Moskva pečlivě zváží, jakým způsobem zareaguje na rozhodnutí Evropské unie převést výnosy ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu, uvedl podle Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že EU poskytne Ukrajině 1,5 miliardy eur na obranu a obnovu. Tyto finanční prostředky pocházejí z výnosů ruských aktiv zmrazených v rámci EU.
Evropské vlády se dohodly, že zisky ze zmrazených ruských aktiv v Evropě budou použity na podporu Ukrajiny. Podle diplomatů schválení potřebných právních opatření zdržovalo Maďarsko.
Nicméně, šéf evropské diplomacie Josep Borrell koncem června oznámil, že EU našla způsob, jak využít zmrazené ruské fondy bez nutnosti získat souhlas všech členských zemí. V rozhovoru pro The Financial Times Borrell uvedl, že vzhledem k tomu, že Maďarsko se zdrželo hlasování o přidělení výnosů ze zmrazených ruských aktiv, "nemělo by být součástí rozhodování o jejich využití."
Agentura DPA upřesnila, že pomoc pro Ukrajinu bude financována z výnosů z ruských aktiv, jako jsou úroky, a nikoliv ze samotných zmrazených aktiv, která zůstávají nedotčena, upozornil server Kyiv Independent.
Z celkových finančních prostředků bude podle německé agentury 90 % použito na vojenskou pomoc Ukrajině, zatímco zbývajících 10 % bude přiděleno jako přímá finanční pomoc Ukrajině.
Lídři skupiny G7 se v červnu dohodli, že budoucí výnosy z ruských aktiv použijí na financování půjčky pro Ukrajinu ve výši 50 miliard USD. Moskva tento krok označila za nezákonný a obvinila zapojené státy z narušování stability mezinárodního finančního systému.
G7 uzavře rámcovou dohodu o půjčce pravděpodobně do října, uvedl podle Reuters evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. Gentiloni oznámil, že v technických a právních aspektech půjčky bylo dosaženo značného pokroku. Tento komentář pronesl během setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank největších světových ekonomik v Riu de Janeiru.
Gentiloni vyjádřil přesvědčení, že se rámcový plán podaří dokončit do října. Poté bude nutné se do konce roku obrátit na trhy pro realizaci půjčky.
V důsledku sankcí uvalených na Rusko kvůli válce na Ukrajině byla zmražena ruská státní aktiva v hodnotě přibližně 300 miliard USD (276,55 miliardy eur), přičemž asi 210 miliard eur se nachází v členských státech Evropské unie.
Související
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Online Komunální volby začaly. Lidé dnes a zítra rozhodnou o vedení měst
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření
před 2 hodinami
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
před 3 hodinami
Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby
před 3 hodinami
Za smrt muže ve Dvoře Králové může dítě. Přiznalo se policistům
před 4 hodinami
Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA
před 4 hodinami
Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení
před 5 hodinami
Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna
před 6 hodinami
Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth
před 7 hodinami
Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení
včera
Přežila smrtící injekci, co ale bude s Pikeovou dál? Ve hře je elektrické křeslo i oběšení
včera
Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr
včera
USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump
včera
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
včera
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
včera
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
včera
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
včera
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
včera
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
včera
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.
Zdroj: Libor Novák