Američtí demokraté jsou po porážce Harrisové v koncích. Nedokáží oslovit ani své voliče

Demokratická strana Spojených států zažívá těžké časy. Její hlavní tvář, viceprezidentka Kamala Harrisová, utrpěla porážku v listopadových prezidentských volbách, což ani zdaleka není jediná rána. Volební neúspěch stál demokraty i další křesla v Komgresu a jejich ztráta vlivu na federální úrovni se prohloubila.

Republikánská strana, pevně semknutá kolem prezidenta Donalda Trumpa, nyní drží většinu nejen ve Sněmovně reprezentantů, ale i v Senátu. Kontroluje tedy obě komory Kongresu – a samozřejmě má ve svých rukou Bílý dům. Pro demokraty tak Trumpovou inaugurací začalo nelehké období, během něhož budou muset hledat novou vizi, nového lídra – a hlavně cestu zpět ke svým voličům.

Strana je na rekordním minimu

Jako by špatných zpráv pro Demokratickou stranu nebylo málo, další ránu potvrdil nejnovější průzkum stanice CNN. Podpora demokratů mezi americkou veřejností klesla na historické minimum – příznivě je dnes vnímá pouze 29 % obyvatel USA.

To je nejnižší číslo od roku 1992 a propad o celých dvacet procentních bodů oproti době, kdy v roce 2020 vyhrál prezidentské volby Joe Biden. Naproti tomu Republikánská strana, navzdory kontroverzím a vnitřním rozporům, si drží náskok s 36 % příznivého hodnocení.

Je to studená sprcha, která jen potvrzuje hlubokou krizi identity, do níž se Demokratická strana propadá. Nejenže ztrácí důvěru veřejnosti – nedokáže se ani sjednotit kolem jednoho silného lídra, který by reprezentoval její hodnoty a směr do budoucna. Když byli respondenti požádáni, aby jmenovali osobnost, která podle nich „nejlépe odráží základní hodnoty Demokratické strany“, výsledky hovoří o rozdrobenosti a nejasnosti.

Nejčastěji zaznělo jméno kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové (10 %), následované někdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou (9 %), senátorem Berniem Sandersem (8 %) a lídrem demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeemem Jeffriesem (6 %). Další 4 % voličů sáhla po jménu bývalého prezidenta Baracka Obamy – muže, který se už do volebního klání vrátit nemůže.

Rozštěpenost, absence dominantní postavy a ideová neujasněnost – to jsou tři klíčové symptomy současné nemoci Demokratické strany. V době, kdy republikáni pevně konsolidují řady pod vedením Trumpa a posilují svou pozici ve společnosti i institucích, zůstávají demokraté na pokraji zájmu.

Demokratická strana nedokáže oslovit ani své voliče

Podle amerického serveru The Nation čelí Demokratická strana závažnému komunikačnímu problému: nedokáže oslovit veřejnost prostřednictvím sociálních médií, která dnes určují veřejné mínění a vyhrávají volby. Zatímco republikáni budují silné digitální zázemí a umně pracují s emocemi voličů, demokraté tápou. Jejich obsah působí odtrženě od reality, chladně a bez přesvědčivého narativu.

Tuto neschopnost přitom ještě víc zvýrazňují personální a rozpočtové škrty, které v rámci takzvané „vládní optimalizace“ (respektive demontáže veřejného sektoru) zavádí nový šéf Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE) – Elon Musk. V rámci rozsáhlé reorganizace byly tisíce zaměstnanců propuštěny. Nejde přitom o bezejmenné úředníky – mezi nimi jsou i vojenští veteráni, lidé, kteří se aktivně postavili na obranu Spojených států, často nasadili životy, a teď čelí nejistotě a nezájmu.

Ironií osudu právě tito lidé představují obrovský, dosud nevyužitý potenciál pro politický marketing. Jejich osobní příběhy – o službě, oběti, víře v americký sen, by mohly rezonovat u milionů voličů napříč všemi spektry. Místo toho zůstávají nevyslyšeni, beze slova, zatímco Demokratická strana ztrácí další a další body ve veřejném prostoru.

Zatímco pravice s mistrovskou precizností ovládá digitální frontu a buduje obraz strany blízké „obyčejnému Američanovi“, demokraté nedokážou využít ani zcela zřejmou šanci. Komunikační vakuum, do něhož se propadají, může mít fatální následky. V době, kdy rozhodují emoce, příběhy a virální sdělení, působí demokratická strategie jako relikt minulosti.

