Jak se Evropa snaží přesvědčit Trumpa o své důležitosti? Ve hře je vyslání vojáků na Ukrajinu

Jedním z hlavních témat pařížského setkání bude podle BBC snaha Evropy ukázat Washingtonu, že je důležitým partnerem v otázkách bezpečnosti. Klíčovým bodem přitom bude splnění dvou hlavních požadavků Donalda Trumpa: zvýšit evropské výdaje na obranu a poskytnout vojenskou podporu Ukrajině v případě příměří, včetně možné přítomnosti evropských vojsk.

Už před summitem se někteří evropští lídři vyslovili ochotněji než kdy dříve. Britský premiér Sir Keir Starmer oznámil, že Spojené království je „připraveno a ochotno vyslat vojáky“. Také Německo naznačilo, že by mohlo do konfliktu zapojit své jednotky v rámci „mírové mise“ s mezinárodním mandátem.

Situace však zůstává nepřehledná. Trumpova administrativa dosud neposkytla jasné stanovisko k dalšímu postupu na Ukrajině, což Evropě otevírá malé okno příležitosti, jak se pokusit vnutit se do rozhodovacího procesu.

Evropští lídři si bolestně uvědomují, že pro Trumpovu administrativu nejsou vztahy s Evropou prioritou. Spojené státy zajišťují bezpečnost Evropy už od konce druhé světové války, ale v posledních letech se Washington stále více obrací k vlastním zájmům. To vyvolává obavy zejména v zemích, které se cítí nejvíce ohroženy: v pobaltských státech a v Polsku, které dlouhodobě upozorňuje na ruskou hrozbu.

Mezi pozvanými na pařížský summit jsou jen země s významnou vojenskou silou – Spojené království, Francie, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat také zájmy pobaltských a severských zemí. Přítomni budou i předseda Evropské rady a generální tajemník NATO.

Evropa chce Trumpovi ukázat, že je ochotná investovat více do obrany. Polsko plánuje v roce 2025 vynaložit na obranu 4,47 % HDP, což je nejvíce v Evropě. Naproti tomu Velká Británie zatím nedosáhla ani Trumpem požadovaných 2,5 %. O konkrétních číslech se na summitu nejspíš nerozhodne, ale očekává se závazek k lepší koordinaci výdajů uvnitř NATO a k převzetí větší odpovědnosti za poválečnou obnovu Ukrajiny.

Nejkontroverznějším tématem summitu je možnost vyslání evropských vojáků na Ukrajinu po uzavření příměří. Nejedná se o klasickou mírovou misi, ale o takzvané „ujišťovací síly“, které by se nacházely v týlu příměří, nikoliv přímo na frontové linii. Cíl této mise by byl trojí: Poskytnout Ukrajincům jasný signál, že nejsou osamoceni. Ukázat Spojeným státům, že Evropa plní svou bezpečnostní roli. Vyslat do Moskvy varování, že případné porušení příměří by znamenalo střet nejen s Ukrajinou, ale i s evropskými silami.

Některé státy jsou však k této myšlence skeptické. Veřejné mínění například v Itálii je proti jakékoliv vojenské podpoře Ukrajiny – polovina Italů odmítá dokonce i dodávky zbraní, natož aby souhlasila s vysláním vojáků.

Zůstává také mnoho nevyjasněných otázek: Kolik vojáků by bylo potřeba a jak by se mezi země rozdělili? Jak dlouho by na Ukrajině zůstali? Kdo by misi velel? Co by se stalo, pokud by Rusko příměří porušilo – znamenalo by to automatický vstup Evropy do války?

Než se Evropa zaváže k vyslání vojáků, chce mít jistotu, že Spojené státy jí v případě eskalace pomohou. Není ale jasné, zda takovou záruku získá. Pokud ji Trump odmítne poskytnout, budou evropští lídři muset zvážit, zda mají sílu jednat samostatně.

Očekává se, že po pařížském summitu pošle Evropa do Washingtonu zvláštního vyslance, který se pokusí Trumpovu administrativu přesvědčit o důležitosti evropské role v ukrajinském konfliktu. Jedním z klíčových diplomatických aktérů by mohla být italská premiérka Giorgia Meloni, která má k Trumpově týmu blízko.

Britský premiér Keir Starmer se navíc chystá na oficiální návštěvu USA. Pokud se mu podaří přesvědčit americké představitele, že Británie a Evropa jsou nezbytnými partnery v otázkách bezpečnosti, mohlo by to posílit jejich vyjednávací pozici.

Pařížský summit představuje pro Spojené království také šanci napravit vztahy s Evropou po odchodu z EU. Šéf Evropské rady pro zahraniční vztahy Mark Leonard upozorňuje, že Starmer může „dokázat, že Británie je zodpovědným aktérem evropské bezpečnosti, což by mohlo vést k lepší spolupráci i v dalších oblastech, jako jsou obchodní vztahy či policejní spolupráce“.

Francie mezitím vidí summit jako potvrzení svého dlouhodobého postoje – prezident Emmanuel Macron už loni navrhl možnost vyslání vojáků na Ukrajinu a dlouhodobě prosazuje strategickou autonomii Evropy v otázkách obrany.

Spojené státy zaslaly evropským spojencům dokument se šesti klíčovými otázkami, mezi nimiž je i ochota nasadit vojáky nebo zpřísnit sankce proti Rusku. Bývalá americká velvyslankyně při NATO Julianne Smith ale upozorňuje, že podobné dohody se neuzavírají během jednoho summitu.

Klíčová otázka zní: pokud Trump Evropu odmítne přizvat k jednání, co udělá? Vzdá se a přenechá iniciativu Spojeným státům a Rusku? Jedno je jisté, pokud se USA skutečně rozhodnou obrátit záda Ukrajině i Evropě, bude muset starý kontinent výrazně posílit svou obrannou strategii.

A pokud Trump nebude naslouchat Evropě, jednoho pozorného posluchače summit v Paříži určitě má – Vladimira Putina.