouholetého autoritářského prezidenta Mohameda Siada Barreho.

Ukrajina, jako selhávající stát, patří v současnosti mezi státy jako Jemen, Jižní Súdán nebo Sýrie, které se v posledních letech pravidelně umísťují mezi nejhůře hodnocenými státy. "Vzhledem k tomu, že současný konflikt již značně poznamenal všechny čtyři kategorie indikátorů, nelze v budoucích měsících očekávat rapidní zlepšení, naopak dojde pravděpodobně k nárůstu jednotlivých bodů ve všech kategoriích," upozornila expertka.

Ruskou agresi podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga  Moskva krátce před jejím začátkem maskovala do lží o stahování svých vojáků. Během války ale Rusko vypouští další lži o biologických či chemických zbraních na Ukrajině, čímž může podle NATO připravovat záminku k chemickému útoku.

"Musíme zůstat ostražití, protože je možné, že by Rusko mohlo naplánovat operace zahrnující chemické zbraně," řekl Stoltenberg v rozhovoru pro německý list Welt am Sonntag s tím, že by šlo o válečný zločin.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy