Francie se chystá na olympiádu. Svolává tisíce policistů ze zahraničí

"Policejní složky by měly posílit mezinárodní spolupráci a bezpečnost během olympijských her. Jde o klasický přístup hostitelských zemí při organizaci velkých mezinárodních akcí," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Olympijské hry vyvolávají už několik měsíců spory kvůli účasti ruských a běloruských sportovců. Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PZ RE) naposledy podpořilo úplný zákaz jejich účasti v Paříži. Prohlásil to ve středu předseda PZ RE Theodoros Rusopulos.

Rusopulos ve zprávě pro média uvedl, že ke své výzvě dospěl po úterním rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) neumožnit ruským a běloruským sportovcům zúčastnit se otevíracího ceremoniálu olympijských her v Paříži a také po reakci deseti olympijských vítězů, aby podpořilo bojkot ruských a běloruských sportovců na olympiádě.

Dodal, že olympijské hry se zrodily v jeho zemi asi před 3000 lety první olympijské hry moderní éry se konaly v Aténách v roce 1896. Upřesnil, že jde o filozofii, která podporuje respektování a bratrství a že základní principy olympiády jsou proti válce.

"Kladu si proto otázku: měli by sportovci ze země, která napadla jinou, soutěžit na olympijských hrách a hrdě reprezentovat tuto zemi? Můžeme odsoudit Rusko za bombardování ukrajinských civilistů, únosy dětí, mučení vězňů, páchání masakrů a pak tleskat jeho sportovcům? S vědomím , že mnozí z těchto sportovců jsou ve skutečnosti angažováni v ruské armádě a že drtivá většina z nich dostává státní platy? Je toto duch olympismu?" uvedl Rusopulos ve svém prohlášení.

Zdůraznil, že parlamentní shromáždění, které sdružuje poslance ze 46 evropských zemí, se touto otázkou zabývalo při několika příležitostech. Poslanci si vyslechli různorodé názory a už před rokem přijali usnesení s jednoduchou odpovědí: ruští a běloruští sportovci by se neměli zúčastnit pařížské olympiády. Jejich účast by prý byla urážkou ukrajinských sportovců, z nichž mnozí zemřeli v důsledku války a většina z nich nemůže řádně trénovat, jelikož sportovní infrastruktura je zničena.

"Někteří lidé navrhují, aby atleti a sportovci nenesli zodpovědnost za rozhodnutí svých vlád. Nebuďme naivní. Jakékoliv vítězství těchto sportovců, dokonce i pod neutrální vlajkou, by se mohlo slavit a použít jako nástroj propagandy, vytvářející příběh o přijetí a normalizaci vztahů, který bagatelizuje vážnost činů ruské a běloruské vlády," vysvětlil Rusopulos.

MOV ale chce sportovcům z Ruska a Běloruska povolit účast na červencových a srpnových olympijských hrách jako neutrálním sportovcům za přísných podmínek, připomíná DPA. MOV původně zakázal Rusku a jeho spojenci Bělorusku účast na mezinárodních sportovních akcích poté, co Moskva v únoru 2022 spustila invazi na Ukrajinu.

Rozhodnutí MOV vyvolalo kritiku ze strany mnoha zemí, sportovních federací, ukrajinských představitelů i Ruska. Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba vyjádřil na sociální síti X už v pátek zásadní nesouhlas s verdiktem a v sobotu se vyjádřil oficiálně i resort.

"Členové výkonného výboru Mezinárodního olympijského výboru, kteří přijali toto rozhodnutí, nesou odpovědnost za povzbuzení Ruska a Běloruska, aby pokračovali v ozbrojené agresi proti Ukrajině," uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí. 

Podle serveru Yahoo Ukrajina nyní zvažuje bojkot olympijských her v Paříži. Uvedl to úřadující ministr sportu Matviy Bidnyi v národní televizi. "Pokud MOV umožní účast příznivcům krvavého ruského režimu, pak bude prakticky nemožné zúčastnit se olympiády v Paříži," řekl Bidnyi.

Ruský ministr sportu Oleg Matycin označil už na jaře výzvu 35 zemí k vyloučení Ruska a Běloruska kvůli invazi na Ukrajinu z olympijských her v roce 2024 za nepřijatelnou.  Podle návrhu MOV by Rusové a Bělorusové mohli v Paříži startovat jako neutrální atleti. Jejich návrat do soutěží zdůvodnil prohlášením Organizace spojených národů, která vyloučení Rusů a Bělorusů označila za diskriminaci.