Nedůvěra v demokraty roste

Další varovný signál pro Demokratickou stranu přinesla výzkumná skupina Navigator Research. Podle čerstvého průzkumu, na který upozornil server Politico, vnímají mnozí Američané demokraty jako sílu, která se sice hlásí k pomoci druhým – ale ne jim samotným. Většina tázaných odpověděla: „Zaměřují se víc na pomoc jiným lidem než lidem, jako jsem já.“

Tento vzkaz je srozumitelný a znepokojivý zároveň – voliči se cítí být stranou opuštěni. Demokraté ztratili schopnost přesvědčivě komunikovat, že chápou každodenní starosti běžných Američanů, a že jsou připraveni jim skutečně pomoct. Nejde přitom jen o dočasnou ztrátu popularity, nýbrž hlubokou krizi důvěry.

„Značka Demokratické strany stále není tam, kde by měla být, pokud jde o základní důvěru a pochopení problémů lidí,“ uvedla analytička Molly Murphyová, která se na průzkumu podílela. „I když jsou voliči kritičtí vůči Trumpovi a některým věcem, které dělá, tato kritika se nepromítá do důvěry v demokraty. Důvěru je třeba si zasloužit,“ dodala.

To je zásadní. Demokratičtí stratégové dlouhodobě sází na „anti-Trumpovský“ postoj jako hlavní mobilizační nástroj. Ale volby se nevyhrávají pouze kritikou oponenta, jak upozorňují výzkumníci z Navigator Research – volby vyhrává důvěra a nabídka, která rezonuje. A tu demokraté podle průzkumu nenabízejí. Strana tak čelí nepříjemnému dilematu – jak být více než jen takzvané „menší zlo“ a jak znovu získat preference těch, které dřív považovala za své přirozené spojence.

Související

Steve Witkoff

Druhé kolo jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy trvalo pouze čtyři hodiny

Druhé kolo nepřímých jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy v Ženevě skončilo v úterý po pouhých čtyřech hodinách. Jednání, která se soustředila na podmínky omezení íránského jaderného programu pod dohledem inspektorů OSN, probíhala v atmosféře extrémního vojenského napětí. Zatímco diplomaté zasedli k jednacímu stolu, USA pokračovaly v posilování své námořní přítomnosti v regionu a Írán ohlásil vojenské cvičení s ostrou střelbou v Hormuzském průlivu.
Evropská unie

EU vzkazuje úřadům a neziskovkám: Nenechte se zastrašit rostoucím tlakem ze strany USA

Vysoký představitel Evropské komise Prabhat Agarwal vyzval evropské regulátory a neziskové organizace, aby se nenechali zastrašit rostoucím tlakem ze strany Spojených států. Ve svém projevu na univerzitě v Amsterdamu reagoval na eskalující spor mezi Bruselem a Washingtonem ohledně Aktu o digitálních službách (DSA). Agarwal zdůraznil, že Komise plně stojí za svými týmy i občanskou společností, které čelí útokům kvůli vymáhání těchto pravidel.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Kamala Harrisová

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Jun Sok-jol

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí

Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou

Vystoupení českého ministra zahraničí Petra Macinky na sobotní Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolalo mezinárodní ohlas. Jeho diskuse s Hillary Clintonovou, bývalou šéfkou americké diplomacie, neunikla ani pozornosti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se k celé záležitosti vyjádřil prostřednictvím příspěvku na své sociální síti.

před 2 hodinami

včera

včera

Mark Zuckerberg

Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem

Generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg ve středu vypovídal před soudem v Los Angeles v přelomovém procesu, který zkoumá, zda sociální sítě záměrně vyvolávají závislost u dětí. Zuckerberg čelil ostrým dotazům ohledně toho, zda platformy jako Instagram a Facebook byly vědomě navrženy tak, aby si na nich mladiství vybudovali návyk. Je to vůbec poprvé, kdy šéf technologického giganta odpovídá na podobná obvinění přímo před porotou.

včera

Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Tereza Vinklárková

Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku

Až do první střelby finišmanky české štafety Terezy Vinklárkové to vypadalo na nečekanou českou biatlonovou medaili v olympijské Anterselvě. Právě české kvarteto Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Tereza Vinklárková více než tři čtvrtiny středečního závodu bojovalo o bronz, až první střelba vleže v podání Vinklárkové tuto naději Češkám bohužel odstřelila. I tak z toho ale nakonec bylo nejlepší české biatlonové umístění na těchto olympijských hrách, konkrétně páté místo. Zlato nepřekvapivě po suverénním výkonu braly Francouzky i přes trestné kolo Benadové, druhé skončily Švédky a třetí Norky.

včera

Francouzský hokejový tým

Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko

V předkole olympijského hokejového turnaje v Miláně nedošlo k žádnému překvapení a očekávaní favorité svých duelů postoupilo mezi nejlepší osmičku. Kromě Česka, které se natrápilo s Dánskem, si čtvrtfinále zahrají jednak hokejisté Německa a Švýcarska, kteří se ve svých předkolech poradili s největšími outsidery turnaje, tedy s Francií a Itálií, a také hokejisté Švédska, kteří pro změnu domů poslali Lotyše.

včera

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

včera

Český hokejový tým

Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení

Byla to prohra, se kterou možná většina českého národa počítala,ale byla to prohra se ctí. Po ne příliš výrazných výkonech v předešlých zápasech přišlo na řadu veledůležité čtvrtfinále hokejového olympijského turnaje v Miláně s hvězdně nabitou Kanadou. Málokdo čekal, že s takovýmto nabitým kádrem budou Češi schopni hrát vyrovnaný zápas. Ale skutečnost opravdu nakonec byla. Navíc v zápase dokonce dvakrát svěřenci kouče Radima Rulíka vedli, ve třetí třetině však Kanaďané poslali duel do prodloužení a i když i v něm měli Češi velkou šanci na výhru, v 62. minutě o všem rozhodl bekhendovým zakončením Marner.

včera

Lubomír Metnar

Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti

Ministr vnitra Lubomír Metnar se na tiskové konferenci vyslovil pro snížení hranice trestní odpovědnosti, která je v současnosti nastavena na patnáct let. Svůj postoj odůvodňuje dlouhodobým trendem, kdy se věk pachatelů neustále snižuje, zatímco míra jejich brutality a agresivity naopak narůstá. Metnar se v tomto ohledu opírá o své dřívější zkušenosti z policie, kdy se na ostravském oddělení vražd s násilným chováním mladistvých osobně setkával.

včera

včera

včera

ICC

Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) čelí bezprecedentnímu tlaku poté, co na ně administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila tvrdé sankce. Kanadská soudkyně Kimberly Prostová, která léta rozhoduje o případech válečných zločinů a genocidy, se náhle ocitla na stejném seznamu jako teroristé nebo členové organizovaného zločinu. Tento krok označila za přímý a flagrantní útok na nezávislost jedné z nejvýznamnějších soudních institucí světa.

včera

žralok bílý

Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají

Počet nevyprovokovaných útoků žraloků na lidi zaznamenal v roce 2025 celosvětově výrazný nárůst. Podle výroční zprávy International Shark Attack File, kterou ve středu zveřejnila Floridská univerzita, bylo v uplynulém roce zaznamenáno 65 těchto incidentů, což je značný skok oproti 47 útokům v roce 2024. Výrazně stoupl i počet obětí – zatímco předloni útok nepřežilo 7 lidí, v roce 2025 bylo potvrzeno 12 úmrtí.

včera

Ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy

Válka na Ukrajině začíná citelně ovlivňovat energetickou stabilitu sousedních zemí, přičemž nejvíce zasaženy jsou v tuto chvíli Maďarsko a Slovensko. Obě země se proto obrátily na Evropskou komisi s naléhavou žádostí o prosazení pravidla, které by jim umožnilo nakupovat ruskou ropu námořní cestou. Tento krok považují za nezbytný v situaci, kdy jsou dodávky skrze potrubní trasy znemožněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti

V Ženevě skončilo další kolo třístranných rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v následném vyjádření pro média uvedl, že v rámci vojenské linie jednání došlo k výraznému posunu. Všechny zúčastněné strany se podle něj chovaly konstruktivně a vojenští experti již mají jasnější představu o tom, jak by mohl vypadat monitoring příměří a ukončení bojů, pokud k tomu bude existovat politická vůle.

včera

Robert Fico

Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu

Vláda Slovenské republiky oficiálně vyhlásila stav ropné nouze, čímž reaguje na kritickou situaci v energetice. Tento krok navrhla Správa státních hmotných rezerv (SŠHR) v důsledku dočasného zastavení dodávek ruské suroviny, která do země proudila strategickým ropovodem Družba. Výpadek přímo souvisí s aktuálním děním na Ukrajině, které narušilo stabilitu dosavadních přepravních tras.

včera

Placení, tržby, ilustrační foto Prohlédněte si galerii

Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0

Ministryně financí Alena Schillerová představila podrobný koncept nového systému elektronické evidence tržeb, který nese označení EET 2.0. Od jeho zavedení si slibuje především narovnání podnikatelského prostředí a zvýšení výběru daní o zhruba 15 miliard korun ročně. Podle aktuálních plánů by měl systém začít fungovat od ledna 2027, přičemž první měsíc bude probíhat v rámci dobrovolného pilotního provozu.

včera

Estonsko, ilustrační foto

Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.

včera

Žádné jídlo, žádná ropa. Trumpova blokáda odřízla Kubu od světa

Mandy Pruna s nostalgií vzpomíná na období po roce 2015, kdy tehdejší americký prezident Barack Obama obnovil diplomatické styky s Kubou. Jeho zářivě červený Chevrolet z roku 1957 byl tehdy v neustálém obležení celebrit, jako jsou Will Smith nebo Rihanna, kteří za projížďky platili na místní poměry královské částky. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy